Chytrému napověz, hloupého trkni

Pokud Satan sleduje současné diskuze předních vzdělanců církve o tom, zda současný Kristův náměstek upadl, nebo neupadl do hereze, musí se tím velice bavit. Léta vedená diskuze nejen že nevede k cíli, ale dokonce vytváří velmi rafinovanému záškodníkovi vlastně alibi. Vyzbrojil se svým „mlčením“ jako neprorazitelným štítem a udělal si z toho přímo piedestal, na kterém stojí nápis: „S vámi nemluvím!“ Jeho kritici se zabývají slovním obsahem jeho soukromých či poloveřejných projevů s takovým zaujetím, že jim zcela uniká to nejpodstatnější: co Bergoglio nikoliv mluví, ale jak se chová, jak si počíná, kam míří, co dělá a podniká, ačkoliv to dělat nemá ani nesmí, a co nedělá, ačkoliv je to jeho svatosvatá povinnost. Bergogliova „hereze“ nebo lépe řečeno zásadní odklon od Boha od pravdy a od skutečnosti se netýká jeho slov, (ta navíc používá často  jinak než ostatní lidé), ale rozhodující je jeho smýšlení, vnitřní přesvědčení a především jeho ambiciózní záměry, o kterých se málo dovídáme z jeho řečí, ale měli bychom je konečně poznávat je postupně jako důsledky, a nenapravitelné škody, které tím působí církvi a nesmrtelným duším. Tyto faktické rány a trosky církevní reality narůstají každým dnem, které má Bergoglio jeho parta k dispozici zcela nerušeně již sedm let. Všichni ti, kteří se ho jakýmkoliv způsobem zastávají, zajišťují mu tak čas a prostor k pustošení Božího království zde na zemi a řadí se tak, aniž si to uvědomují, ke škůdcům církve a lidstva a spoluviníkům současného stavu. O tom se všichni budeme moci přesvědčit během amazonské synody a především po ní, kdy už nezůstane v církvi kámen na kameni.

Jako názorný příklad do nebe volajících skandálů může posloužit text Mistrovské aplikace jezuitského ducha. Copak nikdo nevidí, že je to sám Bergoglio, který podporuje a chrání homosexuální sítě, že se jeho nejbližší spolupracovníci rekrutují doslova nejen z církevní, ale lidské  spodiny? Že se zastává těch nejohavnějších hříchů, které svolávají Boží trest na církev a svět? Není se co divit úpadku katolické církve v Latinské Americe. Kdo by se nestyděl patřit k takovým hanebným pastýřům, kterými právem pohrdá i zpohanštělý svět? Co horšího nás mohlo postihnout?

                                                                                                            »Pane, ať vidím!«