NATIVITAS DOMINI NOSTRI JESU CHRISTI SECUNDUM CARNEM

Narození našeho Pána Ježíše Krista podle těla

Octavo Kalendas Januarii, Luna undetricesima, innumeris transactis sæculis a creatione mundi, quando in principio Deus creavit cælum et terram, et hominem formavit ad imaginem suam; permultis etiam sæculis ex quo post diluvium Altissimus in nubibus arcum posuerat signum fœderis et pacis; a migratione Abrahæ, patris nostri in fide, de Ur Chaldaeorum sæculo vigesimo primo; ab egressu populi Israël de Ægypto, Moyse duce, sæculo decimo tertio; ab unctione David in regem anno circiter millesimo; hebdomada sexagesima quinta juxta Danielis prophetiam; Olympiade centesima nonagesima quinta; ab Urbe condita anno septingentesimo quinquagesimo secundo; anno imperii Cæsaris Octaviani Augusti quadragesimo secundo, toto orbe in pace composito, Jesus Christus, æternus Deus æternique Patris Filius, mundum volens adventu suo piissimo consecrare, de Spiritu Sancto conceptus novemque post conceptionem decursis mensibus in Bethlehem Judae nascitur ex Maria Virgine factus homo. Nativitas Domini nostri Jesu Christi secundum carnem.

Martyrologium Romanum, 25 decembris

Dvacátého pátého prosince, V pěti tisícím sto devadesátém devátém roce od stvoření světa od doby, kdy Bůh na počátku stvořil nebesa a zemi; dva tisíce devět set padesát sedmý rok po povodni; dva tisíce patnáctého roku od narození Abrahama;tisíc pět set desátého roku od Mojžíše a východu synů Izraelských z Egypta; jeden tisíc třicet druhého roku od Davidova pomazání na krále; ve šedesátém pátém týdnu podle proroctví Daniela; v sto devadesáté čtvrté olympiádě; sedmdet padesát dva roky od založení Říma; čtyřicátého druhého roku panování Octaviana Augusta; kdy celý svět byl v míru, v šestém věku světa, Ježíš Kristus, věčný Bůh a Syn věčného Otce, toužící posvětit svět svým nejsilnějším příchodem, když od početí z Ducha svatého uplynulo devět měsíců, narodil v Betlémě Judském z Panny Marie: Narození Pána Ježíše Krista podle těla.

Jako každý rok v cyklu ročních období a dějin slaví Církev svatá narození podle těla našeho Pána Ježíše Krista, věčného Boha a Syna věčného Otce, počatého z Ducha svatého z Panny Marie. Slavnostními slovy liturgie se narození Vykupitele představuje lidstvu a rozděluje čas na před, a po. Od té chvíle už nic nebude jako dřív: Pán se vtělil, aby vykonal dílo Spásy a definitivně vyrval člověka, padlého v Adamovt, z otroctví Satana. To je, drahé děti, naše Velké obnovení, kterým božská Prozřetelnost obnovila řád, porušeným dávný Hadem – prvotním hříchem našich předků. Reset, z něhož jsou vyloučeni odpadlí andělé a jejich vůdce Lucifer, všem lidem udělil milost, aby mohli využít Oběti Boha, který se stal člověkem, a znovu získat věčný život, k němuž byli určeni od stvoření Adama.

Jak obdivuhodný čin milosrdenství ze strany jejich Stvořitele pro tvory, kteří se mu od počátku vzpouzeli. Jaká božská Láska, která neposlušnému člověku poskytla výkupné za jeho nekonečnou vinu tím, že přijala oběť svého božského Syna na kříži. Jaká božská Pokora, která odpověděla na lidskou pýchu poslušností druhé Osoby Nejsvětější Trojice, vtělené kvůli nám a pro naši spásu. To je pravý nový řád, který si Bůh přeje a který má trvat po celou věčnost věků, po tisíci bitvách války, v níž se věčný Poražený snaží zabránit tomu, abychom se my, ubohá smrtelná stvoření, podíleli na slávě božského Majestátu. Je to triumf Toho, který se nespokojil s tím, že stvořil člověka ve své dokonalosti, daroval mu své přátelství, ale poté, co Tě zradil tím, že se vydal jako otrok ďáblu, rozhodl see ho vykoupit zpět — za cenu nejdražší Krve svého Jednorozeného Syna. [»redemptio« je právě onen institut římského práva, kterým je otrok vykoupen a stává se opět svobodným ] A je to také triumf Matky Boží, která v tajemství Vtělení počals a porodila Vykupitele, to svaté Dítě, které mělo za nás trpět a zemřít. Ta, která byla v Protoevangeliu zaslíbena jako vítězkyně nad Hadem a Nepřítelem.

