Peklo čtvrté průmyslové revoluce

Zde l’indice  je rejstřík článků o transhumanismu a dystopické realitě.

Příští IV. den sociální nauky církve, který se bude konat v sobotu 1. října 2022 v Lonigu (Vicenza), má název „Soukromé vlastnictví a svoboda. Proti globalistickému sdílení Davosu“ [program a registrace]. Odkazuje na futuristické projekty Světového ekonomického fóra v Davosu. S radostí proto zveřejňujeme tento článek Paola Gulisana a děkujeme webu Ricognizioni, z něhož jsme jej převzali a který hovoří právě o těchto futuristických projektech.


Často musím opakovat jednu větu, když se mě někdo ptá, kdy skončí pandemická nouze a kdy budeme moci žít jako dřív. Bohužel musím odpovědět takto: „Nic už nebude jako dřív. Pokud by se někomu zdálo, že tento názor je přehnaně pesimistický, mohu říci, že jsem našel autoritativní potvrzení této své teze, kterou navíc od počátku pandemie obhajuji v knize, jejíž četbu vůbec nedoporučuji, protože je třeba mít opravdu silný žaludek, abyste se jí postavili čelem. Je to jakýsi Necronomicon, otevřené okno do propasti. Jde o knihu Čtvrtá průmyslová revoluce, jejímž autorem je Klaus Schwab, německý inženýr, ekonom a akademik, zakladatel a prezident Světového ekonomického fóra (WEF). Fórum je známé svým každoročním setkáním ve švýcarském Davosu, na které se sjíždějí vedoucí představitelé podniků, hlavy států a politici z celého světa, ale i intelektuálové a novináři, aby diskutovali o nejdůležitějších a nejpalčivějších problémech planety, mimo jiné v oblasti zdraví a životního prostředí.

V loňském roce vydal osmdesátiletý Schwab knihu o epidemii Covid a scénářích, které otevřela, s názvem The Great Reset. V této knize Schwab ukazuje, jak může být epidemie velkou příležitostí ke změně. Jinak než jako trest seslaný Bohem, aby zasáhl pragmatismus lidstva, jak tvrdili někteří křesťanští fundamentalisté v roce 2020; jinak než jako trest seslaný Matkou přírodou, poníženou a uraženou, jak tvrdili významní představitelé katolické neocírkve, počínaje vídeňským arcibiskupem. Epidemie je důležitým faktorem urychlujícím procesy, které již nějakou dobu probíhají.

A nejde o konspiraci, protože tyto scénáře ilustruje představitel hlavního proudu myšlení. Přesný, oficiální a dobře zdokumentovaný plán, na němž již nějakou dobu otevřeně spolupracují mezinárodní instituce, filantropové, nevládní organizace a soukromé megakorporace. Nové návyky, které si obyvatelstvo během pandemie osvojilo, byly impulsem pro digitalizaci a automatizaci, které jsou rozhodující pro realizaci čtvrté průmyslové revoluce, jež se zatím uskutečňuje jen obtížně. Je to začátek nové éry.

A tak jsem si šel přečíst tento Schwabův text z roku 2016, v němž malému, téměř zasvěcenému publiku oznámil, co se oznamuje. A jestliže předmluvu k italskému vydání napsal John Elkan, jehož dědeček Gianni Agnelli, pán Fiatu, označil před svou smrtí za svého dynastického nástupce a který je nyní generálním ředitelem Exor N.V., investičního holdingu ovládaného rodinou Agnelliů, a stojí v čele řady podniků zabývajících se technologickými inovacemi, pak první anglické vydání nemělo nic menšího než předmluvu Jeho královské Výsosti (tehdejšího) anglického prince Charlese.

Nástupce královny Alžběty má se Schwabem dlouholetou vazbu, což naznačuje, že nový nájemník Buckinghamského paláce nestrávil prvních 74 let vyčerpávajícím čekáním na nástupnictví po své matce, věnoval se jezdeckému sportu a chodil s Camillou, což znamená, že jeho nástup na trůn nejznepokojivější velmoci může znamenat další bod ve prospěch Velkého návratu.

O čem je však tato zásadní kniha, abychom pochopili, co se děje a jaká budoucnost nás čeká? Čtvrtá průmyslová revoluce je hypertechnologická revoluce, která podle Schwabových nadějí přinese lidstvu hlubokou proměnu. Pojem „revoluce“ podle germánského ekonoma označuje náhlou změnu. Vše se musí odehrát rychle, rozhodně a nezvratně.

V dějinách jsme zažili několik revolucí: první z nich, před tisíci lety, byla zemědělská revoluce, která znamenala přechod od lovu jako hlavní činnosti pro přežití k zemědělství. Po mnoha staletích, v 19. století, pak přišla první průmyslová revoluce, kdy pára poháněla stroje, rozšiřovala průmysl a vytvářela bohatství. Druhá revoluce přišla na počátku devadesátých let 20. století a byla to revoluce v oblasti elektřiny. Třetí přišla v posledních letech 20. století: digitální nebo počítačová revoluce. Konečně začíná čtvrtá, a tou je – jak říká Schwab – umělá inteligence, umělecká inteligence.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Čtvrtá průmyslová revoluce dá technologiím všudypřítomný charakter“ (Schwab, s. 129).

Poněkud zvláštní přídavné jméno, které se nikdy nepoužívá k označení něčeho tak traumatického, jako je revoluce. Co znamená pronikavý? Něco, co se dokáže rozšířit do oblastí a aspektů, které mu byly kdysi cizí. Treccani definuje pojem „pronikavý“ jako „s tendencí pronikat, šířit se pronikavým způsobem, takže převládá nebo dominuje“.

