Otázka pro „esencialistické“ liturgisty: nechali by se operovat chirurgem, který by nedbal na detaily?
Aldo Maria Valli
Víme, že ti, kdo předstírají, že hájí Novus Ordo Missae, tedy nový mešní ritus, a přitom ignorují významné a v některých ohledech závažné teologické otázky, které tento ritus klade, se zabývají otázkou gest a tvrdí, že liturgická reforma je správně zjednodušila.
Co však člověk nechápe – a co na druhou stranu pochopit může, pokud má prostou duši – je, že existuje rozdíl mezi formou a formalismem. Ten lze posuzovat sám o sobě, ale formalismus není počet gest nebo detailů, ale duch, s jakým jsou gesta prováděna a detaily respektovány. Pokud někomu chybí správná víra, pokud si myslí, že se smíří s Pánem tím, že bude dodržovat určité formuláře, a přitom ve skutečnosti neobrátí své srdce a nezachová svou duši v milosti, je zřejmé, že upadá do farizejství, a proto propadá provinilému formalismu. Jsou-li však formální gesta a detaily výrazem pravé a upřímné víry a jsou-li správně umístěny a zváženy, zůstávají formou. Je to forma, která se stává obsahem.
Na druhou stranu, pokud si všimnete – a pokud jste intelektuálně upřímní – historie je založena na detailech, svět je založen na detailech, život je založen na detailech. Ano, život. Svatý Alfons v jedné ze svých meditací správně říká, že k smrti není třeba nic: „…stačí kapka krve, která dopadne na srdce. Pomineme-li přesnost či nepřesnost lékařských údajů, nelze popřít, že tomu tak je: zdraví lze ztratit v mžiku oka a zbytečně.
Některým esencialistickým liturgistům bychom rádi řekli: Proč chtějí Bohu brát to, co se chválí v jiných oblastech? Nepracuje snad každý autor na detailech? A nedělá totéž řemeslník, když staví to, co má postavit? A když obdivujeme správně zhotovené výrobky, myslíme na to, jak jsou jejich původci precizní a – přesně – jak řeší právě „detaily“.
O operaci nemluvě. Co byste si mysleli o chirurgovi, který nedbá na detaily? Stačilo by udělat chybu pár milimetrů a škody by byly nenapravitelné.
Gilbert Keith Chesterton ve své knize Orthodoxie píše o detailech v teologických sporech. Čteme: „Teologické spory jsou subtilní, ale nikoliv skromné. V celém tom zmatku moderního bezmyšlenkovitého myšlení, které si chce říkat moderní myšlení, není snad nic tak hloupého jako běžné rčení: „Náboženství nikdy nemůže záviset na drobných sporech o učení.“ Je to totéž, kdybychom řekli, že lidský život nikdy nemůže záviset na drobných sporech v medicíně.
Člověk, který s oblibou říká: „Nechceme, aby teologové štěpili vlasy na čtyři,“ by možná měl dodat: „a nechceme, aby chirurgové štěpili ještě jemnější vlákna.“
Je skutečností, že mnoho lidí by dnes bylo mrtvých, kdyby se jejich lékaři nezabývali nejjemnějšími nuancemi své vědy, a stejně tak je skutečností, že evropská civilizace by dnes byla mrtvá, kdyby se její doktoři teologie nepřeli o nejjemnější rozdíly v nauce.
Corrado Gnerre
Pramen: Duc in altum
Zdroj: itresentieri.it