14. května
MATER CREATORIS, ORA PRO NOBIS
Podle tohoto dokonalého vzoru a z důvodu svého zalíbení v ní, tvoří náš Pán Ježíš Kristus všechno tvorstvo. Tvoří je nejdříve obecně jako svět duchovní a svět hmotný, nebe a zemi, a obojí je zahrnuto určitým druhem zbožštění skrze milost. Je to jako prodloužení toho, co učinil ve své nejsvětější Panně a Matce, zdroji a kanálu všech milostí rozdělených v tvorstvu, v andělech, lidech a skrze ně ve všech ostatních tvorech. Mariina duše utvořená skrze Ježíše k obrazu jeho nejvznešenější duše, je nejdokonalejším typem a modelem všech duchů a zvláště našich duší, její svaté tělo je typem našich těl a celého hmotného světa.
Pro lepší pochopení tohoto posledního bodu bylo by zapotřebí výkladů takové povahy, jaká nám bohužel nebude dána; bylo by možné vyložit to tak jako tak jen neúplně a s rizikem, že to nepojmeme. Bylo by třeba ukázat, jak je hmotný svět stvořen podle lidského těla, protože člověk je králem materiálního světa; jak je naše tělo učiněno podle obrazu těla neposkvrněné Panny Marie, která je řádem pro ryzí tvory a dokonalá reprodukce božského těla Ježíšova. Bylo by třeba ukázat, jak šest dnů stvoření a sedmý jako jejich koruna mají svůj smysl v Marii a suverénním způsobem v Ježíši. Ale opakuji, takový výklad by byl příliš dlouhý. Nám postačí vědět obecně, že všechno Boží dílo se vztahuje přímo k základnímu dílu, o kterém Písmo praví: Oznam své dílo. Hospodine, uprostřed věků (Hab. 3,2). Není to dílo par excelence, jak vtělení, tak božské mateřství? Ono dílo Ježíše a následně Panny Marie, jeho Matky?
Toto prvořadé a ústřední dílo jsme spatřovali v průběhu věků. Ale pro anděly, kteří nejsou tak jako my podrobeni posloupnosti času, pro ty je toto dílo stále přítomné od samého počátku stvoření a bude jím až do posledního okamžiku, kdy Anděl Boží jménem toho, který je živ od věků do věků, vyhlásí: „Od této chvíle už nebude čas.
