Věda potvrzuje zázračné přenesení Svatého Domku

                                                8. 12. 2019

Svatý Domek, přenesený z Nazareta do Loreta, postavili andělé roku 1296 na jednu veřejnou cestu. Vědecké analýzy kamene, malty a orientace domku spolu s dalšími historickými svědectvími a daty tuto skutečnost potvrzují. Současná společnost však dává přednost jejímu odmítání.

8. prosince bylo otevřením Svaté brány v bazilice v Loretu zahájeno Loretánské jubileum, které bude slavnostně zakončeno 1. prosince 2020. Toto zvláštní Jubileum bylo povoleno papežem Františkem; Madonu z Loreta prohlásil za patronku letců Benedikt XV. 24. března 1920. Zázrak přenesení Svatého Domku byl vždy uznáván, ale od poloviny XIX. století se v důsledku teologického modernismu začaly trousit pochybnosti, dokonce i v církvi.

V průběhu posledního století se rozmnožil počet skeptiků a popíračů; dnes platí přenesení provedené anděly za pouhou legendu, místo aby se stalo předmětem hodnocení v liturgii i v katechezi jako jeden z největších zázraků, jimiž nás Bůh obdaroval, přičemž existuje velké množství závažné historické dokumentace, která je v plném souladu s vírou.

PATERO PŘENESENÍ

Historie zázraku začíná před koncem roku 1291, kdy do rukou pohanů padla poslední křesťanská pevnost ve Svaté zemi. Několik dní před definitivní porážkou byl Svatý Domek vyzvednut ze svých základů a přenesen anděly do Tersata, dnešní čtvrti města Rieka v Chorvatsku. Stalo se tak v noci mezi 9. a 10. květnem. Svatý prostor, kde se narodila Nejsvětější Panna a místo Zvěstování a Vtělení našeho Pána Ježíše Krista, kde pak vyrůstal v péči Panny Marie a sv. Josefa, byl prozřetelnostně přemístěn do bezpečí před možným zničením tureckou rukou.

První, kdo objevili tajemné obydlí v Tersatu, byli dřevorubci. Zpráva se dostala k místnímu faráři Alexandru Giorgievičovi, jemuž se zjevila Maria, uzdravila ho z vodnatelnosti a oznámila mu, že se jedná o tři stěny jejího domku z Nazareta. Tento kněz se spolu s místní delegací vypravil do Svaté země, aby si ověřil na místě, že tři stěny jsou z skutečně Nazareta, že se v bazilice Zvěstování již nenacházejí.

V Tersatu zůstal Svatý Domek tři roky a šest měsíců a byl pak přenesen anděly v noci z 9. na 10. prosince (to je datum dnešního svátku), kdy se dům Svaté rodiny poprvé ocitl v Itálii na půdě Papežského státu u Ankony, v místě zv. Posatora. Po devíti měsících došlo ke třetímu přemístění do lesa jedné paní jménem Loreta, na místo zvané Banderuola, protože věřící umístili prapor na vrchol borovice, aby tak vytvořili orientační bod pro poutníky. V místě se však usadili lupiči a došlo ke čtvrtému přemístění na Monte Prodo na území bratří Rinaldinů, kteří zachváceni touhou po přílivu poutníků pokoušeli se Svatý Domek si přivlastnit. Ten nakonec byl r. 1296 přemístěn naposledy, tam, kde se nachází dodnes; andělé ho postavili na veřejnou cestu vedoucí z Recanati do přístavu, a úřady musely zřídit objížďku.

Tyto skutečnosti byly obecně známy a místopis, nápisy a stavba kostela v místech, kdy byl Svatý Domek umístěn, patří k četným svědectvím, které omezíme na zmínku o svatyni zbudované v XIII. – XIV. století na památku pobytu Svatého Domku, který byl opět k lítosti místních obyvatel přenesen na výšinu. Podél schodiště chrámu postaveného v Chorvatsku čteme: Přišel Domek Blahoslavené Panny Marie z Nazareta do Tersata, roku 1291, 10. května přišel a 10. prosince 1294 odešel.

HYPOTÉZA O LIDSKÉM TRANSPORTU A HISTORICKÝ PODVOD

Pět přenesení jistých a nečekaných mezi 1291 a 1296 bortí jako domek z karet hypotézu o přemístění lidskou rukou spojovanou s jistou rodinou „Angeli“. Hypotéza pochází z XIX. – XX. století, když se z ničeho nic objevila kopie údajného dokumentu (bez originálu), která hovořila o „svatých kamenech“, které měly tvořit součást dědictví jisté Tamary, dcery Epirského vladaře Nikefory Agela, která se 1294 vdala za Filipa Tarentského.

