20. května
VIRGO FIDELIS, ORA PRO NOBIS
Maria je oceán duchovního světa. Blažený Albert Veliký, bezprostřední žák sv. Dominika a učitel sv. Tomáše Akvinského říká, že souhrn všech milostí se nazývá Moře, Maria. Svatý Antonín Florentský říká, že Bůh rozděluje milosti svatým na jednom jediném místě, tj. v duši Panny jako v milostiplném oceánu, který se nazývá Maria. A stejně jako se moře nevylévá ze svých břehů, i když do něho plynou všechny řeky, stejně tak u blahoslavené Panny Marie, i když je svrchovaně naplněna proudy milostí ode všech vyvolených, nikdy nedojde k záplavě pýchy, ani sebemenšímu vylití marné slávy. Tento Boží oceán je vždy pokojný, nikdy nikdo neprobádal jeho hlubiny, nikdo nikdy nepoznal jeho rozlohu. Církev je stejný oceán milostí a života, ale až po svaté Panně a v závislosti na ní, jak jsme již dříve řekli.
Svatý Bonaventura připojuje k tomuto tématu dvě myšlenky, velmi hluboké a praktické. K jedné ho inspirují tato slova svatých knih: Ať moře hučí ve vší své plnosti! Ať oceán milostí hučí, říká tento obdivuhodný Ježíšův služebník! Ať Panna pozvedne svůj mocný hlas! Ať ho pozvedne proti vší rozmařilosti, ať v nás prosadí čistotu, ať nám opakuje: Znám lidské skutky. Ať se pozvedne proti pýše, ať nás naučí pokoře, ať nám říká: Jsem služebnice Páně. Ať pozvedne hlas proti nevděčnosti, ať nás naučí každodennímu vzdávání díků: Má duše velebí Pána a můj duch plesá v Bohu mém Spasiteli.
Jinou myšlenku serafínského učitele podnítil tento verš žalmu: Ať zahučí moře, a vše, co je v něm! Maria, říká, je moře, skrze které mluví král proroků: Ať zabouří moře, ať je Maria dojata až k nejhlubším základům. Ať se vzruší v očekávání našich vzdechů, když vidí spravedlivé tresty, které nás postihly! Ať ji uchvátí náš nářek, ať ji uchvátí naše modlitby a naše všechny pocty, které jí vzdáváme. Ať se pozvedne, aby nás zaplavila plnost jejích milostí! Když je nádoba plná až po okraj, snadno se vylije její obsah. Tak Panna, milostiplná, ať na nás rozlije své požehnání, jehož je plná.
Blahoslavená Panna je propast plná milostí. Nevyčerpatelný oceán radosti, duchovní oceán, který jazyk lidí ani andělů není schopen vychválit.
Co mohu dodat, má velká Panovnice? Když rozjímám o nesmírnosti tvé milosti a tvé slávy, ztrácím se, selhává mi hlas.
Ó, Svatá Panno, světější než svatá, nejdražší poklade veškeré svatosti!
