Druhý zasvěcený svátek vánoční se slaví 1. ledna nikoliv proto, že je to první den nového občanského roku, ale protože je to osmý den po Narození Páně. Přesto svým způsobem posvěcuje vstup do občanského roku a jeho epištola poskytuje vhodné náměty k novoroční úvaze.
Liturgie obrací svou pozornost ke třem významným aspektům: tento svátek je oktáv Božího hodu vánočního, památka Obřezání Páně a současně také starobylý mariánský svátek.
Především je to tedy slavnostní zakončení vstupní vánoční slavnosti, která po osm dní rozvíjela jednotlivá hlediska této radostné události dějin spásy.
Osmého dne po narození bylo Dítě podle mojžíšského zákona obřezáno a dostalo mesiášské jméno Ježíš. Jeho jméno, které znamená Spasitel bylo stanoveno samým nebem. Tak se tento svátek stává také předzvěstí a počátkem vykupitelského Pánova utrpení. Boží Syn nepodléhal příkazu obřízky. Jak sám prohlásí, nepřišel však Zákon zrušit, ale naplnit a učiní tak v tom nejdokonalejším smyslu, neboť z něho učiní přípravu na vykoupení.
Obřízkou se stal Ježíš pravým potomkem praotce Abraháma. První krůpěje krve se staly ranní obětí, která bude dovršena večerní obětí na kříži. Krev prolitá při obřízce by byla zcela postačila, ale Bůh chce zjevit v plnosti svou nekonečnou lásku a neskonalé bohatství spasitelné účinnosti. Kristus jako zástupná oběť lidstva zahajuje tak smírné dostiučinění za hřích.
S oktávou Vánoc a tajemným introitem k vykupitelské oběti se pojí od pradávna vroucí vzpomínka na Matku novorozeného Vykupitele. Liturgie vděčně připomíná její účast při vtělení i při vykupitelském díle. 1. leden je proto také chvalozpěvem a vroucím díkem panenské Bohorodičce a Prostřednici vykoupení.
Mše svatá se odpradávna slavila v jedné z nejstarších mariánských svatyní v Zatibeří (Santa Maria trans Tiberim).
Mešní texty se vracejí k vánoční liturgii: žalmové zpěvy jsou z třetí vánoční mše, epištola z první. Liturgický důraz spočívá na slovech, že „Pán vydal sám sebe za nás, aby nás vykoupil od veškeré nepravosti a očistil si lid příjemný, který bude horlit pro dobré skutky“.
Orace je známou mariánskou vánoční modlitbou: Bože, jenž jsi plodným panenstvím blahoslavené Marie udělil lidskému pokolení dar věčné spásy, dej, prosíme, bychom zakoušeli, že se za nás přimlouvá ta, skrze niž jsme zasloužili obdržet Původce života, našeho Pána…
Evangelium připomíná historický fakt obřezání Páně (Lk 2, 21).
V závěrečné modlitbě se opět obracíme k Panně Marii: Toto přijímání, Pane, ať nás očistí od vin a na přímluvu Panny a Bohorodičky Marie nám dá zakoušet účinek nebeského léku.