Protestanští teologové dospěli po 500 letech k uznání, že katolickou církev založil Ježíš Kristus.

Když rebelující augustiniánský mnich Martin Luther a jeho přívrženci 1520 na místo „kacířské papistické církve“ prosadili v Německu své schizmatické společenství, byli nuceni zdůvodnit také tento svůj rozchod.

Vynalezli k tomu tzv. teorii dekadence: Římská církev sešla ve vrcholném středověku z křesťanské cesty a degenerovala do katolicismu. Protestanti se reformací znovu vrátili k tradici původní církve, která existovala jen do konce prvního tisíciletí.

Pozdější jejich potomci posunuli vznik katolicismu ještě více zpět: až do konstantinovského obratu 313, kdy nastoupil jako církev římské říše. Pravá apoštolská církev existovala jen v prvních dvou staletích.

Protestantský teolog Adolf von Harnack (+1939) vrátil narozeniny katolicismu ještě více zpět, totiž na začátek druhého století: „Za katolickou církev je možno označit to, co jako nauka a zákony vzniklo v boji s gnosticismem.

Jiní protestantští teologové jako Ernst Käsemann (+1998), Hans Conzelmann (+1989) a další šli ještě dále a věřili, že nacházejí katolicismus již u evangelistů Lukáše a Matouše: „Raný katolicismus vyrůstal novozákonně z příslušnosti a očekávání, když se jeho formou stala eklesiologie.

Moderní protestanští odborníci na Nový zákon vidí zrození katolicismu ještě radikálněji. Je za to odpovědný sám Ježíš. Ten definoval zjevení přijaté od Otce v pevném poselství a přeložil je do formy tehdejšího kulturního prostředí.

Tato vtipná argumentace protestantských teologů implicitně potvrzuje katolickou nauku, že jednu svatou katolickou a apoštolskou církev založil sám Ježíš Kristus.

Hubert Hecker, Katholisches