Pierantoni – Müller – Gracida
Bergogliův pontifikát trvá již téměř 54 měsíců a soustavně se množí hlasy a znamení, že v církvi se zavádí kázeň založená na zastrašování.
Od samého začátku používá papež disciplinární opatření proti členům římské kurie i místním církvím. Propustil významné vedoucí jednotlivých dikasterií a vynikající biskupy. Potenciální opozice a jinak smýšlející jsou terčem zastrašování. Krátce před Vánocemi 2014 rozšířil Bergoglio za velké účasti médií svoji nadílku jako vánoční facku. Žádný papež se nevyznamenal tak drsnou a zničující kritikou vůči vlastním spolupracovníkům. Předhodil kurii 15 „chorob“. Pozorovatelé mluvili o bezpříkladné akci, která měla učinit kurii poddajnou.
Kdo bude Františka kritizovat, musí počítat s důsledky. Giuseppe Rusconi citoval v magazínu Cicero jednoho nejmenovaného člena kurie:
Kdyby tehdy jeden z nás našel odvahu, zvedl se a odešel, myslím, že bychom odešli všichni, zleva doprava, staří i mladí.
Je to zničující soud o perspektivách pod novým papežem. Ale nevstal nikdo. Je to signál, že Bergogliova strategie vychází. Čím déle bude moci takto bez překážek pokračovat, tím bude účinnější.
Již koncem listopadu 2014 referoval magazín Focus, že Bergoglio vyrábí v římské kurii „klima strachu“. Našlo to ohlas v Otevřeném dopisu ustarané katoličky papeži Františkovi (Výkřik srdce katolické konvertitky).
Paralelně nastoupila demonstrativní opatření proti místním biskupům. Zvláště křiklavý byl případ sesazení biskupa Rogeria Livieres z Ciudad del Este v Paraguayi. (viz)
Bergoglio však nechce tyto kruhy kategoricky eliminovat. Mají u něho jakési místo, ovšem za určitých podmínek.
Nesmějí uplatňovat žádný vliv na vývoj církve a jsou jsou trpěni jen za dvou podmínek: že se učiní jako skupina neviditelnými a jako jednotlivé osoby se podrobí kursu, i když ho vnitřně odmítají.
Již brzy po konkláve se objevily hlasy, že Bergoglio nikomu nic nezapomíná. Trestající opatření se objevují bez ohlášení a bez uvedení důvodů. Je to promyšlená metoda, která připouští jen spekulace o pozadí a motivech. Do této oblasti spadá jeho útok na řád františkánů Neposkvrněné. Vedení řádu je sesazeno, nastolen komisař, který zdeptá charisma řádu. Ani po čtyřech letech nejsou známy důvody tohoto trestného tažení.
Claudio Pierantoni, profesor patristiky na Papežské univerzitě Chile narýsoval 9. září v LifeSiteNews chmurný obraz. Slyší od mnoha lidí, že podporují Correctio filialis, ale netroufají si dopis podepsat.
Existuje reálný strach před odplatou. To straší především ty, kteří jsou činní v církevních institucích. Nemají bezpodmínečně strach jen z postihu z Říma. Stačí nějaká sankce na místní úrovni, jako bylo propuštění profesora Seiferta biskupem z Granady. Pioerantoni říká:
Pošlu dopis deseti osobám, a sedm z deseti mi odpoví, že mají strach z represálií.
Kardinál Müller: Každý kritik vyletí
Toto hodnocení potvrzuje nikdo menší než kardinál Müller. Uvádí to v rozhovoru s Edwardem Pentinem v National Catholic Register:
Sotva pronesete nějaké malé nebo prosté slovo kritiky, několik špionů s tím hned utíká ke Svatému otci a falešně obvinění lidé nemají žádnou možnost se bránit.
Biskup Gracida: Mnozí se bojí odvety z Říma
Přesně totéž řekl 26. září emeritní biskup René Henry Gracida z Corpus Christi v Texasu. Ve svých 94 letech měl odvahu podepsat. Na otázku, proč další biskupové odvahu nemají, odpověděl:
Mnozí jsou zastrašeni a bojí se odvety z Říma.
Dosvědčují to reakce konzervativních a tradičních řádů, společenství, organizací a iniciativ na Correctio filialis v německém prostoru. Dosvědčuje to vysíláni akce Katholisch bleiben:
Jak se dalo bohužel očekávat, je napomenutí Correctio filialis proti šíření herezí zamlčováno, znevažováno, signatáři jsou diskreditováni. Dokonce i distrikt FSPPX a Sv. Petra mlčí, stejně jako internetové stránky institutu Philipp Neri a Opus Dei atd., které dokument ani neuveřejnily, ani se o něm nezmínily. Co vyvolává tuto šokující situaci i mezi tradičními katolíky?
Junge Feiheit uveřejnila stejný postesk Springerova novináře Thomase Schnida:
…žádný názor, žádný plán. Spíše pohodlnost, oportunismus, žádná vůle proniknout do myšlenkových sfér, kde by to mohlo být nepříjemné.
Shodná mínění panují v oblasti médií. Po více než 4 letech pontifikátu podle signálů uvnitř katolické církve zavládly plody zastrašování, které potřebují nejen někoho, kdo je zasévá, ale také ty, kdo se dávají zastrašit. Dubia a Correctio filialis však dokládají, že to jde i jinak.
Giuseppe Nardi, Katholisches