Kdo zajde dále a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha (2 Jan, 9)
Biskupové, kteří krouží jako korouhvičky při každé papežově novotě a podobně jak se mění vítr obecného mínění, podstupují riziko, které znamená ztrátu samotného Boha. Jejich přizpůsobování jim může posloužit k udržení jejich křesla, nikoliv však ke spáse duše. Mnozí z těch, kteří ještě před pěti lety pilně horovali pro obnovu pravdy a tradice a dnes bojují ve prospěch galér s imigranty, ve prospěch zarputilých cizoložníků a nekajících sodomitů, nastoupili na místo těch, kteří to už udělali a kteří jsou dnes mimo, ruku v ruce s flash mob a coming out, to má být nyní nová náplň episkopátu? Ani prostitutky nejsou tak prodejné. Aby se zalíbili šéfovi, nyní už nepoklekají ani před Nejsvětější Svátostí. Promiňte: je to reakce na zraněnou a zklamanou lásku ze strany těch, kteří by naopak měli zajišťovat vedení církve.
A jak praví staré rčení, pecunia non olet (peníze nesmrdí), především pokud pocházejí z kapes takového filantropa, jako je Soros, který po rychlém vzestupu nezávislých stran, jaké vysílají do vlád zoufalé národy, v rozhodujícím okamžiku pro vznik nové vlády vyšle poselství, které se mazaně točí kolem eura a imigrace, aby pak byl s neslýchanou tvrdostí kritizován významným Putinovým finančníkem. Bylo by spíše zajímavé dovědět se, kolik italských prelátů a státníků patří mezi ty jeho, které si platí. Jestli někdo ještě nepochopil, pro koho to skutečně efektivně pracuje chudá církev chudých, ať se na to zeptá kardinála Parolina, který se právě v těchto dnech účastní v Turíně pracovního jednání rockefellerské Billderberg Group, zatímco jeho principál přijímá špičky sedmi „sester“, aby s nimi údajně změnil klima a vyčistil ovzduší.
„Zkoumej mě, Pane, a prošetři mé ledví a mé srdce. Tvoje milosrdenství mám před očima. Řídím se tvou pravdou, nesedávám s podvodníky, nescházím se s potměšilci“. S velkou obezřetností, abychom se nezapletli do nástrah pýchy, jakou šíří obchodníci převlečení za pastýře, musíme především bez ustání prosit Boha, aby nás očistil vnitřně ohněm své lásky. S vědomím, že ustavičně potřebujeme odpuštění, upírejme svůj zrak k jeho milosti a hledejme radost a bezpečí ve věčné pravdě jeho nauky. Pak se distancujme rázně jedou provždy od koncilní revoluce a připojme se k těm, kteří se drží svatosti jeho nauky a křesťanského života. Odmítněme hanebnou karikaturu církve vytyčenou oněmi zrádci a buďme ochotni vyhýbat se společenství s heretiky, odmítat jejich chrámy a přijímat jejich svátosti.
V těchto několika málo řádcích je celý program zaměřený k tomu, abychom se hluboce zakořenili v Bohu, a to je věc, která nám záhy ukáže nezbytnost vytrvat ve zkoušce, které jsme vystaveni. Kdokoliv odmítá přijmout homoherezi, kdokoliv se odváží reagovat na její plánovitou invazi anebo má námitky proti výprodeji všeho posvátného, který to všechno provází, musí počítat s obnovením inkvizice. Je tedy třeba naléhavě vyhledávat kněze a řeholníky s ověřenou pravověrností, abychom měli k dispozici pevné referenční body. Špatní pastýři se poznají podle způsobu, jakým znesvěcují důstojnost pokřtěných a posuzují je výlučně podle sociologických měřítek; svatost jejich kněžského stavu spočívá v pouhém výkonu řídící funkce, a se svátostmi nadpřirozeného charakteru si počínají, jako by byli jejich pány, a nikoliv služebníky. Z tohoto znesvěcení všeho, co je posvátné, protože je to dílo Boží, vychází všechno pohoršení, které skandálním způsobem degraduje bojující církev, takže propadla okupaci temných sil a prožívá epochu zatmění.
