Z interview, který poskytl biskup Schneider redakci LiveSiteNews po návštěvě asijských biskupů ve Vatikánu.
Excelence, co můžete říct o své poslední návštěvě „ad limina“ a setkání s papežem Františkem?
(…)
Setkání s papežem bylo velmi bratrské a vůči nám laskavé. Proběhlo ve velmi srdečné atmosféře a trvalo dvě hodiny. Pokládám to za akt velké velkodušnosti.
Papež nás vyzval, abychom svobodně vyložili své starosti a kritiky. Zdůraznil, že přijímá velmi svobodný rozhovor.
Požádal jsem papeže, aby vysvětlil prohlášení obsažené v dokumentu z Abu Dhabi o různosti náboženství chtěných Bohem.
Papež odpověděl ochotně na naše otázky a snažil se vyjádřit svůj pohled na tyto problémy. Vyložil své stanovisko. Odpověděl spíše obecně na principy katolické víry, ale nebyli jsme schopni zajít do podrobností. I tak jsem Svatému otci velmi vděčen, že vyjádřil své stanovisko a že s námi hovořil.
Můžete říct, jak papež František odpověděl na vaše starosti s prohlášením v Abu Dhabi o různosti náboženství? Kontroverzní úryvek říká: »Pluralismus a různost náboženství, barev, pohlaví, rasy a jazyka je moudrá Boží vůle, s jakou stvořil lidské bytosti«.
K tématu mé starosti ohledně věty použité v dokumentu z Abu Dhabi – že Bůh chce různost náboženství – byla papežova odpověď velmi jasná: Řekl, že různost náboženství je pouze vůle permisivní. To zdůraznil a řekl nám: je možné také říct, že různost náboženství je permisivní Boží vůle. [Prohlásit: »je možné také říct« nevylučuje heretické tvrzení, nýbrž se k němu jen přidružuje. Nejde zde tedy o žádnou opravu a nadále trvá nejasnost a vytváří se zmatek. poz. překl.]
Snažil jsem se prohloubit tuto otázku tím, že jsem ji citoval, jak zní v dokumentu. Věta říká, že tak jak Bůh chce různost pohlaví, barvy, rasy a jazyka, tak chce i různost náboženství. Existuje evidentní rozdíl mezi růzností náboženství a růzností pohlaví.
Upozornil jsem na tuto skutečnost Sv. otce a on uznal, že toto přímé srovnání může být špatně chápáno. Zdůraznil jsem ve své odpovědi, že různost pohlaví není permisivní Boží vůle (tj. Boží dopuštění). Svatý otec to uznal a shodl se se mnou, že různost pohlaví není permisivní Boží vůle.
Ale když uvedeme obě tato tvrzení v jedné větě, různost náboženství je vyslovena jako pozitivně Bohem chtěná, stejně jako rozdílnost pohlaví. Věta tedy vyvolává rozpory a heretické interpretace, a proto jsem ho žádal, aby je opravil. Ale on nám biskupům řekl: je možno říct, že věta o různosti náboženství znamená Boží permisivní vůli.
Pro čtenáře, kteří nejsou důvěrně seznámeni s rozdílem mezi permisivní a pozitivní Boží vůlí, můžete uvést nějaký příklad, co Bůh připouští svou permisivní vůlí?
Ano, permisivní znamená, že Bůh určité věci dopouští. Bůh souhlasil nebo připustil Adamův hřích se všemi jeho důsledky. Nebo když my osobně hřešíme, Bůh to v určitém smyslu dopouští a toleruje, ale pozitivním způsobem se nepodílí na našem hříchu. Připouští ho s ohledem na nekonečně záslužnou oběť našeho Pána Ježíše Krista na kříži, a protože nechce narušit naši svobodu. To je význam permisivní Boží vůle.
Pramen: Chiesa e postconcilio