7.7. 2017
Pater James Martin patří k nejznámějším jezuitům v USA. Pokládá se stavitele mostů mezi katolickou církví a LGBT- komunitou. Nemá však nejmenší zájem vyložit homosexuálům biblickou nauku o homosexualitě, nýbrž naopak přivést katolickou církev k uznání a objetí homosexuality.
Letos v květnu vyvolal pozdvižení svým tvrzením, že existují homosexuální světci. Směřoval tím ke změně kurzu katolické církve. Napsal k tomu celou knížku, Buildin a Bridge. Zde ukazuje, jak je možno podle jeho názoru dospět ke společným vztahům, respektu a soucitu. V tomto smyslu by chtěl změnit KKC.
Na základě biblické tradice řadí katolická církev homosexualitu mezi „do nebe volající hříchy“. Existují teologové, kteří homosexualitu vzhledem k jejímu proti-přirozenému charakteru označují mezi nimi za nejtěžší.
Podle Jamese Martina se ovšem jedná o nedorozumění. Nedostatečně „osvícená“ doba dala textům špatný výklad. Starý zákon vznikl v kontextu s primitivními kulturami. Bibličtí autoři tehdy tomu lépe nerozuměli. Jeho způsob četby Písma svatého se však plně shoduje s výroky jeho představeného, generála jezuitů.
P. Artur Sosa Abascal zpochybnil v únoru v souvislosti s kritikou AL Kristova slova o nerozlučnosti manželského svazku. „Tato Kristova slova nikdo nezaznamenal na magnetofon“, řekl generál.
Jezuita Thomas Reese mu sekundoval. V progresivním National Catholic Reporter napsal, že časy se změnily. Proto není vůbec jisté, že by Ježíš dnešním lidem řekl stejná slova.
P. Antonio Spadaro TJ, šéfredaktor římského jezuitského časopisu a důvěrný přítel Františka, se domnívá, že 2+2 může být také 5, neboť teologie má něco společného s Bohem a také se skutečným lidským životem.
Kardinál Müller tomuto papežovu suflérovi odporoval: 2+2 nemůže být nikdy pět. Čí názor má v součaném Vatikánu většinu? Otázka byla mezitím jednoznačně zodpovězena. Zatímco Spadaro patří nadále k hlavním papežovým poradcům, kardinál Müller byl v pátek propuštěn. Na to, aby ho vyhodil za dveře, stačila milosrdnému Františkovi jedna minuta. Tak jako při jiných „vyhazovech“, nedělal si papež žádné starosti se zdůvodněním.
Ke konkláve v roce 2013 napsal James Martin kardinálům otevřený dopis s titulem: „Proč bych měl být zvolen papežem“. Nebyl sice zvolen on, ale hlavně že byl zvolen jiný jezuita.
P. James Martin se tedy nachází v dobré společnosti.
Kritika homosexuality je „krutá“
Tento teolog má dobrou výřečnost. Sděluje své poselství, aby ho každý posluchač chápal v jeho smyslu, aniž by požadoval odklon od nauky církve. Kdo by mu chtěl vytýkat rozchod s mravní naukou církve, tomu zručně vyklouzne.
Když dal Obama v Bílém domě zřídit „transsexuální toaletu“, James mu zatleskal. Když jeho nástupce toaletu zrušil a odboural i Obamův zákon, vyslovil jezuita ostrou kritiku: je to útok „proti lidské důstojnosti“.
V progresivních kruzích má zajištěnou pozornost. Když loni v listopadu obdržel ve státě Maryland cenu New Ways Ministry, katolickou církví odsouzeného pseudokatolického sdružení homosexuálních ex-kněží a ex-řeholníků, psala o tom německá biskupská konference velmi obšírně a zcela nekriticky.
Jezuita ve své děkovné řeči prohlásil, že označovat homosexuální chování za „nezřízené“ je „zbytečně kruté“, protože pramení z té nejhlubší složky lidství: „dává a přijímá lásku“. Sic!
V roce 2011 kritizoval blahořečení Jana Pavla II. za jeho „antiprogresivní restauraci“. Zato Papeže Benedikta chválil – za jeho odstoupení.
Vehementně se stavěl proti souvislosti mezi homosexualitou a pedofilií, když církví otřásaly sexuální skandály. Mnoho studií tuto souvislost potvrdilo, jen James Martin to popírá.
Papežský poradce
K velkému překvapení katolíků jmenoval Bergoglio v dubnu tohoto homolobistu za Poradce komunikačního sekretariátu, nového dikasteria Vatikánu. Stejně tak se setkalo s nelibostí katolíků, když prefektem dikasteria pro laiky byl jmenován Bergogliův nový kardinál Kevin Farrell, který napsal doslov k Martinově knize.
Farrell napsal:
Vítaná kniha, jakou potřebují biskupové, kněží a pastorační pracovníci a která pomůže všem, aby jednali s LGBT soucitným způsobem.
Pater James není hlasatel pravdy mezi homosexuály, ale působivý apoštol gender – ideologie v Církvi. S tím velmi ladí jeho atraktivní vzhled v prostředi rockové kapely Metallica.
Giuseppe Nardi, Katholisches
Nota bene
Průkopníci církevního rozvratu jezuité Karl Rahner a Theilard de Chardin si mohou gratulovat, jak se v jejich tovaryšstvu ujalo jejich sémě, takže během padesáti let chytře opanovalo církev, aby je někdo nepředběhl a nějaké jiné brány pekelné ji nepřemohly dřív než ono. Co by si dnes církev počala, kdyby ji TJ včas nevyzbrojilo svou neporazitelnou kazuistikou a nepřeberným bystrozrakem neohroženého generála Sosy, který se nenechá napálit nějakými evangelisty, a kdyby nakrásně přišel někdo s magnetofonovým záznamem naprosto nežádoucích Kristových slov, bude si vědět rady:» A kdo dokáže, že ten záznam není zfalšovaný? «
Na doplnění o jezuitských iniciativách:
Jezuitsko-marxistický přínos k destrukci církve
Kolumbijský jezuita naléhá na zrušení celibátu
Chilští jezuité apelují na Františka