PARMSKÁ RODINA DE ANGELIS

Věrohodnost zázraku měla dále vyvrátit např. kniha Il Miracolo della Santa Casa di Loreto od Federico Cataniho (Luci sull’Est, 2018) spolu s publikacemi Andrea Niccolottiho, profesora turínské univerzity, na základě kopie falešného byzantského dokumentu, který měla pořídit jistá rodina De Angelis. V tomto „dokumentu“ se hovoří o několika kamenech, zatímco v Itálii stojí celé tři stěny, které byly v Nazaretě opřeny o skálu.

STUDIE HISTORIKŮ A VĚDCŮ

Vraťme se k historickým a archeologickým skutečnostem. Především Svatý Domek se skládá z pouhých tří stěn, protože v Nazaretě, místě původu tvořila čtvrtou stěnu skála jeskyně, což bylo v Palestině obvyklé. Rozměry objektu a jeho šířka odpovídají přesně základům, které se nacházejí v Nazaretě v místě, kde byly do 13. století uctívány jako Domek Panny Marie. Nejen to, také malta použitá na konstrukci stěn, které přibyly do Tarsata, jak je zapsáno v notářském zápisu, odpovídá přesně domům nacházejícím se dodnes v Nazaretě. Jsou to kameny typické pro Palestinu a zpracované tamní tehdejší technikou. Navíc v oblasti Marky nejsou lomy a tamní domy jsou z cihel.

Umístění vchodu do dlouhé stěny a celá orientace domu s oknem směřujícím na západ jsou pro krajinu Marky ve 13. století zcela atypické. Připomeňme si, že andělský transport umístil dům na veřejnou cestu, což je zcela absurdní, pokud by šlo o dílo ryze lidské. Jedna část se nachází nad přilehlou prohlubní, jak mohl konstatovat Giuseppe Sattoni při restauraci loretánské baziliky 1884 a 1905. Sattoni vysvětlil, že Svatý Domek byl umístěn na cestu a jedna část přesahovala do přilehlého příkopu. Federico Manucci ve zprávě z roku 1922 po rekognoskaci místa napsal, že „zdi Svatého Domku nemají žádné základy a stojí na stavebně nepřipraveném terénu zcela nepevném a sypkém. Je možno s určitostí předpokládat, že stavba nemohla být od základu konstruována na místě, kde stojí, nemluvě o tom, že posvátný objekt se na tomto stavebně nevhodném místě nachází již celá staletí bez nejmenšího poškození svých stěn. Kdo to mohl tak zařídit?“

Kameny Svatého Domku jsou spojovány typickou palestinskou maltou a technikou, jaká byla v Itálii zcela neznámá. Docent elektrochemie Emanuele Mor zcela vylučuje hypotézu, že by stavba mohla být demontována, přepravena a znovu sestavena. Malta by musela vykazovat zcela jiné chemické složení.

PAPEŽOVÉ A SVĚTCI

Tuto nezbytnou syntézu studií, které potvrzují fakt zázračného přenesení Domku, mohou podpořit nesčetná prohlášení papežů, kteří od prvních let příchodu udělovali četná privilegia a odpustky k jeho příchodu a jubileím; je to např. bula Klementa V. z 18. července 1310, která ratifikuje slib německých věřících, kteří přišli do Loreta na pouť, a papež jim předal písemně zprávu o zázračné loretánské Panně. Nesčetní jsou také světci, kteří navštívili Loreto z velké zbožnosti, nebo se jim dostalo daru být svědky příchodu Svatého Domku (sv. Mikuláš Tolentinský, který ponořen do modliteb viděl, jak andělé přinášejí do Marky 1294 Svatý Domek, nebo byli poučeni o jeho zázračném přenosu od samotného Ježíše Krista (sv. Kateřina Boloňská, 25. března 1440).

K tomu, co bylo řečeno, mohl sv. Petr Kanisius napsat v XVI. století, že »i kdybychom předpokládali tu nemožnou hypotézu, že se zde nenachází žádný dokument historický nebo z tradice, a že ,svědectví tolika papežů a předků nemají žádnou cenu, (…) tyto zázraky zde jsou tak časté, že by k tomu bylo zapotřebí nezměrné odvahy, aby je bylo možno popírat«.

Ermes Dovico Nuova Bussola Quotidiana