Obraťme se znovu k Pánu!
Ve své výzvě na londýnské konferenci o liturgii kardinál Sarah dále řekl:
Drazí spolubratři v kněžské službě, žádám vás pokorně a bratrsky, abyste se vynasnažili, kde je to jen možné, věnovat pozornost této praxi s potřebnou pedagogickou moudrostí, ale také s jistotou, kterou máte jakožto kněží, že je to dobré pro církev, pro vás i pro věřící. Vaše pastorační zkušenost vám napoví, kdy a jak to bude možné, ale proč nezačít první nedělí adventní, kdy očekáváme Pána, který přijde a nebude otálet. Drazí braři kněží, dopřejme sluchu stesku našeho Pána, jak ho tlumočí Boží nářek u proroka Jeremiáše: „Proč se ke mně obracejí zády a nikoliv tváří?“ ( Jer 2,27). Obraťme se znovu k Pánu! Ode dne svého křtu nezná křesťan jiný směr, než Východ. Svatý Ambrož připomíná: „Vstoupil jsi, aby ses podíval na svého protivníka, kterého ses zřekl, a nyní se obrať k Východu, protože ten, kdo se zříká ďábla, obrací se k Východu – ad Orientem; neboť ten, kdo se zříká ďábla, obrací se ke Kristu a dívá se mu přímo do očí ( sv. Ambrož, De Mysteriis).
Skutečnost je taková, že kardinál Sarah na své výzvě k tradiční orientaci celebranta i věřících při slavení mše svaté trvá, protože je hluboce přesvědčen o jejím velkém významu.
Byl to sám papež František, který jmenoval kardinála Saraha do čela Kongregace pro bohoslužby a svátostný řád. Šlo mu asi o to, aby zbavil kongregaci „malého Ratzingera“, jak byl nazýván Sarahův předchůdce kardinál Canizares.
Je pravdou, že vztah mezi papežem a prefektem Sarahem je poněkud napjatý. Když František na Zelený čtvrtek nejen pokračoval v neortodoxním způsobu liturgického obřadu mytí nohou, ale ještě jej dále změnil, reagoval prefekt kongregace pro bohoslužbu informací, že papež změnil obřad proti jeho vůli, že tedy mohou kněží mýt nohy i ženám, ale žádný kněz k tomu není zavázán.
Že se tento vztah dále zhoršil, je zřejmé z prohlášení, které tiskové středisko zveřejnilo 11. července ve kterém se oznamuje že žádné liturgické reformy od adventu nejsou v plánu a že kardinál Sarah po návštěvě u papeže se od takového návrhu distancoval.
Ve skutečnosti kardinál Sarah ještě týž den opakoval svou výzvu na internetových stránkách Sacra Liturgia, kde také zveřejnil plné znění svého referátu na londýnské konferenci v anglické a francouzské verzi s poznámkou, že nic z řečeného neodvolává.
Nejpozoruhodnější je jeho sdělení, že je to právě ona formule „reforma reformy“, na čem se s papežem dohodli:
Mám to potěšení sdělit, že když mě papež František přijal v dubnu na audienci, tak mě prosil, abych studoval otázku reformy reformy a způsob, jak by bylo možno vzájemně obohatit obě formy římského ritu.
Sarah tedy mohl před několika dny v Londýně opakovat:
Jeví se mi užitečné připomenout, co jsem již několikrát řekl: Papež František mě požádal, abych pokračoval v díle mimořádné formy liturgie Benedikta XVI. Není tomu tedy tak, že by snahy jeho předchůdce měly skončit, protože máme nového papeže. Naopak. Papež František má velkou úctu k liturgickým postojům emeritního papeže Benedikta XVI., vedeného věrností k názorům a cílům koncilních otců.
katholisches.info