2. 3. 2020

 Silvana De Mari

„A neuveď nás v pokušení“ – nejkrásnější věta v Pater noster, která by neměla být upravována: nevystavuj nás zkoušce. Bůh ví, že naše duše je velmi silná, silnější, než si myslíme a že se stává ještě silnější v bolesti, tedy tak, jak to Bůh učinil s Jobem; Bůh nám posílá zkoušky a zkouška pro nás může být strašným pokušením ke ztrátě naděje.

Naděje je božská ctnost stejně vznešená jako víra a láska, protože není technicky možné věřit opravdově v Boha a nedůvěřovat mu, nemít jistotu, že to s námi myslí nejlépe. Ten nejlepší způsob může být také zemřít v aréně roztrhán od lvů či padnout do nemoci; jen On ví, že naše duše potřebuje zkoušku. Jakkoliv máme víru, ale mám strach, pochopitelně, jsme lidé, prosíme ho, aby nás neuváděl do pokušení. Tentýž Kristus žádal, zda by kalich nemohl být vzdálen, a proto uzavírá: Ale staň se tvá vůle!

Pravá církev, která ještě věří v Boha, má s coronavirem učinit totéž: „Pane, odejmi od nás tento kalich, jestliže je to tvá svatá vůle, ať se tak stane, to znamená, že jsme dostatečně silní, abychom zakusili, jak tato zkouška ještě posílí víru naší duše.

Pravá církev, která ještě věří v Boha, musí s coronavirem udělat toto: „Pane, žádáme tě, vzdal od nás tento kalich, ale je-li to tvá vůle, staň se, tzn. jsme dostatečně silní, abychom podstoupili tuto zkoušku, a tato zkouška ještě více posilní víru naší duše. Zavírat kostely během epidemie je gesto ateistů; tedy berme na vědomí, že velká část naší nové církve 3. 0 je zcela ateistická. Ateistická a kompletně zařazená mezi elity, které chtějí zničit evropskou křesťanskou civilizaci, a především Itálii, její srdce.

Povinná elementární rozumnost, první gesto základního dobrého smyslu v případě epidemie je zavřít hranice. Nová církev 3.0 je chce otevírat dokořán, ale spěchá se zavíráním kostelů a zavádí povinně rouhavé přijímání na ruku, což je a vždy byla zvůle, protože nová církev 3.0 je bezbožecká a nevěří v Boha. V případě epidemie to poslední, co ji napadá, je modlit se.

Jsem osamělí.

Otevřeme znovu své chrámy; jestliže naši kněží jsou příliš zterorizovaní, takže je nenechali otevřené, otevřeme je tedy sami. Jděme do kostela, padněme na kolena a prosme o odpuštění všech našich nekonečných hříchů; nevím, jak vy, ale já jich mám celou řadu, že se jich děsím, a žádejme o rozmnožení naší víry. Nejhorší věc, jaká se může s coronavirem přihodit, je naše smrt. Nejhorší věc, která se může stát s našimi zavřenými chrámy, je žít bez vůle Boží. Sto tisíc krát lepší je zemřít.

Nadešla chvíle, abychom hledali kostely, které neustoupily. Často to nejsou kostely ve smyslu architektonickém, jsou to stanice nějakým způsobem upravené, kde se slaví latinská Mše, úplně odlišná od té současné. Eucharistie se podává věřícímu klečícímu na klekátku, takže má hlavu ve správné výšce, kněz mu může podat Eucharistii, které se dotýká pouze umytýma rukama, aniž by se dotýkal jeho úst. Jestliže si ji věřící bere do ruky, činí tak rukama, které se dotýkaly lavic, klik a spousty jiných věcí od doby, kdy se naposled myl.

A především mše, která se slaví v latině, mluví o Bohu, a nikoliv o emigrantech a o tom, jak špatní jsou populisté a o jiných idiotismech tohoto kalibru. Mše v latině nemohla být modifikována, ti, kteří mši modifikovali, závažně porušili papežský řád a ani jeden papež neměl a nemá právo to udělat.

Dávejte císaři, co je císařovo. A dávejte Bohu, co je Boží: lásku k Němu a víru v Něho, Mši, kterou jsme my povinni mít a která zavazuje kněze, aby nám ji dával.

Otevřete a vraťte nám chrámy, nebo se seberte, svlékněte hábity, kterých nejste hodni, a odejděte.

Někdo ať vysvětlí biskupům a kardinálům, že červeň a purpur, které oblékají, nejsou pro potěšení, ale symbolizují krev, prolitou při mučednictví.

Křesťanství je náboženství lidu, který se nebojí smrti ani bolesti. Omlouvám se za tuto větu, málo silnou. Křesťanství je náboženství lidu, již se nebojí ničeho, tím méně mučednictví. Křesťanství není náboženství hlupáků. V Nigérii křesťané umírají spáleni za živa ve svých chrámech, protože zbabělí biskupové Západu zavírají kostely a zakazují přijímání.

Riziko nákazy při mši je redukováno na nulu, když se mše opakují každou hodinu, takže nejsou návaly, lidé přicházejí do lavic dezinfikovaných, jak se to dělá v lázních, a slaví se ve velkých chrámech a nikoliv v kaplích, kde se celebruje v zimě kvůli topení.

Někdo opravdu věřící by věřící lid Bohu svěřil, ale pro novou církev 3.0 by to bylo příliš. Nová církev 3.0 ukládá Italům imigraci osob často s pozitivním svrabem, tuberkulózou či AIDS, a nejraději by vyškrábala oči těm, kteří jsou z toho zmateni; a najednou je zcela terorizovaná z coronaviru? Anebo nečekala na nic jiného než na tuto příležitost jak zavírat kostely, čímž plní základní cíl masonerie, jednotného synkretického náboženství zcela nepřátelského Kristu?

Vezměme v úvahu, že nová církev 3.0 ze všech spár chrlí milosrdenství. Pro katolíka popření Mše je více než totalitní násilí. Kdokoliv by se obrátil k její mši s tím, že se v ní smíří s Bohem, ten zbloudil z cesty. Tito směšní kněží svolili, že budou kněžími, aby se tak stali parodií na sociální asistenty, takže nemají valnou představu, že Kristus přišel spasit duše a že jejich úkolem je přivádět je ke spáse těmi prostředky, které k tomu Kristus dal: Mší svatou, Eucharistií a zpovědí.

Pane, neuveď nás do pokušení, nevystavuj nás této zkoušce, ale je-li to tvá vůle, podstoupíme ji.

Pane, odstraň z naší cesty tyto ustrašence, kteří zavírají kostely v okamžiku, kdy právě nejvíce hledáme tebe. Dej nám stejnou odvahu, jakou mají naši bratři, kteří podstupují v Nigérii mučednictví. Slíbil jsi nám, že pekelné brány tvou církev nepřemohou. Žádáme sv. Michaela, aby tasil svůj meč.

Silvana De Ma