Více než aktuální modlitba sv. Petra Kanisia

Ut inimícos sanctæ Ecclésiæ humiliáre dignéris, te rogámus, audi nos, Domine.

Ut omnes errantes ad unitatem Ecclesiae revocare, et infideles universos ad Evangelii lumen perducere digneris, te rogamus, audi nos, Domine. (*)


Vyznávám před Tebou svou víru, Otče a Pane nebe a země, můj Stvořiteli a Vykupiteli, moje sílo a moje spáso, Ty jsi mě od mých nejútlejších let nepřestal živit svatým chlebem svého slova a posilovat mé srdce, abych nesešel z cesty a nezabloudil se zbloudilými ovcemi, které jsou bez Pastýře.

Přijal jsi mě do lůna své církve, přijatého vychoval, vychovaného zachoval a vyučoval hlasem těch pastýřů, kterým jsi chtěl, abych naslouchal a byl jim poslušný. Vyznávám hlasitě pro moji spásu všechno to, co katolíci povždy správně a plným právem ve svém srdci věřili. Mám v ošklivosti Luthera, v opovržení Kalvína, zlořečím všem heretikům: nechci s nimi mít nic společného, protože nemluví a nesmýšlejí správně a nemají ani čárku správné víry, kterou nám předkládá jedna svatá, apoštolská římská Církev. Spojuji se naopak v jednotu, objímám víru, následuji náboženství a schvaluji nauku těch, kteří poslouchají a následují Krista nejen když učí v Písmu, ale také když soudí ústy ekumenických koncilů a definuje ústy Petrovy katedry a dosvědčuje ji autoritou Otců. Vyznávám navíc, že jsem synem oné římské církve, kterou bezbožní rouhači pohrdají, pronásledují ji a nenávidí; v žádném bodě se nevzdaluji od její autority, ani neodmítám dát život a prolít svou krev na její obranu a věřím, že Kristovy zásluhy mohou zajistit spásu mou i druhých jedině v jednotě s touto samotnou Církví.

Vyznávám s odvahou se svatým Jeronýmem, že jsem spojen s katedrou Petrovou, a prohlašuji se svatým Ambrožem, že budu následovat v každé věci onu římskou Církev, kterou s úctou uznávám se svatým Cypriánem jako kořen a matku univerzální církve. Svěřuji tuto víru a nauku, které jsem se od dětství učil, jako mladík v ní utvrdil a jako dospělý až dosud vyučoval a s mojí slabou mocí bránil. K tomto vyznání mě nenutí žádný jiný motiv než Boží sláva a čest, vědomí pravdy, autorita svatého kanonického Písma, cit a souhlas s církevními Otci, svědectví víry, kterou musím vyznávat před svými bratry, a konečně věčná spása, kterou očekávám v nebi a blaženost přislíbená pravým věřícím.

Jestliže dojde k tomu, že pro toto moje vyznání budu v opovržení, stíhán a pronásledován, budu to považovat ze mimořádnou milost a přízeň, protože to znamená, že Ty, můj Bože, mi dáváš příležitost trpět pro spravedlnost a protože nechceš, aby mi byly nakloněny ony osoby, které jsou zjevnými nepřáteli Církve katolické pravdy, kteří nemohou být tvými přáteli. Nicméně, odpusť jim, Pane, protože jsou buďto podněcováni démonem a zaslepeni třpytem falešné nauky a nevědí, co činí, nebo to vědět nechtějí.

Dopřej mi konečně té milosti, abych v životě i ve smrti vydával vždy spolehlivé svědectví upřímnosti a víry, jakým jsem povinován tobě, Církvi a pravdě, abych se nevzdaloval od tvé lásky a byl vždy ve společenství s těmi, kteří chovají k Tobě bázeň, zachovávají přikázání tvá a svaté římské církve, jejímuž soudu s ochotnou duší podřizuji sebe a všechna svá díla.

Všichni svatí triumfující v nebi nebo bojující na zemi a  nerozlučně spojení poutem pokoje v katolické církvi, kéž velebí tvou nesmírnou dobrotu a prosí za mne. Ty jsi počátek a konec všeho mého dobra, tobě buď vždy a všude chvála, čest a sláva na věky.

                                 sv. Petr Kanisius

                                          Pramen: Corrispondenza Romana

(*) Invokace z původní litanie ke všem svatým:

Abys nepřátele Církve svaté pokořil…

Abys všechny zbloudilé povolal k jednotě církve a všechny nevěřící přivedl k světlu Evangelia…