Nedaleko Efezu svatého Jana, apoštola a evangelisty, který po sepsání evangelia, vyhnání do vyhnanství a po božské apokalypse, žil až do doby císaře Trajána; založil a řídil církve v celé Asii a nakonec, vyčerpán stářím, zemřel v roce šedesát osm po umučení Páně a byl pohřben nedaleko zmíněného města.

V Konstantinopoli svatých vyznavačů Teodora a Teofana, bratří, kteří byli od dětství vychováváni v palestinském klášteře svatého Sáby a kteří statečně bojovali proti arménskému Leónovi za kult svatých obrazů; na jeho rozkaz byli zbiti pruty a posláni do vyhnanství. Ale po smrti téhož Leóna a opětovném neustálém odporu proti císaři Theofilovi, který byl nakažen stejnou bezbožností, byli opět biti pruty a vyhnáni do vyhnanství, kde Teodor zemřel ve vězení. Teofan pak, když konečně obnovil mír v církvi, byl jmenován nikájským biskupem a ve slávě svého vyznání spočinul v Pánu.

V Alexandrii byl jmenován biskupem svatý Maximus, který se stal velmi slavným a proslulým díky svému vyznání.

V Konstantinopoli svaté panny Nikaréty, která za císaře Claudia zářila svatostí.

A jinde mnoha dalších svatých mučedníků a vyznavačů a svatých panen.