Proto byl vyvolený národ shromážděn, proto byl uveden do zaslíbené země. Proto Duch svatý inspiroval proroky, aby určili čas a místo tohoto Narození. Proto andělé provolávali nad Jeskyní slávu a proto mudrci následovali hvězdu, aby se poklonili Dítěti zavinutému do plenek jako synu krále. Proto Panna Maria zpívala své Magnificat a malý svatý Jan Křtitel se chvěl v lůně svaté Alžběty. Proto Simeon pronesl Nunc dimittis, když držel v náručí zaslíbeného Mesiáše.

Veni, Emmanuel: captivum solve Israël. Přijď, Emanueli, osvoboď svůj zajatý lid. Osvoboď jej i dnes, jako jsi ho osvobodil svým nejsvětějším Narozením a svým umučením a smrtí. Osvoboď Církev svatou tím, že odhalíš falešné pastýře a žoldáky, jako jsi odhalil závist velekněží a jejich mlčení o mesiášských proroctvích, která byla skryta před prostými lidmi. Osvoboď národy od zlých vládců, od zkaženosti, od otroctví moci a peněz, od podřízenosti knížeti tohoto světa, od lži falešné svobody, od klamu falešného pokroku, od vzpoury proti tvému svatému zákonu. Vysvoboď každého z nás z jeho bídy, z hříchu, z pýchy, z domněnky, že se může zachránit sám bez tebe. Vysvoboď nás od nemoci, která sužuje naše duše, z nákazy neřestí, které znečišťují náš život, z iluze, že můžeme porazit smrt, která je odplatou za naši vzpouru. Neboť jen Ty, Pane, jsi pravý Osvoboditel; jen v Tobě, který jsi Pravda, budeme svobodní, uvidíme, jak padají řetězy, které nás poutají ke světu, k tělu a k ďáblu.

Veni, O Oriens. Přijď, Východe, zažeň stíny noci a rozptyl její temnotu. noci. Veni, Clavis Davidica. Přijď, klíči Davidův, otevři nebeskou vlast, zprůchodni cestu do nebe a zavři bránu do pekla. Přijď, Adonai. Přijď, Mocný, který jsi dal svému lidu na Sinaji zákon shůry, v majestátu slávy. Přijď, Rex gentium. Přijď, Králi národů, abys nám vládl jako Kníže míru. Přijď a sestup skrze čas a dějiny, otřes touto pekelnou babylonskou věží, kterou jsme postavili tím, že jsme Tě nevzývali ve Tvém Majestátu.

Přijď, Pane. Protože během těchto dvou let pandemického šílenství jsme pochopili, že peklo nespočívá ani tak v utrpení těla, ale v zoufalství z vědomí, že jsi daleko, ve Tvém mlčení, v tom, že se necháváme pohroužit do tupé hrůzy Tvé nepřítomnosti.

A buď požehnána Tvá přesvatá Matka a Matka naše, kterou jsi nám v těchto strašných dnech postavil po našem boku jako naši Přímluvkyni, abychom ve vidině tohoto pekla na zemi nalezli duchovní lék, s jehož pomocí uzdraveni Tě můžeme přijmout do svých duší, do svých rodin, do svých národů a navrátit Ti korunu, kterou jsme si od Tebe přivlastnili.

Požehnej, ó Dítě – Králi, všem, kdo se nechají ovládnout Tvou láskou, pro kterou ses neváhal vtělit a zemřít za nás. Kéž na tuto božskou lásku odpoví vděčný údiv těch, kdo zemřeli v Adamovi a znovu se v tobě narodili jako nový Adam; těch, kdo padli s Evou a mohou znovu povstat v Marii!

Amen Staň se!

+ Carlo Maria Viganò, arcibiskup

Sabbath Quattuor Temporum Adventus

18. prosince 2021