Strach
Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, kdo má moc uvrhnout duši i tělo do pekla. (27) Hrozby našemu tělu mohou vyvolat velký strach, ale tento strach může být přemožen posvátným strachem úcty (28). Bázeň Boží vede k poslušnosti tj. k zachovávání jeho přikázání a k lásce k životu v pokání. Počátkem moudrosti je bázeň Boží (29). Pán potvrdil to, o čem byli hrdinové v době Makabejců přesvědčeni a co horlivě praktikovali.
Devadesátiletý Eleazar odmítl podvod, který mu mohl zachránit život. „On však učinil významné rozhodnutí hodné jeho věku a důstojnosti stáří, vznešených šedin a od mládí nejvzornějšího chování. »Nesluší se, řekl, abychom se ve svém věku přetvařovali, protože by mnozí z mladých usoudili, že Eleazar se ve svých devadesáti letech stal odpadlíkem. A i kdybych pro přítomnost unikl trestu lidí, neuniknu rukám Vševládnoucího, ať živý nebo mrtvý. Proto se nyní statečně vzdávám života, abych zanechal ušlechtilý příklad«.“
Toto vyprávění ilustruje dvojí velký strach Eleazara. První byl strach z nemožnosti uniknout Boží ruce a druhý, že by dal špatný příklad, který by mohl svést mladé na scestí. Je zajímavé, jak ti, kteří ho nejdříve přemlouvali, změnili svou benevolenci v nenávist a jeho slova pokládali za bláznovství.
Toto jeho bláznovství sdílela i matka sedmi synů a každého z nich povzbuzovala, aby zůstal věrný Božímu zákonu. A přijali raději nejkrutější smrt, než aby znesvětili příklad předků.
Jasný obraz makabejských mučedníků by měl být pro nás inspirací a zdrojem odvahy, zvláště v aktuální době, kdy se ocitáme před rezolutními politickými hrozbami, které po nás požadují, abychom změnili naše tradice a tradiční víru. Mají nám připomenout, že i když ti, kteří podporují tyto změny, budí dojem, že mají podporu autorit, že se nenacházíme před ničím novým, zvláště když nový Hlasatel (36) jednou řekl: „To, co stalo, je to, co bude, a to, co se stalo skutečností, je a bude skutečností. Není zde nic nového pod sluncem“.
Jako Kristovi učedníci, jako věřící a dokonce jako zastánci, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti před Bohem, musíme se stát „plní vášnivé intenzity a hlásat doslova ze střech neznásilněné evangelium našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Je hodina, kdy je třeba rozehnat temnoty, které se rozptýlí jen světlem pravdy.
Církev a anticírkev
Pavel VI. řekl, že „Satanův dým pronikl do Církve“ a sestra Lucie řekla, že odpadlictví začne od vrcholu. Ve druhé polovině minulého století narůstala v církvi krize vyplývající jak z nedostatku jasné a jednoznačné nauky, tak z klimatu neposlušnosti mezi kněžími, řeholníky i laiky. Uvnitř současné církve dosáhla krize vysokého stupně, ne-li přímo zkázy z důvodu, že bylo odmítnuto Pánovo paradigma »ano-ne« a eroze podemlela základy nauky scestnými proreformními pastoračními taktikami.
Příkladem je nedávné výstřední prohlášení biskupa Fernando Ocarise, který se postavil na obranu přijímání pro cizoložníky obsaženého v AL a hájil je jako „nový pastorační impulz, který vyžaduje konkrétní odpovědi v kontinuitě s naukou magisteria“ (39).
Zakrvavené moře se zvedá, zatímco se z temnot a zmatků vynořuje reálný a otevřený konflikt mezi těmi, kteří zůstávají věrni evangeliu a Pánu, a mezi rostoucím počtem těch, kteří si neosvojili nauku a přilnuli k praxi „politicky korektní“ formulované ideology LGBT, a popírají tak křesťanské evangelium. Otevřené a jednostranné zavedení této „politicky korektní ideologie“ v mnoha farnostech diecéze uzákoňuje tuto anticírkev a staví ji proti katolické a pravé Kristově Církvi.
