27 9.2017
Napomenutí adresované papeži Františkovi více než 60 odborníky a pastýři církve, má mimořádný celosvětový ohlas. Nechybí těch, kteří se pokoušejí iniciativu znehodnotit tím, že výběr signatářů označují za omezený a okrajový.
Kdyby byla iniciativa irelevantní, jak by mohla najít tak velkou odezvu médií všech pěti kontinentů včetně Ruska a Číny? Výzkum Google News, jak sděluje Steve Skojne z OnePeterFive, uvádí více než 5000 zpráv, zatímco stránky www.correctiofilialis.org během 48 hodin registrovaly více než 100 000 jednotlivých návštěvníků. Možnost připojit se k této iniciativě je stále otevřena, i když jsou zveřejňovány jen vybrané podpisy. Je třeba dodat, že motiv tak velkého světového ohlasu je jen jeden: Pravdu lze ignorovat nebo potlačit; když je však jasně prezentována, působí svou vlastní silou a nachází velké rozšíření. Hlavním nepřítelem pravdy není blud, nýbrž dvojznačnost. Důvodem šíření bludů a herezí v církvi není síla bludů, nýbrž mlčení těch, kteří mají za úkol hájit evangelium s otevřeným hledím.
Pravda, kterou hlásá Correctio filialis, je ta, že papež František dlouhou řadou slov, činů a zanedbání „přímým i nepřímým způsobem“ (nevíme a nechceme posuzovat, do jaké míry vědomě) šířil přinejmenším sedm falešných a heretických námětů, které církev propagovala veřejně i soukromou formou. Signatáři s úctou naléhají, aby papež „zamítl veřejně tyto náměty, a splnil tak poslání od našeho Pána Ježíše Krista, které bylo svěřeno Petrovi a skrze něho všem jeho nástupcům až do konce světa:
Prosil jsem za tebe, aby tvá víra neklesala. A ty jednou, až se obrátíš, utvrzuj své bratry.“
Dosud nepřišla žádná odpověď ve věci korekce, jen neobratné pokusy diskvalifikovat nebo rozdělit signatáře a soustředit útoky na některé z nejznámějších, jako je bývalý prezident IOR Ettore Gotti Tedeschi. Ve skutečnosti, jak prohlásil sám Gotti Tedeschi 24. září v rozhovoru s Marco Tosattim, autoři korekce splnili povinnost lásky vůči církvi a papežství.
Jak Gotti Tedeschi, tak jiný významný signatář Martin Mosebach byli s potleskem přijati 14. září v Angeliku od publika více než 400 kněží a laiků včetně kardinálů a biskupů u příležitosti shromáždění k desátému výročí Summorum Pontificum. Jiní dva signatáři, profesoři Claudio Pierantoni a Anna Silva vyslovili stejné myšlenky jako Correctio ve shromáždění Učinit jasno, které organizovala Nuova Bussola Quotidiana 23. dubna za podpory tří kardinálů, k nimž patřil i zesnulý kardinál Carlo Caffara.
Mnoho dalších podepsaných zaujímá nebo zaujímali významné univerzitní pozice. Kdyby signatáři Correctio byli na celém světě izolováni, sotva by získal tento dokument takový ohlas, jakého jsme svědky.
Correctio filialis je pouze široký vrchol ledovce nespokojenosti a dezorientace, v jaké se dnes nachází církev.
Roce 2015 byla podepsána Synovská prosba papeži Františkovi asi 900 000 signatáři z celého světa a Prohlášení věrnosti neměnné nauce církve o manželstvípředložilo 80 osobností a 35 000 signatářů. Před rokem čtyři kardinálové předali formulovaná dubia o exhortaci Amoris laetitia.
