Alfons, král v Haliči, toužil, aby všichni jeho příbuzní a veškerý lid uctívali Pannu Marii modlitbou růžence, a rozhodl se, že jim v tom dá příklad. Aby přitáhl pozornost poddaných, dal si k pasu připevnit velký růženec, aby ho všichni všichni mohli vidět, ale jeho vlastní úcta k nebeské Matce byla jen zdánlivá. Růženec nosil, ale nikdy se ho nemodlil. Nepřítel duší byl spokojen, že král je zbožným ctitele Matky Boží, ačkoliv jím ve skutečnosti nebyl, a doufal, že tento podvod přivede krále do pekla.

Lid nevěděl o králově přetvářce a myslel, že král miluje Pannu Marii, a proto se poslušně podřizoval a denně modlil růženec. Čas plynul a král těžce onemocněl. Cítil se tak zle, že všichni už mysleli, že zemřel.

V tomto stavu mu Bůh prokázal zvláštní milost a v duchu byl přiveden před soud Ježíše Krista.

Viděl ďábly, kteří ho obžalovali ze všech jeho hříchů, kterých se dopustil. Viděl peklo otevřené, aby ho pohltilo, a král již nemohl napravit zlo, kterého se dopustil.

Ale stal se div. Zjevila se nejsvětější Panna a obrátila se na svého Syna s prosbou o slitování..

Matka Boží dala přinést od andělů váhy. Všechny královy hříchy byly uloženy na jednu misku a ona svou neposkvrněnou rukou položila na druhou misku těžký růženec, který nosil král k její cti, spolu se všemi růženci, které se lid modlil na jeho příkaz.

A co spatřil král?

K jeho úžasu tíha růženců převážila v jeho prospěch. Nechtěl věřit svým očím, ale bylo tomu právě tak.

Svatá Panna se na něho milosrdně podívala a řekla: Obdržela jsem od svého Syna, že jako odměnu za malou službu, kterou jsi mi prokázal tím, že jsi nosil můj růženec, prodlouží ti život o několik let. Snaž se konat dobro a čas, který ti zbývá, konej pokání.

Jakmile se král uzdravil, začal konat pokání. Nevynechal jednoho dne, aby se nepomodlil růženec, a když nastal konec jeho života, zemřel svatou smrtí v přítomnosti nebeské Matky.

Ludvík Maria Grignon z Monfortu in Podivuhodné tajemství svatého růžence

Pramen: Corrispondenza Romana