Ke svěcení jáhnů a podjáhnů ve Florencii

L’Homme nouveau uvádíme nedávný rozhovor s Msgr. Gilles Wachem z Institutu Krista Krále O zrušení nižších svěcení Pavlem VI. a jejich zvláštnosti pro oltářní službu viz . A zde také – zde .

V úterý 14. září, na svátek Povýšení svatého Kříže, Monsignor Giovannetti, emeritní biskup z Fiesole (Itálie), vysvětil ve Florencii čtyři jáhny (tři francouzské a jednoho portugalského) a čtyři podjáhny (dva Angličané a dva Američané) pro Institut Krista Krále Velekněze (ICRSP). Arcibiskup Gilles Wach, zakladatel a generální převor institutu, byl tak laskav a odpověděl na naše otázky týkající se této události a liturgického významu tohoto krásného obřadu.

Monsignore, pro Institut Cristo Re ve Florencii právě proběhlo několik jáhenských a podjáhenských  svěcení. Co si myslíte o nasazení těchto mladých lidí?

Především děkuji božské Prozřetelnosti, že nám poslala tolik povolání ke službě Bohu a jeho církvi. Jsem také ohromen a vděčný za odpověď těchto mladých levitů a za vážné závazky, které přijímají před Bohem a jeho církví. Náš svět je tak materialistický a tak protikřesťanský, že dnes vyžaduje odvahu odpovědět na Pánovo volání, a navíc i církev je napadena naturalismem, který, jak se zdá, ovládá spiritualitu a pastoraci. Teologické dílo kardinála Siriho Gethsemane (Téqui) je lékem proti všem těmto popíračům milosti; studujeme je v Gricigliano.

Kdo slavil tato svěcení v nepřítomnosti kardinála Burkeho?

Jeho Excelence Monsignor Giovannetti, emeritní biskup z Fiesole celebroval svěcení. Zná nás třicet let a nedávno přijel do Gricigliana na pontifikální mši a homilii u příležitosti naší generální kapituly. Jeho kázání má vždy velkou autoritu a spiritualitu. Představuje v mých očích italský episkopát předchozích desetiletí, který měl vysokou kvalitu a také velkou svatost, jako kardinál Elia Dalla Costa, arcibiskup z Florencie, jehož beatifikační proces právě probíhá.

Monsignor Giovannetti ho dobře znal a ve svém biskupství přijal biskupa mého kněžského školení a prvních let kněžství: kardinála Siriho. Děkuji nebi za to, že jsem se setkal s těmito velkými služebníky Církve, s těmito autentickými nástupci apoštolů, a těší mě, že nové generace mohou těžit z jejich moudrosti. Většina z nich byla ve skutečnosti vyškolena v římské škole, jejímž učitelem byl sv. Tomáš Akvinský. Je také krásné vidět jejich velkou dobrotu, jejich velkou jednoduchost v lidských vztazích a jejich důstojnost nezbytnou pro biskupský charakter, jehož jsou strážci.

Ve stejném duchu jako tito velikáni vám dávám zprávy o kardinálu Burkemu. Jeho zdravotní stav se zlepšuje, odpočívá, a tak se připravuje na návrat do Říma. Stále se za něj modlíme.

Co přesně znamená diakonát a subdiakonát v tradičním rituálu?

V tradičním rituálu jsou 4 nižší svěcení (ostiariát, lektor, exorcista a akolyta) a 2 hlavní řády stupně, přípravné stupně pro kněžství. Každý z těchto řádů dále formuje kandidáta na kněžství Krista velekněze a uděluje kněžskou moc, v podstatě řeholní, s ohledem na svaté tajemství mše.

V tradičním rituálu je tedy šest přípravných stupňů pro kněžství, což je velmi velké bohatství. Tyto různé stupně zdůrazňují velikost a důstojnost kněžství, protože každý z nich musí být překonán, aby se dosáhlo kněžství. Navíc dávají čas jak církvi, tak klerikům, aby seriózně rozeznali, zda mají či nemají Pánovo povolání k těm nejkrásnějším, ale náročnějším supňům.

Obřad svěcení, jakož i liturgické funkce jáhnů a podjáhnů nás informují o významu těchto posvátných řádů.

Subdiákon ztělesňuje, jak se mi zdá, sluhu. Slovo jáhen ve skutečnosti pochází z řeckého „διά Κονος, diakonos “, což znamená „ služebník “. Jistě služebník Boží, ale také služebník církve a duší. Během mše podjáhen pomáhá jáhnovi a symbolizuje Starý zákon, zatímco jáhen symbolizuje Nový zákon. To je důvod, proč podjáhen zahaluje svou tvář z ofertoria, aby ukázal, že starověký Zákon byl pouze předobrazem zákona evangelia, a že tedy ještě nepožíval plného světla Zjevení.

Nakonec to bylo v subdiakonátu, kde se podle starodávné církevní disciplíny převzal závazek k recitaci božského ofícia a k celibátu.

Diakonát je posledním stupněm před kněžstvím. Diákon u oltáře pomáhá přímo knězi. Kromě toho může rozdávat svaté přijímání, kázat, křtít a přijímat výměnu souhlasů k uzavření manželství. [viz také dokumenty uvedené v odkazech v incipitu -ndT]

Odcházejí nyní tito noví jáhni a podjáhnové do apoštolátu?

Tito noví vysvěcení, kromě jednoho, zůstanou v semináři, aby pokračovali ve své formaci. Obvykle je jeden z jejich formativních roků často ten, který odděluje filozofii od teologie, věnován apoštolátu na pomoc našim kněžím, kteří jsou velmi rádi, když jim v jejich službě může asistovat seminarista nebo jáhen. Diakoni mohou kázat, přinášet nemocným přijímání a především vykonávat svou liturgickou funkci při slavnostních obřadech. Někteří seminaristé také pomáhají v mnoha našich školách a na našich misiích v Africe.

Nakonec, jak probíhal návrat do semináře Gricigliano?

Právě jsem dokončil kázání ma duchovních cvičeních našich dvaceti šesti nových seminaristů. Vím také, že mnoho kandidátů, tedy budoucích seminaristů, se rovněž připojilo k našim apoštolátům ve Spojených státech, Anglii nebo Německu, aby se připravili na začátek školního roku v září 2022. 

Představení semináře a fakulty s radostí začínají tento nový rok, aby školili, podporovali a pomáhali těmto mladým levitům, kteří pocházejí ze všech společenských vrstev, jak geograficky, tak společensky. Přijal jsem je všechny osobně a jsem dojatý, když vidím, že Pán i v těchto těžkých časech si pro sebe vyhrazuje krásné duše, aby sloužily Církvi.

Chiesa e post Concilio