Vatikánská komise Covid 19 z Papežskou akademií pro život zveřejnila nový dokument o používání vakcín, jen týden po dokumentu Kongregace pro nauku víry. Není to však jen duplikát, ale také říká velmi odlišné věci o etice očkování…

Otázka: co vyvolalo potřebu dalšího vatikánského dokumentu poté, co Kongregace pro nauku víry již před několika dny učinila prohlášení o etických problémech vakcíny? Nyní také Papežská akademie pro život pod vedením monsignora Vincenza Paglii se vrací k tématu s názvem „Vakcína pro všechny. 20 bodů za spravedlivější a zdravější svět “, ve spolupráci s Vatikánskou komisí Covid 19, která patří do oddělení pro integrální lidský rozvoj.

Člověk by si mohl pomyslet, že doktrinální pluralismus je nyní možný i mezi vatikánskými dikasterii. Nebo že by existovala interní soutěž o to, kdo přijde první? Nebo jde o církevní politiku, která je v rozporu? Poznámka komise Covid 19 PAV kromě toho, že je duplikátem, říká něco jiného, než co hlásá Kongregace: bez výhrad prohlašuje, že vakcína vyrobená i při použití plodů dobrovolného potratu není problém – můžeme pokračovat “s bezpečným svědomím“- a hlavně hodně zdůrazňuje povinnost očkovat.

Oficiální církev v tomto roce Covidu vždy odmítala teologické a duchovní interpretace, upřednostňovala etické a sociální. Ale pak vzala epidemii jako prozřetelnostní příležitost pro znovuzrození vakcíny jako záchranného zásahu prozřetelnosti. Stejně tak i tento nový dokument PAV. Vakcína je dogma, které spadlo z nebe. Odkud to přišlo? Z čeho je to vyrobeno? Je to bezpečné? Existují nějaké kontraindikace, které nejsou zveřejněny? Co si myslí nezařazení lékaři? Je příliš drahá? Proč se to po letech očekávalo a teď to už máme? Nejsou za tím nějaké politické nebo ekonomické spekulace? Existovaly další terapeutické možnosti, které je třeba překonat? Je možno vytvořit „očkovací pasy“, které budou diskriminovat občany? Žádná z těchto otázek ze sdělení komise PAV nevyplývá: o samotné vakcíně zde není řeč, je to předpoklad, axiom, ze kterého je třeba začít, nikoli závěr, k němuž (nakonec) dospějeme. V dnešní církvi se zdá, že všechno je nejisté, kromě vakcíny.

Odtud tedy jednosměrná morálka dokumentu. Zdá se, že jedinou etickou předností je, že se vakcína dostane ke všem, zejména k chudým. To předpokládá – jak je výslovně uvedeno v Poznámce, že je to sociální zboží samo o sobě. To, odkud se Covid vůbec vzal a jak se tato záležitost vyřešila, to autory nezajímá: s vakcínou začneme od roku nula a rok 2020 bude prvním rokem nové éry. Jde-li o sociální zboží samo o sobě a nikoli o nástroj pro hodnocení společného zájmu z tohoto hlediska, představuje to jistě povinnost, protože „odmítnutí by mohlo zvýšit riziko pro veřejné zdraví“ a protože „onemocnění způsobí zvýšení hospitalizací“.

Dokument PAV hodně trvá na této povinnosti občana nechat se očkovat a šířit tak příklad morální odpovědnosti za společné dobro, který je zde uveden spolu s dalšími principy sociální doktríny církve. Výčet jejích zásad však nestačí k tomu, aby dobře posloužil sociální nauce Církve. Společné dobro přece nemůže být v rozporu s dobrem jednotlivce, není to něco, co se překrývá s dobrem lidí, je to právě ono samotné dobro.

Ale jak může existovat dobro člověka, které nerespektuje jeho racionalitu a svobodu? Měli by občané poslouchat bez otázek? Společné dobro nelze vnutit, a to ani ze zdravotních důvodů, protože pak vyvstává pochybnost, zda k jeho uložení byly použity zdravotní důvody. Občané přemýšlejí a uvažují, většinu svých informací čerpají z nevládních zdrojů a společné dobro musí respektovat jejich potřebu porozumění, pravdy a svobody.

Toto sdělení komise Covid PAV s byrokratickou přesností aplikuje vizi pandemie jako „příležitosti“ pro „globální a generativní zotavení“, které bezpodmínečně potřebujeme“ kvůli „změnám společnosti a světa. K tomu je nezbytná (opět bohužel) „konverze“. Přechod na vakcínu (návrh, který pravděpodobně způsobí, že mnozí nebudou očkováni). Tento jazyk pochází z „Velkého resetu“, je to totéž jako ve velkých centrech světové ekonomické, finanční a politické moci. Samozřejmě se pak říká, že vakcína se musí dostat ke všem, ale globální ideologický záměr není zpochybněn: církev je připravena spolupracovat na novém světovém řádu.

Nóta brojí proti „komerčnímu využití“ vakcíny … ale toto již existuje. Vakcína dorazila 27. prosince, protože toto komerční vykořisťování existuje (aniž by se to dotklo politického vykořisťování na různých úrovních, a to jak místní, tak globální geopolitiky). Bere na vědomí neexistující nebezpečí „vakcinačního nacionalismu“, nemluvě už o nebezpečích „vakcinačního globalismu“. Doufá ve „spolupráci“ poté, co přijala a schválila s vakcínou také své ekonomické a politické sponzory.

Stefano Fontana