2. 9. 2016
V Bierbronnen se v srpnu konal letní teologický kurs Akademie Gustava Siewertha věnovaný tentokrát Martinu Lutherovi. V celotýdenní akci vystoupili teologové, historikové a další specialisté k různým otázkám životopisu a teologie Martina Luthera.
S největším ohlasem se setkala přednáška profesora a historika Michaela Hesemanna, věnovaná vztahu Luthera k Židům. Luther nejdříve očekával, že Židé se obrátí a potvrdí jeho teologii. Tyto naděje se obrátily v úplný opak, když mu rabíni dokládali jeho omyly v překladu Bible. Luther náhle spatřoval v Židech své úhlavní nepřátele. Začal je nejhrubší způsobem proklína a hanobit. Svou nenávist vyjádřil ve svém díle „Židé a jejich lži“, ve kterém žádal říšského knížete, aby zemi zbavil ďábelského břemena Židů, žádal spálení synagog a jejich knih, vyvlastnění majetku, zbourání domů, internování k nucené práci. Hesemann nazval Lutherův slovník „fekálním antisemitismem“.
Historik pak citoval hannowerského kriminologa, bývalého ministra spravedlnosti Christiana Pfeiffera, který 2014 v magazinu Cicero konstatoval: „Nenávist Marina Luthera k Židům si osvojili a využili nacisté.“ Byli to především protestanti, kteří dopomohli Hitlerovi k moci. Hitler prohlásil již v roce 1923: „Luther byl velký muž, byl to obr. Jedním mávnutím rozrazil temnotu a viděl Židy tak, jak je začínáme vidět my“. Když 9. listopadu 1938 hořely v celé Říši synagogy, protestantský zemský biskup v Eisenachu Martin Sasse nejen vychvaloval „Bohem požehnaný boj Vůdce za úplné osvobození národa“, ale prohlásil Luthera ze největšího antisemitu své doby, který varoval svůj národ před Židy.
Hrabě Brandenstein jako rektor Akademie Gustava Siewertha navrhl, aby byla na závěr vykonána smírná modlitba za odpuštění zla, za 500 let Lutherem vyvolaného a způsobeného.
13. srpna 2016 o Fatimském dni celebroval biskup dr. Walter Mixa ve Fatimské kapli v Bierbronnen mši svatou, která byla zakončena prosbou za odpuštění všech nespravedlností a křivd, které způsobil Židům Luther a jeho spisy. Modlitba se dovolává přímluvy Panny Marie a svaté Edith Steinové.
kath-net