Mezitím ohrožují pontifikát papeže Františka skandály charakteru ekonomického i morálního. Americký vatikanista John Allen s orientací jistě ne tradicionalistickou, demonstroval v Crux 25. září, jak obtížnou se stala jeho pozice v těchto dnech. Mezi směšná obvinění na adresu dokumentu patří výtka, že jde o „lefebvriány“, a to z důvodu podpisu biskupa Bernarda Fellaye, představeného Bratrstva Svatého Pia X.
Skutečnost, že se k dokumentu připojil mons. Fellay, je svým způsobem historický akt, který objasňuje beze stínů dvouznačnosti postoj Bratrstva v konfrontaci s novým pontifikátem. Ale „lefebvrismus“ má v mluvě progresistů stejnou roli, jako kdysi „fašismus“ pro komunisty sedmdesátých let: diskreditovat protivníka bez uvedení důvodů. Přítomnost mons. Fellaye je navíc pro všechny signatáře Korekce ubezpečením. Jak lépe vyjádřit, že papež ve svých vztazích nemá pochopení a benevolenci, jakou chtěl předstírat v posledních dvou letech vůči FSSPX?
Arcibiskup z Chieti Bruno Forte, někdejší sekretář biskupské synody o manželství, prohlásil, že Korekce představuje jednání poznamenané předsudky vůči duchu 2VK, jehož hlubokým ztělesněním je papež František. (Avvenire 26. září 2017). Giuseppe Lorizio píše ve stejném deníku italské biskupské konference, že Duch 2VK, jehož vtělením je papež František, spočívá v primátu pastorace nad teologií, tedy v podřízenosti přirozeného zákona životní zkušenosti, protože, jak vysvětluje, pastorace chápe a obsahuje teologii, a nikoliv naopak. Mons. Lorizio vyučuje teologii na stejné fakultě Lateránské univerzity, jejímž děkanem byl kdysi Mons. Brunero Gherardiini, který zemřel 22. září, v předvečer Korekce, kterou už vzhledem k zdravotnímu stavu nemohl podepsat.
Tento velký exponent římské teologické školy ukázal ve svých posledních knihách, do jak nešťastného stavu nás přivádí prvenství pastorace 2VK, propagované jeho ultraprogresivistickými hlasateli, mezi které patří sám Forte a improvizovaný teolog Massimo Faggioli, kteří se jako Alberto Melloni projevují nehoráznými útoky na Correctio. Mons. Forte v Avvenire dodal, že dokument je operace, jakou nemůže sdílet ten, kdo je věrný Petrovu nástupci, jehož Pán dal církvi jakožto vůdce univerzálního společenství. Věrnost se vždy obrací k živému Bohu, který dnes promlouvá k církvi skrze papeže.
Tak jsme se tedy dostali až k bodu, kdy je papež definován jako „živý Bůh“, a zcela se opomíjí, že církev je založena na Ježíši Kristu, kterého papež na zemi představuje a není tedy žádným božským vlastníkem církve. Jak správně napsal A. Socci (Libero 24. září), papež není druhým Ježíšem, ale 266. nástupcem svatého Petra. Jeho posláním není měnit nebo vylepšit slova našeho Pána, ale střežit je a co nejvěrněji předávat. Pokud se tak neděje, mají katolíci povinnost synovsky ho napomenout, jak to kdysi udělal sv. Pavel vůči knížeti apoštolů Petrovi (Gal 2, 11).
Některé udivuje fakt, že dokument nepodepsali kardinálové Walter Bradmüller a Raymond Burke, a zapomínají, že dokument má charakter ryze teologický, zatímco dopis kardinálů, až přijde, bude mír jinou autoritu i na poli kanonickém. Korekce, jakou předpokládá evangelium a Kodex církevního práva č. 212 § 3, může mít různá vyjádření.
Bohužel v dnešní době, kdo se odváží mluvit pravdu, i když tak činí s úctou vůči pastýřům církve, je klasifikován jako nepřítel jednoty, jak se to už stalo sv. Pavlovi, když prohlásil: Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? (Gal 4,16).
Roberto de Mattei Corrispondenza Romana