19. 9.2017
Velký kancléř nového institutu arcibiskup Vincenzo Paglia vysvětluje důvody radikální přestavby původní ínstituce:
Papežský teologický institut Jana Pavla II. rozšiřuje svou perspektivu: od pouhé zaostřenosti na teologii morální a svátostnou, na širší perspektivu biblickou, dogmatickou a historickou, která bere zřetel také na současné výzvy. František správně pochopil historický úkol rodiny jak v církvi, tak ve společnosti. Rodina není abstraktní ideál, ale majoritní skutečnost ve společnosti, která musí odhalit své povolání v dějinách s pohledem obráceným k Amoris Laetitia.
Drahý monsignore Paglio, rodina nikdy nebyla a nebude abstraktním ideálem, ale vždy bude ideál. Nyní musíme jen správně pochopit slovo ideál. U vás se ideálem rozumí pouhá ideologická abstrakce, nedosažitelná a nesrovnatelná s lidskou přirozeností, tedy pouhý náčrt. Ale jestliže tento ideál chápeme jako model vepsaný do lidské přirozenosti, pak to není pouhá abstrakce, ale je to přirozený úkol a základní logika pro praxi, pro jednání.
A v tom podle nás spočívá váš podvod. Podobně jako všechny procesy a záměry, které se třeba nikdy neuskuteční, je nepochybné, že také tento nejnovější proces „přestavby“ Institutu pro rodinu probíhá podle přesného záměru: vymanit rodinu z roviny nauky a morálky a převést ji do prostoru specificky pastoračního, aby se stala kompletně „zpastoralizovanou“, takže nauková dimenze končí tak daleko, že ztrácí veškerý vliv.
Mons. Paglia připojuje termín, který, upřímně řečeno, nejsme schopni pochopit: rodina je majoritní (většinová) skutečnost společnosti. Co to má znamenat? Chce tím monsignore říct, že rodina je důležitá a determinující skutečnost ve společnosti v tom smyslu, že je jeho základní buňkou? Pokud má na mysli toto, pak je to v pořádku. On však dodává, že rodina má odhalit své poslání v dějinách. A víme dobře, že zpastoralizovaná koncepce chápe dějiny a sociologická data nikoliv jako prvky, které je třeba podřídit soudu morální pravdy, nýbrž jako morální data sama o sobě. Tak jakoby Dějiny a Sociologie byly Zjevením pravdy. Znamená jinak řečeno: to, co se v dějinách děje, je samo o sobě pozitivní. A tak by se také rodina měla vyrovnávat s určitými historickými změnami. Jednalo by se o přizpůsobení, která by se netýkala jen náhodných prvků, (přizpůsobení sama o sobě nevyhnutelná), ale také přizpůsobení samotné přirozenosti a podstaty rodiny.
Ale toto by, milí poutníci, byl sám o sobě konec rodiny, která je určována samou přirozeností (nikoliv historickou nebo kulturní) a jakožto součást přirozenosti má metafyzický základ, který má daleko k času a prostoru.
A proto nesmíme nikdy zapomínat (a to musíme křičet ze střech), že rodina nesmí nikdy ztratit své povolání ideálu, ideálu plně dosažitelného, protože je založen na Božím Zjevení a Věčném Zákonu, a je tedy dokonale a trvale konformní s lidskou přirozeností – a lidská přirozenost se nemění!
A právě o tom psala sestra Lucie oplakávanému kardinálu Caffarrovi: rozhodující bitva se bude týkat manželství a rodiny.
Corrado Gnerre, Il Cammino dei Tre Sentieri
BŮH JE PRAVDA, DOBROTA A KRÁSA
PS:
Nový Bergogliův a Pagliův institut je do slova a do písmene antiinstitucí původního Institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny. Tento institut, který bránil posvátné ustanovení manželství a rodiny proti rostoucím demoralizujícím vlivům současného světa, byl potlačen padělkem, který si klade za úkol studovat, jak se vymanit z posvátných Božích ustanovení a jak manželství a rodinu přizpůsobit obrazu současného světa, a to s využitím ďábelského vynálezu jedné „poznámky“ osmé kapitoly Amoris laetitia. Podržení jména Jana Pavla II. v názvu převrácené instituce je nehorázná urážka, lstivý podvod a do nebe volající kamufláž.