4. 4. 2019
21. dubna 2019 bude 100 let od příchodu misionářů „della Consolata“(1) do Tanzanie. Byli to tito čtyři otcové: Giovanni Citravegna, Giacomo Cavallo, Gaudenzio Panelatti a Domenico Vignoli.
Mons. Filippo Perlo, apoštolský vikář v Keni, obdržel pokyn, aby těmito misionáři nahradil skupinu německých kněží, kteří po porážce Německa v 1. světové válce museli misie opustit.
Do hlavního města Dar Es Sallam přišli italští misionáři 4. května 1919 a odtud odjeli do městečka Iringy. První část cesty absolvovali vlakem, druhou jakou součást karavany se 60 nosiči. P. Citravegna o tom napsal: »Odjeli jsme s pokojem v srdci, odevzdaní do Boží ochrany, abychom věnovali všechny své síly a Boží milosti pro dílo nového morálního vzkříšení misií, které byly zbaveny svých pastýřů«.
Do Iringy dorazili 19. května a usadili se v misijní stanici Tosamaganga, kde žije etnická skupina Whehe a Madibria. Dva misionáři zůstali v Tosamaganga, další dva v Madibria. A hned se dali do „velkého prádla, aby misijní stanice vyčistili“, jak napsal P. Citravegna. Vybudovali dvě lékařské stanice, školní třídy, ubytovny a kostely. Připravili katechety a katechumeny, obnovili křestní a sňatkové matriky. Opět se rozezněl misijní zvon.
Výsledkem jejich evangelizační činnosti byla skutečnost, že po třech letech r. 1922 byla v Iringe zřízena apoštolská prefektura, kterou vedl mons. Francesco Cagliero, a další rok se rozrostla o nové řeholníky, několik laických bratří a řeholní sestry, takže bylo možno otevřít další stanice v Bihawana a Padangani.
Mons. Cagliero zavedl používání sítí proti komárům a malárii. Pěstovali ovoce a zeleninu. Vyrostli tam zdatní písmáci, kteří psali články a relace. V roce 1939 po dvaceti letech zde byla kvetoucí církev: 14 211 katolíků, 1519 katechumenů, 5 151 žáků základních škol a 107 studentů střední školy.
Pak nastala léta druhého vatikánského koncilu a jako všude jinde i zde nastoupily změny. Z misií se stala „ekumenická zkušenost“, jak demonstruje katedrála v Kihese, zbudovaná „misionářem“ Modesto Zeni: trochu kostel, trochu pagoda a trochu mešita. Místo domu Nejsvětější Trojice dům pro všechny. Globalizace civilní i náboženská, počínaje Římem, protože, jak prohlásil papež František, »vztah Římské kurie k jiným náboženstvím se zakládá na nauce 2VK o nezbytnosti dialogu. Protože jedinou alternativou civilizace setkání je civilizace střetu« (projev v Kurii 21. prosince 2017).
P. S. To jsou jen Bergogliovské alternativy. Skutečnost je jiná:
Z výslovného pověření Ježíše Krista počínaje apoštoly, misionáři vždy hlásali evangelium, křtili a obraceli ve jménu Otce, Syna i Duch Svatého; mezináboženský dialog se neomezuje jen na to, že nevede k ničemu, ale ochuzuje, vysušuje a dusí semeno evangelia, jak to dokládají dvoutisícileté dějiny katolické církve.
(1) Jsou to misionáři u slavného turínského chrámu Panny Marie Potěšení zarmoucených (Maria delle Consolata)
Corrispondenza Romana