Připomeňme si oficiální modlitby církve, jaké se   po celá staletí modlila, aby aby s Boží pomocí dostála svému poslání. ( Z textů votivní mše svaté „Za rozšíření víry“)

Orace

Bože, ty chceš, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy, pošli, prosíme, dělníky na svou žeň, ať hlásají s veškerou důvěrou tvé slovo, aby se tvá zvěst rozšířila a zazářila a přivedla všechny národy k poznání, že jediný pravý Bůh jsi ty a ten, jehož jsi poslal, Ježíš Kristus, Tvůj Syn a náš Pán.

Secreta

Shlédni Bože, náš ochránce, a pohleď na tvář svého Pomazaného, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, a učiň, aby od východu slunce až do západu bylo mezi národy na všech místech velebeno tvé jméno a oslavováno přinášením čisté oběti.

Postcommunio

Posíleni darem našeho vykoupení prosíme, Pane, aby se díky této stálé posile věčné spásy šířila pravá víra.

* * *

Od 2VK již církev neslouží výlučně Ježíši Kristu a šíření je království, ale slepě přisluhuje jeho nepřátelům při výstavbě Nového náboženství pro Nový svět.

Místo aby se mezi pohany šířila pravda o jediném Bohu a jeho spásná nauka, potlačuje se pohanskými pověrami, rozmělňuje a špiní víra Božího lidu.

Proč nás takové lži a rouhání nenaplňují rozhořčením? Protože už ani neznáme svého Boha, neumíme si ani představit, jak ho nové lidské výmysly urážejí a ponižují. Tzv. ekumenismus nehledá Boží slávu, ale naše vlastní pohodlí, má nás zbavit náročnosti plného křesťanského života, námahy a obětí z šíření Ježíšova království. Nahradila to jednostranná záležitost¨: přizpůsobování se jinověrcům, a co horšího, nevěrcům, agnostikům a prostopášníkům, kteří za celou dobu tohoto falešného křesťanství neudělali směrem k pravé víře ani krok, naopak podkopávají a likvidují rafinovaně její poslední zbytky.

Poslání, které přijala církev od svého Zakladatele a Vykupitele, bylo jednoznačné a jasné: »Jděte do celého světa. Hlásejte evangelium. Získejte mi za učedníky všechny národy.« Církev, která toto poslání přestává plnit, přestává být Kristovou církví, je to falešná církev, která zradila své poslání, protože její falešná hlava jí v jejím pravém poslání výslovně brání.

Zřetelným příznakem falešné církve je tma, která v ní zavládla. Musela v ní zavládnout, protože se vzdálila od jediného Zdroje víry, pravdy a světla. V této temné mlze je už velmi těžko k rozeznání pravda od lži, pravý pastýř od podlého zloděje. Markantním příkladem je hlásání nesmyslů o „společném Bohu“ křesťanů a pohanů.

Co by to bylo za Boha, který by jedněm poslal svého Syna jako Spasitele a Vykupitele, hlasatele pravdy, lásky a života, a pak po čase by poslal k jiným svého anděla s poselstvím: »Já žádného syna nemám. Jděte a vyhlaďte všechny ty, kteří ze mne dělají Otce«. ?

Copak to není přímo do očí bijící nesmysl? Něco takového se může zrodit jen tam, kde zavládne hluboká duchovní tma. Takový nesmysl nutně předpokládá, ale chytře maskuje a rozsévá Nostra aetate 3.