Evangelium a anticírkev se v mnoha případech neliší od sekulární ideologie, která zničila jak přirozený zákon, tak Desatero, zdroje, které od nepaměti formovaly a hájily morální, duchovní a fyzické blaho člověka. Toto antievangelium, které usiluje pozvednout nad Boží vůli lidskou touhu po požitku, rozkoši a moci, odsoudil Kristus, když byl na poušti pokoušen od ďábla (40).
Nepřítel zaštítěn „lidskými právy“ objevil se v celé své ďábelské aroganci, aby vyhlásil narcistické a hedonické chování, které odmítá jakýkoliv vnější zásah proti těmto zákonům, které si stanovil sám člověk. Tak se blíží k naplnění proroctví sv. Pia X. o „velkém hnutí odpadlictví, které se organizuje ve všech zemích zřízením jediné světové církve, která nebude mít dogmata ani hierarchii, ani kázeň pro mysl, ani brzdu pro vášně a která pod záminkou lidské svobody a důstojnosti nastolí ve světě (jakoby tato církev byla schopna převládnout) království prolhanosti a legalizované moci k potlačení slabých a všech, kteří se namáhají a trpí (41).
Kardinál Carlo Caffarra, zakladatel Institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny, napsal sestře Lucii prosbu o modlitbu za tuto iniciativu. Ve své podepsané odpovědi (42) prohlásila, že závěrečná bitva mezi Pánem a královstvím Satana se odehraje právě na poli manželství a rodiny. Dodala, aby neměl strach, protože každý kdo pracuje pro svatost manželství a rodiny, bude vždy pod zvláštní ochranou, protože se jedná o rozhodující otázku. A dodala: „…nicméně Madona mu již rozdrtila hlavu“.
Kardinál konstatoval, že pro Jana Pavla II. to byl klíčový bod, neboť základním pilířem stvoření je vztah mezi mužem, ženou a generacemi. Dobře víme, že kdo hne základním kamenem, riskuje zhroucení celé budovy. Základním kamenem, základní buňkou společnosti je manželství a rodina. Tichým přijetím antikoncepce a rozvodu a nejposledněji ,milosrdnou náručí‘ pro rozvedené a znovu sezdané došlo k narušení základního kamene, a tedy k bodu omega. Na základě těchto skutečností je otázkou, zda se v případě AL nejedná o hozenou rukavici, nebo o trojského koně.
Téměř tři staletí se papežové potýkali s trojicí zednářství, liberalismu a modernismu, která v naší době postižené ateistickým sekularismem zasáhla smrtelným jedem všechny vlivné globální instituce, ale především sdělovací prostředky, politiku a právo. Ateistický sekularismus pracuje na usmrcení rodiny a nachází své podněty v ideologii LGBT; jeho veřejná maska je „politická korektnost“ a jeho nedělní oděv je „být vstřícný a nesoudit“.
Svatý Pius X. byl první, kdo jasně identifikoval modernismus jako podvratnou vzpouru proti nedotknutelnosti norem mravnosti a katolické víry, jakožto syntézu všech herezí a skrytého vnitřního nepřítele v Církvi. Ale i když demaskoval modernismus v encyklice Pascendi, nedokázal tento koukol vymýtit (43), a ten dále rostl a rozvíjel své ideje, nauky a cíle velmi cizí, ne-li vysloveně nepřátelské katolické církvi. Tak se modernismus zahnízdil v církvi a transformoval ji na anticírkev.
Vzhledem k tomu nyní koexistují katolická církev a anticírkev ve stejném prostoru svátostném, liturgickém a právním. Ten poslední se značně rozmohl a tváří se jako pravá církev s cílem přimět co nejvíce věřících, aby stali horlivými šiřiteli a obránci této sekulární ideologie (44).