A jaká bude tato nová všudypřítomná moc? Bude to „druhý věk strojů“, říká Schwab. Druhý věk strojů, věk pokročilé robotiky, aditivní výroby, tzv. 3D tisku, který vyrobí cokoli, dokonce s využitím nových materiálů (materiálová chemie prožívá závratný vývoj), jako je grafen, jako vodič tepla a elektřiny. Pomocí 3D tiskárny bude možné vyrábět i lidské orgány. Již dnes lze vyrábět například ušní boltce, ale v blízké budoucnosti bude možné vyrábět nejrůznější orgány, čímž se uskuteční sen profesora Frankensteina o sestrojení člověka v laboratoři. Dojde k syntéze biologie, bude vyvinuta epigenetika, tedy technologie, díky nimž, jak říká autor knihy, „bude kontext schopen pomoci upravit genovou expresi“.

Jaký je kontext? Schwab cituje italsko-amerického vědce Jamese Giordana, který řekl, že „genom je bitevním polem budoucnosti“. Tento Giordano je profesorem na katedře neurologie a vedoucím programu neuroetických studií v Centru pro klinickou bioetiku na Georgetownské univerzitě, katolické univerzitě řízené a spravované Tovaryšstvem Ježíšovým. Je také členem Poradního výboru pro neuroetiku, zákonnost a sociální otázky Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA), vládní agentury amerického ministerstva obrany, která má na starosti vývoj nových technologií pro vojenské účely.

Jeho výzkum se zaměřuje na využití pokročilých neurotechnologií ke zkoumání neurobiologie bolesti a dalších neuropsychiatrických poruch, na neurobiologii morálního rozhodování a na neuroetické otázky vyplývající z využití neurověd a neurotechnologií ve výzkumu, klinické medicíně, veřejném životě, mezinárodních vztazích a politice a v oblasti národní bezpečnosti a obrany.

Giordano tedy pracuje pro jezuity a americký vojenský aparát a Schwaba si získal výrokem o genomu jako bojišti, který nemůže nevzbudit vážné obavy. Úprava lidského genomu je snem transhumanistů, pro které člověk, jak vyšel z rukou Stvořitele, není vůbec dobrý, protože je vadný, protože onemocní, protože je slabý, křehký a nakonec zemře. Transhumanisté ve svém gnostickém a luciferiánském blouznění usilují o člověka jako dokonalý a možná nesmrtelný stroj.

Cesta k tomu vede přes několik etap, jejichž cílem je modifikace DNA, možná prostřednictvím procesů eufemisticky definovaných jako „editace“, tj. vytváření organismů s určitými vlastnostmi prostřednictvím genetické manipulace. Tento proces je také označován jako „biotisk“ a použití jazyka vypůjčeného z nakladatelství k definování přepracování a modifikace živých tvorů a člověka samotného je zvláštní.

Na jednom místě (str. 55) si Schwab dovoluje podivnou předpověď: „Dříve, než dokážeme předpovědět, mohou být hlavní činnosti několika profesí (včetně lékařů a novinářů) částečně nebo zcela automatizovány.“ Věta, která nutí k zamyšlení nad rolí lékařů a novinářů při zvládání pandemie, rolí, kterou ve skutečnosti mohly snadno hrát automaty: téměř všichni novináři psali totéž a téměř všechny lékaře mohl nahradit automatický telefonní opakovač, který by jim řekl, aby si vzali paracetamol a šli očkovat. Lékaři a novináři sehráli klíčovou roli ve vyprávění o pandemii, ale kantor Velkého resetu oznamuje její konec.

A aby toho nebylo málo, Schwab oznamuje i další významné změny ve společnosti a lidstvu. Ohlašuje „ekonomiku na poptávku“, která bude charakterizovat stále tekutější společnost, v níž dojde k posunu od kultury vlastnictví ke kultuře společného užívání. Nikdo nebude vlastnit nic, od domu přes auto až po samotnou práci, a bude muset být spokojený. Schwab ohlašuje konec zastaralé instituce – dědictví starého sociálního státu -, kterou je důchod: člověk bude muset pracovat celý život. Stát bude velmi zaneprázdněn udržováním „bezpečnosti“: bude mít k dispozici nové mocné technologické nástroje kontroly, evoluci současných „zelených propustek“.

Ano, protože německý ekonom říká (str. 114), že „Největší nebezpečí pro stabilitu

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

à, protože německý ekonom říká (str. 114), že „největší nebezpečí pro globální stabilitu by mohly představovat radikální skupiny, jejichž boj proti pokroku vyústí v násilné činy“. K zajištění bezpečnosti bude k dispozici blockchain a senzory radiofrekvenční identifikace. Budeme muset nosit zařízení, která budou podle záměrů moci monitorovat zdraví, ale ve skutečnosti budou sloužit k ovládání a heteroguidaci lidí. A to není všechno: pokud policejní opatření nestačí, může se přistoupit k válce. A zde Schwab popisuje scénář, který na Ukrajině již začal: válka – podle něj – bude nekonvenční, bez rozdílu mezi civilisty a vojáky. Každý se bude muset chopit zbraně a zničit co nejvíce nepřátel. Války budou pro Němce technologické a biologické a budou zahrnovat. „Epidemie způsobené geneticky modifikovanými organismy“.

Ve vojenství se budou používat neurotechnologie (ty, které studoval Giordano), tj. nanotechnologie, které vytvářejí „metamateriály“, tj. „inteligentní“ materiály s uměle vytvořenými vlastnostmi. A to vše bude médii všeho druhu podporováno, propagováno a vyzdvihováno jako nejlepší z možných světů. Vítejte v pekle.

Paolo Gulisano