Na nás je, abychom zformovali to, co ještě zbylo, na pravou nevěstu Kristovu, která prochází očistným plamenem, aby se mohla vrátit a zazářit jako nový Sión, Město Boží, ve kterém panuje Jeho obdivuhodný řád, založený na věčné pravdě, řízený jeho nevyčerpatelnou láskou, která je současně nekonečným milosrdenstvím i nejvyšší spravedlností.
Proti tomuto očekávání a naději totiž stojí falešný sionistický mesianismus, který slouží Luciferovi a z něhož vzejde Antikrist. První fáze tohoto satanského a kabalistického projektu vedla k znovuzrození Izraele, jehož režimem je pouhý terorismus povznesený na úroveň státu, který si takticky podmanil západní mocnosti počínaje USA. Druhá fáze počítá se znovuzbudováním šalomounského chrámu na Chrámové hoře jakožto lázní krve a zhouby. Jeruzalém se stane hlavním městem jediného světového náboženství, duchovním ramenem sjednocené vlády pod hebrejským kapitálem. Konečně třetí etapou bude vystoupení ničemného člověka, který se představí jako sám bůh a bude přijímat pocty v oné lžisvatyni (srov. 2 Sol 2, 3-4).
Někomu to může připadat jako bláznivá fantasie. A přece nejmocnější – a nejbohatší – americké náboženské organizace letničního a fundamentalistického ražení pokládají právě obnovu biblického chrámu za podstatnou součást příchodu Božího království. Jejich templářská mystika je jedinečným spojením extrémního judaismu, který ve srovnání s islámským integralismem je ve skutečnosti aplikací určitých pasáží Starého zákona, tak jako pravidla mohamedánského bratrstva nejsou ničím jiným než aplikací Koránu. Rozdíl mezi oběma texty je v tom, že první byl inspirován Bohem, je interpretován v duchovní rovině, jak tomu dosud bylo v církvi; druhý je ryze lidský výmysl a vyjadřuje dobyvatelskou ideologii k podrobení celého světa. Tzv. „umírnění“ jsou prostě nepraktikující muslimové, podobně jako židé otevření dialogu nevěří prakticky v nic, a když, tak sami v sebe a svou domnělou eticko – kulturní nadřazenost.
Za strašným úpadkem katolické církve stejně jako za starým a novým modernismem, za koncilní revolucí a jinými smrtelnými ranami a chorobami, ketré způsobil, stojí talmudický judaismus a jeho bankéři, kteří si tak prakticky chtějí vyřídit účty s Galilejským. Není to jistě náhoda, že již za Juliána Apostaty začaly – a brzy byly přerušeny – práce na obnově jeruzalémského chrámu a že ani ne 15 let po tzv. hidžra, oficiálním vzniku Islámu, bylo Svaté město odňato křesťanům. Brzy nato Jeruzalém okupovali sasandini, kteří kromě baziliky Narození srovnali všechny křesťanské chrámy se zemí. Po mnoha bojích musel nový Izrael postoupit vrcholy Jeruzaléma muslimům.
Jak píše sv. Pavel, jednou se Izraelité obrátí ke Kristu (srov. Řím 11, 1-32). Nakonec se budou moci spasit i předáci, spekulanti a bankéři, jestliže ovšem uznají, co spáchali a k čemu jsou povoláni, jinak je čeká pád do propasti, kde najdou odplatu podle míry svých zločinů. Budou–li opravdu rozumní, skončí s masakry a uznají dobrou vůli ze strany vítězů, pokud je Pán zachová v pokoře a spásném úsilí skrze naši Neposkvrněnou Matku .
Don Elia, La Scure