Již od prvního zjevení v Cova da Iria. 13. května 1917 žádala Matka Boží děti o každodenní modlitbu sv. růžence. Při zjevení 13. června řekla Panna Maria Lucii, že Ježíš si chce skrze ni posloužit, aby ji lidé poznali a zamilovali si ji. Chce na světě rozšířit úctu ke svému Neposkvrněnému Srdci. Těm, kteří ji přijmou, slibuji spásu. Bůh si tyto lidi zamiluje jako květy, které pokládám k jeho trůnu. Po těchto slovech sestra Lucie vyprávěla, že viděla v dlani pravé ruky Srdce ovinuté trny, které se jevily jako zabodnuté. Pochopili jsme, že to bylo Neposkvrněné Srdce Panny Marie, potupené hříchy lidstva, které si žádá odčinění.

Při třetím zjevení 13. července ukázala Panna Maria dětem peklo a oznámila strašný trest, který stihne lidstvo, pokud se neobrátí: Abych tomu zabránila, budu žádat zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a smírná přijímání o prvních sobotách. Modlete se, mnoho se modlete, neboť mnoho duší přichází do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje.

V šestém a posledním zjevení 13. října 1917 se zjevila Panna Maria se škapulířem z hory Karmel. Svatá Panna chtěla, aby všichni nosili škapulíř, který je znamením zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Zjevení Panny Marie sestře Lucii pokračovala i po roce 1917 a potvrzovala předcházející zjevení. 10. prosince 1925 se zjevila Panna Maria po boku Dítěte Ježíše na zářícím oblaku v její cele v Pontevedra. Maria položila jednu ruku Lucii na rameno a v druhé držela Srdce ovinuté trním.

V tu chvíli Dítě řeklo: Měj soucit se Srdcem mé Nejsvětější Matky ovinutým trny, které je ustavičně zraňují, protože není nikoho, kdo by činil pokání, aby trny sňal. Svatá Panna pak dodala: Hleď, moje dcero, mé Srdce je ovinuté trny, jimiž je lidé ustavičně zraňují skrze svá rouhání a nevděčnosti. Potěš mě alespoň ty a oznam všem toto: Všem, kteří po pět měsíců v první sobotu se vyzpovídají a přijmou svaté přijímání, a budou v mé společnosti 15 minut rozjímat o patnácti růžencových tajemstvích s úmyslem ulehčit mému utrpení, slibuji, že budu u nich v hodině jejich smrti se všemi milostmi nezbytnými pro jejich věčnou spásu.

Toto velké zaslíbení Neposkvrněného Srdce Panny Marie se staví po boku zaslíbení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Markétě Marii Alacoque o prvních pátcích v měsíci. Jeden zpovědník žádal Lucii, aby se zeptala, proč je prvních sobot právě pět. V noci z 29. na 30. května 1930 Maria odpověděla: Jedná se o odčinění pěti urážek Neposkvrněného Srdce Panny Marie:

• Rouhání proti Neposkvrněnému početí
• Rouhání proti jejímu svatému panenství
• Rouhání proti jejímu božskému mateřství a odmítání uznat ji jako Matku všech lidí
• Dílo těch, kteří veřejně zasévají do dětských srdcí lhostejnost a pohrdání a dokonce nenávist k Neposkvrněné Matce.
• Dílo těch, kteří přímo urážejí její svaté obrazy.

Proč se jedná právě o soboty? Tento den je od nepaměti zasvěcen Panně Marii. Podle mnoha svatých teologů je sobota dnem absolutní a pevné víry Panny Marie. Zatímco sami apoštolové pochybovali, Maria osvěcovala svou vírou temnoty umučení. Svatá sobota byla prvním dnem největší bolesti pro ztrátu Ježíše, ale také dnem nekonečné důvěry v jeho vítězství.

Panna Maria Fatimská stanovila podmínky pro tento triumf. Jedna závisí na papeži a na zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci, a to slavnostně ve společnosti všech biskupů světa.

Druhý požadavek je rozšíření praxe prvních sobot v měsíci, který je adresován všem věřícím. Uplynulo téměř jedno století, ale podmínky nejsou dosud splněny, protože Rusko nebylo dosud zasvěceno a praxe prvních sobot upadá do zapomenutí. Abychom se vyhnuli trestu, který hrozí celému světu, nebo ho alespoň zmírnili, připomínáme všem jednotlivcům i rodinám a zvláště kněžím a farnostem nezbytnost modlit se a plnit žádosti Panny Marie Fatimské.

       viz

Magdalena della Somaglia, Corrispondenza Romana