28. května
TURRIS DAVIDICA, ORA PRO NOBIS
Ať už rozjímáme o zemi v její původní blaženosti nebo v době po jejím bolestného úpadku, země se nám jeví jako velký symbol Panny Marie. V určitém smyslu je také symbolem Církve.
A opakuji, že jsou to obrazy, které jsou nejen srovnáním více čí méně geniálním v době před hříchem. Nikoliv. Jsou zde, aby hlásaly prorocky šťastné tajemství Krista a Marie jeho Matky, abychom lépe pochopili, jak dobrý je Bůh i v řízení všech věcí. Ježíš a Maria, Kristus a Církev se setkávají po dobu celé historie světa, protože svět byl stvořen pro ně. Svět je jejich podobou jako portrét je podobou originálu. Všechny tyto obrazy jsou světlem víry a nikoliv jen prázdnou hrou obrazotvornosti.
To mají také na mysli sv. Otcové, tedy lidé, kteří dosáhli přesnější kvality své přirozenosti a jsou bohatě obdaření milostmi. Lidé hlubší, moudřejší, osvícenější a současně čistší a dokonalejší. Kdo se odváží hanět světlo a koncepce sv. Ambože, sv. Jana Chryzostoma, Origena, sv. Bernarda, Tomáše Akviského či sv. Bonaventury? Vysoká úroveň jejich génia a poezie jejich duše nám zaručují úroveň jejich nauky a jejich vědomostí.
Ano, je to jejich svatá škola, nebo lépe řečeno, je to tvoje škola, Ježíši, věčná Moudrosti, vtělená v lůně Marině, kterou nám oni předávají a chtějí, aby přebývala mezi námi, abychom lépe pochopili, co pro nás znamená tvoje svatá Matka. Když jsi tvořil zemi a obdařil ji obdivuhodnou plodností, chtěl jsi nám představit obraz této plodné Panny, této univerzální Matky, skrze niž se nám dostává všech darů, ať už v řádu přirozeném nebo nadpřirozeném, v řádu milosti a slávy. Sv. German říká: »Kristus rozhodl, že všech darů jeho štědrosti se nám dostává skrze Mariiny ruce«. A serafínský Bernardin Sienský opakuje tutéž pravdu, stejně hlubokou a srdci sladkou: »Žádný tvor nikdy neobdržel žádnou milost jinak než skrze milosrdné prostřednictví Panny Marie«.
Ó Maria, živá země živých, nes mě až do konce v klínu své lásky, i když nejsem hoden takové pocty. Matko Ježíšova, živ mě šťávou božské milosti; naplň mě Duchem Svatým, kterého ti můj Spasitel daroval pro nás; dej, ať se zazelenají usychající listy a ožije tolik vadnoucích květů! Dej ať dosáhnu období zralosti a šťastné věčnosti, kde andělé, ženci a dělníci tvého božského Syna, sklízejí do sýpek nebeského Otce všechny zralé plody, které jsou ho hodny!
