Po dlouhá staletí patřila oslava Hodu Božího velikonočního s papežským požehnáním Urbi et Orbi k vrcholům církevního roku. Jedinečná květinová výzdoba svatopetrského náměstí byla chloubou holandského zahradnictví. Aby v tento den největšího svátku církevního roku náměstí nejen zelo prázdnotou, ale tato prázdnota byla dokonce pečlivě střežena ozbrojenou mocí, o tom se zatím nikomu ani nesnilo, a přece je to historickou skutečností.

Takový debakl nemohl při posledním velkém Urbi et Orbi 2019 přijít nikomu ani na mysl. Vypadá to tak, že se na Vatikán sneslo nekompromisní Basta! Basta, které se netýká jen tohoto náměstí, nejen nesčetných římských chrámů, ale týká se katolických chrámů na celém světě.

Italská biskupská konference se zlobí na ministerského předsedu Contiho, že nehodlá otevřít chrámy pro veřejné bohoslužby. Zlobí se na karabiniéry, kteří střeží vyprázdněné náměstí. Ale zlobí se neprávem. Tito strážci jsou zde zcela na místě, protože z prostoru za vatikánskými hradbami se stalo krajně nebezpečné a těžce kontaminované území. Smrtonosná setba ve Vatikánu není dílem „člověka nepřítele“, který v noci zasel nebezpečný plevel. Nikoliv. Je to dílo těch, kteří zasvětili svůj život tomu, že budou střežit čistotu semene a šířit Boží pravdu a Boží slávu.

A na tomto svém podlém díle se dohodli na nejvyšší možné úrovni na posledním slavném vatikánském sněmu přímo v srdci kolébky římskokatolické církve, nad hrobem prvního papeže svatého Apoštola Petra. A zasetý koukol dozrával celá desetiletí, až dozrál čas a na nejposvátnější půdu světa vstoupil dokonce za ovací nejvyšší hierarchie.

Kdyby někdo s něčím takovým vystoupil před Boží lid před sto lety, byli by ho bez pardonu vyhnali. Aby Boží lid něco takového strávil anebo dokonce uvítal, musel být nejdříve náležitě omámen, musela nastoupit narkóza, nikoliv náhlá, ale pomalá a plíživá, a touto narkózou byl rafinovaný opiát Novus Ordo, který zvrátil charakter chrámů a bohoslužeb. Nasytil obřady všemožnými opiáty, odstranil všechno nepohodlné, omezil všechno nepříjemné a náročné a povolil uzdy a kázeň. Z bohoslužeb se stala líbivá show, odstranila se velesvatyně, z oltářů se staly hodovní stoly, z hříchů poklesky a slabosti, hlavním centrem pozornosti se stalo publikum, kterému je třeba se stále nějak zavděčovat. Skutečná služba Bohu upadla do zapomenutí, do nenávisti a opovrhování.

Není se co divit, že opomíjený a degradovaný Bůh řekl svoje basta a docela dovedně, nečekaně a rázně odňal showmanům jejich milované publikum.

Jsem přesvědčen, že jakmile chrámy a bohoslužby a jejich služebníci budou připraveni vrátit se k původní víře, pravdě, pokoře, úctě a kajícnosti, oprávněné překážky kultu rychle pominou a chrámy se opět naplní. To ovšem předpokládá hluboké a zásadní obrácení služebníků oltáře a návrat k autentickému a nezkrácenému evangeliu. Kde je nyní pravá Církev, kterou založil Boží Syn, nevíme. Je zatím ukryta, aby ji Nepřítel předčasně nepošlapal. Ale rozhodně jí není to, co se dalo zcela do služeb tělu, světu a ďáblu. Současný Vatikán je sídlo peleši lotrovské, „hlavou“ počínaje. Všichni Bergogliovi ctitelé ať si uvědomí, že zastánce modloslužby, cizoložství, smilstva, bludů a pohanství nemá místo v království Božím a stejně tak ani na Stolci svatého Petra. O těchto věcech nelze vůbec ani diskutovat, protože mezi námi nemají být ani jmenovány.