Kdyby se anticírkvi mělo podařit okupovat celý prostor pravé církve, nad Božími právy by převládla lidská práva, znesvěcováním svátostí a zneužíváním apoštolské moci. Také politici, kteří hlasují pro potraty a homosňatky, budou vítáni u eucharistického stolu; manželé a manželky, kteří opustili své zákonné druhy a děti a založili si cizoložné vztahy, získají svatokrádežný přístup ke svátostem; kněží a teologové, kteří odmítají katolickou morálku, budou mít dokonce právo vykonávat svůj úřad a šířit rozvrat, zatímco věrní katolíci budou vytlačováni, pomlouváni a diskreditováni na každém kroku. Tak by se anticírkvi podařilo dosáhnout svého cíle a sesadit z trůnu Boha jako Stvořitele, Spasitele a Posvěcovatele a nahradit ho člověkem sebestvořitelem, sebespasitelem a sebeposvětitelem.
K dosažení svých cílů používá anticírkev ve spolupráci se světskou mocí zákony a média k podrobení pravé církve pod svou všemoc. Chytrým využíváním médií, anticírkevních aktivistů dosáhli zastrašení biskupů a kléru a velké části katolického tisku. Stejně tak i věřící laici jsou terorizováni strachem a nepřátelstvím, výslechem a nenávistí, protože se staví proti ideologii LGBT.
Na příklad v roce 2015 kongregace S. Mikuláše v arcidiecézi Dublin povstala a aplaudovala faráři, který prohlásil od ambonu, že je gayem a že vyzývá všechny, aby hlasovali v irském referendu ve prospěch „manželství“ osob stejného pohlaví. Není těžké si představit, jak by se zachovali k tomu, kdo by se postavil proti. Tak se projevuje nátlakový vliv anticírkve, která otevřeně potlačuje Boží zjevení o homosexualitě, potratech a antikoncepci ve svém vlastním farním společenství.
Věrní katolíci, klerici i laici jsou oprávněně vystaveni strachu, že jejich postavení bude ohroženo, pokud se postaví proti anticírkvi (45).
Kněží a biskupové jsou vystaveni strachu, který rozšiřuje anticírkev především tam, kde je narušena jednota, kde se porušuje svátostná a kanonická kázeň, kde je potlačován duch evangelizace, protože prozelytismus byl vyhlášen za svatou hloupost; o svátosti smíření se mluví jako o prostředku tortury a zastánci řádu a kázně jsou označování za farizeje a zákoníky. Nezasluhují přízeň „pastýře“, kterému je bližší potratářka Emma Bonino a falešný prorok Paul Ehrlich. Kněží by se měli podle něho omlouvat za to, že „velká většina katolických manželství je neplatná, a že šíří pelagianismus.
Poznámky
27 Mt.10:28; Lk.12:5
28 Prov.14:27
29 Prov.9:10
30 Lk.12:20, see also Lk.9:25
31 Mak.6:24-28
32 2Mak.6:29
33 2Mak.8:17
34 2Mak7:29
35 1Mak1:23
36 Eccles.1:9
37 On June 29, 1972, Pope Paul VI remarked that the smoke of Satan was seeping into the Church through the cracks in the wall. On October 13, 1977, he said: “The darkness of Satan has entered and spread throughout the Catholic Church even to its summit. Apostasy, the loss of faith, is spreading throughout the world and in to the highest levels within the Church.”
38 Mt.5:37
39 https://www.youtube.com/watch?v=yCH2JKOM7sY
40 Mt.4:1-10
41 St. Pius X, Notre Charge Apostolique, 15 August, 1910
43 Mt.13:24-30
44 Cardinal Dolan led the 2015 St Patricks Day Parade, which included a gay activist component but excluded a pro-life group. https://www.lifesitenews.com/news/cardinal-dolan-marches-with-homosexual-activists-at-nyc-st.-patricks-parade
45 Priest reprimanded for denying Holy Communion to lesbian. https://www.lifesitenews.com/news/archdiocese-of-washington-reprimands-priest-for-denying-communion-to-a-lesb