Všichni nadále tvrdí, že Afrika se podílí jen 4% na emisích skleníkových plynů a je nespravedlivě poškozována důsledky klimatických změn vyvolávaných lidskou činností.

Z nadměrných emisí CO2 je obviňován styl života v západních oblastech a emise CH4, metanu, které se pokládají za velmi nebezpečné, se přičítají z poloviny hovězímu dobytku chovanému pro výživu. Obviňován je také způsob stravování bohatých. Strategie odhadu globálního oteplování v důsledku lidské činnosti staví na těchto tvrzeních: průmyslové země (tedy západní) musí redukovat emise a poskytovat náhradu oblastem, které se neproviňují, ale jsou obětí nerozumného způsobu života.

Avšak v roce 2019 výzkumníci univerzity v Edinburgu dospěli k závěrům, které se velmi odlišují od současných tvrzení a jsou velmi překvapující. Africké tropické oblasti se staly předmětem výzkumů vedených prof. Paulem Palmerem a naměřily v Africe 5,4 miliard tun CO2 v roce 2015 a 6 miliard v roce 2016. Abychom pochopili tento rozsah: kdyby tropické oblasti Afriky byly státem, byly by druhým největší producentem CO2 hned po USA, které produkují 5,3 miliardy tun. Příčinou tak vysoké produkce plynu jsou velké rozlohy bažin na africkém kontinentu. Radikální změny používání terénu mohou vyvolat degradaci půdy, zánik lesů a podporu CO2. Zvýšené množství emisí nesporně přispívá k fenoménu El Nino. Ten v roce 2015 – 16 byl nejvyšší za období prováděných měření a přispěl ke zvýšení tropických teplot.

Objevy zjištěné v období 2014 – 2017 pomocí dvou družic, jedné japonské (GOSAT) a jedné NASA (OCO -2) udávají, že emise se soustřeďují v povodí Konga a v největší rozloze bažin na zeměkouli v západní Africe v některých oblastech Etiopie. Africké tropické oblasti produkují do atmosféry větší množství CO2, než jaké je schopna absorbovat jejich vegetace. Prof. Palmer hovoří o »nové perspektivě. Naše studie je první toho druhu a dokazuje, co se děje s africkou půdou a změnami emisí CO2«.

Výzkumníci univerzity v Edinburgu se snažili také identifikovat příčinu značných emisí metanu na světě mezi roky 2010 – 2016. Aktuálně je CH4 přítomen v poměru 1869   na miliardu. Je to opět neočekávaná korelace: růst metanových emisí je konstatován v západní Africe a zvláště v jižním Súdánu a je odpovědný za třetinu globálního přírůstku. V oblasti se vytvořily bažiny v důsledku zvýšených hladin v jezerech, které jsou živena řekami, jako je Nil, a mikroorganismy v mokrých půdách produkují notoricky velmi mnoho metanu. Tyto oblasti představují 40 000 km², dvakrát více než v Walles, a není proto divu, že produkují tak velké množství plynu.

Výsledky výzkumů uvedené univerzity jsou v médiích málo publikovány. Každopádně vyvolaly pozornost části světa a byly již komentovány dr. Pep Canadellem, ředitelem Global Carbon Project, centra pro nezávislý výzkum, které konstatovalo, že nesporně některé zdroje byly evidentně podceněny.

Dr. Canadell se staví kriticky k přeceňování podílu hovězího dobytka, protože tyto přírodní zdroje produkují více plynu, než se dosud připouštělo.

Podle těchto výzkumů bude nutno korigovat dosavadní názory o podílu na emisích a obviňování Západu v četných dalších oblastech.

Anna Bono, Nuova Bussola Quotidiana