Velký zázrak ve Fatimě

Beno Mikocki OFM

Velký zázrak – když slunce tančilo

Slyšeli jste již o slunečním zázraku ve Fatimě? Pravděpodobně ano. Ale věděli jste, že se v tomto případě jednalo o největší zázrak církevních dějin? Myslíte si, že přeháním? Můžete si udělat svůj vlastní úsudek na základě následující zprávy.

Mezi 13. květnem a 13. říjnem 1917 se zjevila Matka Boží šestkrát chudým pasáčkům Hyacintě (6), Františkovi (7) a Lucii (10). Ale mnoho lidí pokládalo zprávu o těchto zjeveních za pouhou lež. I Luciina matka měla až do konce vážné pochybnosti.

Aby byly překonány pochybnosti, slíbila Matka Boží, že 13. října způsobí velký zázrak, aby všichni uvěřili.(1) Tuto předpověď děti předaly dále, a tak se 13. října dostavilo na místo zjevení 50–70 tisíc lidí, věřících, zvědavců i skeptiků.

Dostavili se i novináři největších portugalských listů. Pravděpodobně očekávali, že budou moci referovat o velkém „fiasku ve Fatimě“, když k žádnému zázraku nedojde. Ale všechno mělo dopadnou zcela jinak.

Profesor jako očitý svědek

Nejdříve přinášíme svědectví Dr. José Maria Proença de Alemeida Garet, univerzitního profesora z Koimbry. Tato zpráva má obzvláštní váhu, protože pokud vím, jednalo se o odborníka z oboru přírodních věd.

„Přišel jsem v poledne. Hustý déšť, který padal od rána, byl ještě posílen silným větrem a hrozila velká záplava… Byly asi dvě hodiny odpoledne. Několik okamžiků předtím prolomilo slunce svými paprsky hustou vrstvu mraků, které je dosud zakrývaly. Všechny pohledy se obrátily vzhůru jako přitaženy magnetem. I já jsem se pokusil na slunce podívat. Vypadalo jako deska s jasnými obrysy, zářící, ale nikoliv oslepující… Nemělo žádnou podobu se sluncem, tak jak vypadá, když svítí přes mlhovou clonu. Sluneční kotouč nebyl nezřetelný nebo nějak zacloněný, nýbrž vystupoval zcela jasně z pozadí, které ho obklopovalo. Tato zářící deska vypadala, jako by se dala do rychlého pohybu. Nebylo to živé jiskření hvězdného světla. Slunce kroužilo neobyčejnou rychlostí kolem sebe. Náhle se zvedl v davu křik a volání. Slunce, které stále kroužilo stejnou rychlostí, oddělilo se od oblohy a blížilo se krvavě rudé k zemi a hrozilo, že svým ohromným ohnivým žárem všechno zničí… Všechny tyto fenomény, které uvádím a popisuji, jsem sledoval zcela chladnokrevně a jasně bez jakéhokoliv pohnutí. Vysvětlení, co to mělo znamenat, přenechávám jiným.“ (2)

Davová sugesce?

Jedno vysvětlení pro sluneční zázraky bylo ihned po ruce: Jelikož zázrak byl předpovězen, přišlo do Fatimy mnoho lidí. Když pak někteří viděli na slunci zvláštní fenomén, přenesl se tento dojem na celý dav jako požár (podobně jako jásot při fotbalovém zápasu, když padne branka). Ale toto vysvětlení zcela vyvrací skutečnost, že zázrak bylo možno pozorovat v okruhu 1550 km2. Mnozí svědkové, kteří tento zjev pozorovali z dálky, byli nevěřící a měli pro lehkověrné, kteří šli do Fatimy, jen pohrdání. Ze svědectví těch, kteří nebyli ve Fatimě, uvádíme dva příklady.

Kněz Joachim Lourenco, církevní právník diecéze Leiria, viděl zázrak ze vzdálenosti devíti mil. Lourenco byl tehdy školákem a zdržoval se se svým bratrem a několika dalšími dětmi ve vesnici Alburitel. Mysleli, že nastává konec světa. Podává tuto zprávu: „Nevěřím, že bych byl schopen popsat to, co jsem tehdy viděl. Díval jsem se upřeně na slunce. Vypadalo bledé. Oči mě vůbec nebolely. Vypadalo jako sněhová koule, točilo se kolem vlastní osy a náhle začalo klikatým pohybem padat z nebe. Zdálo se mi, že země je v ohrožení. Utíkal jsem a schoval jsem se mezi lidi, kteří plakali a mysleli, že v tom okamžiku nastane konec světa.

Kolem naší vesnické školy se shromáždilo množství lidí. My jsme vyběhli ze třídy ven, protože jsme slyšeli výkřiky lidí, kteří stáli před školou na ulici, když zázrak začal…

Na místě byl jeden nevěřící, který si celé dopoledne utahoval z hlupáků, kteří šli do Fatimy, aby viděli docela obyčejné děvče. Nyní byl ohromen a upřeně se díval na slunce. Začal se třást od hlavy až k patě, zvedl ruce, padl na kolena do bláta a vzýval Boha.“ (3)

Nevysvětlitelné

„Ze souhrnu všech svědectví víme, že se jednalo o čtverý zázrak:

1. Lidé se dívali bez ochranný skel a slunečních brýlí či jiné ochrany na něco jasného, co pokládali za slunce.

2. Slunce vydávalo barevné paprsky, které zbarvily i předměty na zemi.

3. Slunce padalo na lidi.

4. Během několika minut byl dříve promočený terén zcela suchý.“ (4)

Během deseti minut byly jak celodenním deštěm promočené šaty, tak rozmoklá půda suché. Pro sluneční zázrak neexistuje žádné přirozené vysvětlení.

Mariina starost o nás lidi

Fatima a především velký sluneční zázrak jsou dílem tvořivé lásky a starostlivosti Panny Marie a samozřejmě i lásky Boží k lidem. Měli bychom toto znamení Mariiny starostlivosti brát vážně, protože „Fatima zůstává na výsost aktuální“ (Sestra Lucie).

(1) Předpověď zazněla poprvé 13. července a byla opakována 19. srpna a 13. září.

(2) L. Gonzaga da Fonseca, Maria mluví k světu, Freiburg 98/99.(Viz)

(3) John Haffer, Meet the Witnesses.

(4) A.a.O. 110/11

Z Bettendes Gottesvolk 3/2006