19. 5. 2017
Kmotr Attali a jeho chovanec Macron
Tento kmotr, Jacques Attali, pochází ze severoafrické židovské rodiny. Jako třináctiletý se s touto rodinou přistěhoval do Francie. Absolvoval vysokou školu ENA. Jeho hlavním mentorem byl Mitterand. Převážnou část své dospělosti byl členem Parti Socialiste, kde nejdříve usiloval o kariéru.
Pro Macrona byl klíčovým rok 2007, kdy se oženil a poznal muže, hlavního garanta své kariéry: Jacquese Attaliho.
V červnu 2014 zařídil Attali Macronovi pozvání na exkluzivní setkání Bilderberg. (Zde se setkávají demokraticky zvolení zástupci států a vlád s vyloučením veřejnosti. Oligarchie stále převažuje nad demokracií.) Do dvou měsíců se Macron stal francouzským ministrem hospodářství.
Attali představoval budoucího prezidenta lidem, kteří něco znamenají. V červnu 2016 to bylo pozvání do Velké lóže Francie. Macron zde mohl referovat o tom, jaké požehnání znamená globalizace, a tak se představil bratřím v zástěrách, kteří dbají o to, aby prezidentským kandidátem byla vhodná osobnost. Pro nejvlivnější ezoterický klub přicházeli v úvahu jen levicově radikální Jean Luc Melenchon a Emmanuele Macron. Pro oba je společné, že pocházejí ze socialistické strany a Marcon je stále ještě jejím členem. Ale nyní blíže k jeho kmotru.
Umělé porodní stroje a polyamorie
Attali sám prohlásil: „Představil jsem ho Hollandovi, aby ho vynesl do Elysejského paláce“. Doporučení a kliky patří k všední práci. Na tom není nic neobvyklého. Je dobré vědět, kdo koho doporučuje. Ulehčuje to přehled a často ujasňuje to, co se týká jejich smýšlení a blízkosti. Kliky však žijí z utajovaných vztahů.
Za čím však stojí tak velice vlivný pan Attali, který se umí tak dobře pohybovat v těsném mocenském kruhu, že dokázal změnit svůj statut z prezidentova chráněnce na prezidentova kmotra?Attali, ačkoliv sám má 73 let, nemíní to s poněkud méně majetnými současníky, pokud jde o dlouhověkost, příliš dobře. V 65 letech by měli vlastně z tváře země ustoupit. A vůbec spoléhá na zcela nové formy produkce potomstva a na budoucnost polyamorie.
Již ve své knize Budoucnost života (1981) zastává (tehdy jako 38letý) na počátku Mitterandovy éry názor, že není žádoucí, aby lidé žili příliš dlouho.
»Když někdo překročí věk 60/65 let, žije déle než produkuje, a tudíž přijde společnost draho. Ze zřetele společnosti je třeba konstatovat, že lidský stroj se brutálně blokuje, místo aby se krok za krokem rozvíjel. Je to zcela jasné, když pomyslíme na to, že dvě třetiny výdajů na zdravotnictví se soustřeďují na poslední měsíce života.«
Politický kmotr srovnává život člověka se strojem. Lidská důstojnost platí, jen pokud tento stroj produkuje. Když neprodukuje, je pro lidský život jen zátěží. Bylo by zajímavé zjistit, co si o tom myslí nový domácí pán Elysejského paláce. Attali vyučoval Macrona již před deseti lety, když tento muž po skončení ENA začal budovat svou vlastní kariéru. Když má Attali i po deseti letech Macrona pod svým křídlem, nemůže být smýšlení těchto dvou daleko od sebe.
Rodiny bez dědečků
Ve své knize Amours (Lásky) dává Attali světu na vědomí, že jednoho dne může být pocit lásky tak intenzivní, že obsáhne v sobě i více osob. (…) Polyamorie je stav, ve kterém může mít každý více různých sexuálních partnerů, kdy může každý náležet do více rodin a nastane polyvěrnost, kdy je každý věrný všem příslušníkům skupiny jedné mnohanásobné sexuality (…). Buď se v klíně rodiny donosí dítě dřívější generace téže rodiny, nebo se najde nějaký dárce, děti dvou lesbických párů, které pocházejí od téhož semenodárce, ty se mohu sezdávat a zakládat rodiny, které budou znát pouze babičky, ale žádné dědečky (…) děti budou přicházet na svět skrze externí rodičky, ať už zvířecího nebo umělého původu, s velkou výhodou pro všechny: pro muže, protože nemusejí svěřovat porod svých potomků zástupcům jiného pohlaví; pro ženy, protože budou zbaveny břemene těhotenství a porodu.
Tím ovšem krásné vyhlídky Macronova kmotra zdaleka nekončí.
Přijde přání reprodukovat sám sebe a každý se může sám oplodnit, když klonuje své vlastní vědomí, zatímco rodiče si mohou splnit svá přání a darovat život někomu, kdo je klonem nějaké osobnosti podle jejich vůle. Jednou se člověk bude moci stát někým jiným, než je, aby mohl zažít každou formu sexuality; člověk bude usilovat o to, aby mohl přecházet z jednoho pohlaví k druhému.
Porodní mašina a polyamorie.
Různé pohlavní a sexuální praktiky prožívané s různými partnery, úplné vykolejení a zdivočení lásky, sexuality a plození, to je svět idejí muže, který se ve Francii, ale nejen zde, těší tak obrovskému vlivu, že může svého chráněnce prosadit až na prezidentské křeslo.
Kdo má všech pět pohromadě a alespoň minimum zdravého rozumu, měl by volat rychlou pohotovost. Pan Attali potřebuje nejen sám vyšetřit svůj vlastní duševní stav, ale věc je o to horší, že je to šedá eminence nového francouzského prezidenta.
Několik měsíců poté, co byl Hollande zvolen prezidentem, Attali se posadil v prezidentském paláci za stejný stůl, za nímž sedí dnes, protože ten stůl používal již za Mitteranda, když žádal o zrušení oblíbených křesťanských svátků. Měly by dostat „laicistické“ názvy: Pro Vánoce navrhl Attali v roce 2013 »Svátek Dětí« a pro Velikonoce »Svátek Svobody«. Při projednávání by se měla vzít v úvahu i jiná náboženství, svátky jako Jom Kipur a narozeniny Dalajlamy.
Édouard Philippe, bývalý socialista, pak příslušník UMP a nyní republikán, kterého si Macron vyhlédl na místo předsedy vlády, patří také k Attaliho známým. Attali a Philippe založili v roce 2008 Forum de l’économie positive,které souvisí s organizací PlaNet Finance, kterou založil Attali 1988,a od roku 2015je to Positive Planet.
Fantastický svět Attaliho, obsah mnoha jeho knih, které sepsal v posledních desetiletích, je zdrojem velmi vážných obav, o to větších, když uvážíme, že někdo s takovými ideami náleží do nejužšího kruhu mezinárodních mocenských elit.
1981 Attali a Mitterand
Attali a Hollande
Andreas Becker, Katholisches