8. května
MATER CASTISSIMA, ORA PRO NOBIS

P. Giry při výkladu jiné pasáže z Knihy Moudrosti: Vyšla jsem z úst Nejvyššího prvorozená přede vším stvořením, říká, že totéž je třeba chápat také o svaté Panně a současně o jejím božském Synu Ježíši.A také to, co řekl Miláček Páně o Otcově Slovu, o jeho božském Synu Ježíši, vtělené Moudrosti, totéž je možno říci o Marii: Na počátku byla Marie a Marie byla u Boha, ona byla jeho ideál pro lásku, kterou k ní Bůh choval, pro záměr učinit z ní Matku svého Syna a drahocenné potrubí, skrze které sestoupí na svět všechny milosti.Skrze svou predestinaci stala se Maria jedinečnou Matkou – Pannou. To je stav, v jakém existovala od věčnosti. Nežila ještě sama v sobě. Ale žila v Bohu, byla živá pro Ježíše Krista a s Ježíšem Kristem, jehož se měla stát Matkou v plnosti času. A tak jako Ježíš Kristus Člověk-Bůh je až bezprostředně před stvořením celý „před Abrahamem“, před Noem, před Adamem, před anděly, před nebem a zemí, tak také svatá Panna a Matka Boží byla skrze zvláštní milost před Adamem a Evou, před Abrahámem a před Noem, přede všemi anděly, přede vším stvořením. Tato předčasnost je skutečností nejen prostým způsobem, je to realita vyššího řádu, který nekonečně převyšuje všechen přirozený řád.
Tak z pohledu Svaté Panny byl stvořen celý svět. Ona je tvorem plným milosti, skrze ni se Slovo stalo vykoupením světa. Celé Písmo svaté je naplněno Marií, proto bylo celé Písmo inspirováno. Ona je zvláštním světem, který Bůh učinil a založil na milosti a svatosti… Skrze ni, v ní a s ní stanovil Bůh všechna díla svých rukou.
»Ó Maria, ty jsi vrchol nebe a Matka milosrdenství! Jen ty jsi byla hodna zaujmout místo po boku věčného Krále na jeho trůně. Bůh Otec je v Tobě se svým Synem jako Stvořitel uprostřed tvorstva, jako Král ve svém království, jako velekněz ve svém chrámě, jako Snoubenec ve své neposkvrněné Snoubence. Tak hovoří sv. Bernard. (Sermo 3 in Salve Regina)
