Brandmüller: Uzurpace a neplatný dokument

 27. 3. 2021

Příkaz státního sekretariátu Vatikánu, který se stal rovněž známým v médiích, nařizuje, že jednotlivý kněz již nemůže slavit mši svatou v bazilice svatého Petra, ale musí se účastnit koncelebrace. Ve Vatikánu na to panuje všeobecné překvapení, nedorozumění a mrzutost.

 Výše uvedený dopis však vyvolává určité otázky ohledně své formy a obsahu. Skutečnost, že dopis nemá ani registrační číslo, ani podpis, ale pouze razítko státního sekretariátu spolu s iniciálami náhradníka, vzbuzuje pozornost, ba dokonce pochybnosti. Především proto, že státní sekretariát nemá žádnou právní kompetenci pro baziliku svatého Petra. Je to spíše záležitost Kapituly svatého Petra, které předsedá kardinál arcikněz.

Je proto více než podivné, že kanovníci kapituly nejsou jmenováni jako odesílatelé, ale jako příjemci dopisu, jehož předmět spadá do jurisdikce kapituly, a jméno arcikněze, kardinála Gambettiho, není ani zmíněno. Jednoduše řečeno, jedná se o případ uzurpování autority nebo porušení práv kýmkoli. O nařízeních týkajících se bohoslužby ve Svatém Petru naopak pojednává a rozhoduje Kapitula.

Skutečnost, že se to v projednávaném případě zjevně nestalo, znamená, že výše uvedený dopis je neplatný. Ignoruje také kánon 902 Codex Iuris Canonici , který uvádí, že „… jednotlivci (tj. Kněží) mohou svobodně slavit eucharistii jednotlivě“, pokud ve stejné chámě současně neslaví koncelebrace.

Dopis státního sekretariátu proto není z formálních a obsahových důvodů závazný. Kardinál Burke se již vyjádřil k jednotlivým právním otázkám, které mají být v tomto případě nastoleny.

Nyní však vyvstává otázka, zda to všechno nemělo být náhradníkovi také známo, když pod něj vložil svou zkratku. Proč tedy vůbec byl tento dopis vydán? Již bylo řečeno, jednalo se o „ ballon d’essay “, s nímž bylo nutné prozkoumat reakce, které lze očekávat na předpokládané inovace.

Pokud by to však byla pravda, musel by se člověk velmi vážně zeptat, zda by takto měla být v Církvi Ježíše Krista uplatňována Moc klíčů.

Na tomto místě je také třeba jasně připomenout, že „ plenitudo potestatis “ – tj. duchovní plnost moci – vlastní římskému primátu, nachází své limity jak v přirozeném zákoně, tak v křesťanském morálním zákoně. Je „plná“, pokud nezávisí na žádné vyšší moci – pozemské -, ale v žádném případě není neomezená. Pokud tedy v našem případě máme na mysli příkaz, který porušuje pozitivní i přirozené právo, je třeba zdůraznit důsledky nedodržování práva a spravedlnosti.

Tento případ dále zahrnuje oprávněné obavy z pastorační péče, jako je zbožnost, které je třeba vzít v úvahu. Bazilika nad hrobkou Petra, knížete apoštolů, a hrobky mnoha svatých je světovým unikátem, centrem univerzální církve a od starověku poutním cílem věřících z celého světa.

Zbavit mnoho poutníků, zejména kněží, kteří do Říma přicházejí v hojném počtu ze vzdálených částí světa, možnosti slavit tak říkajíc mši svatou mši v Otcově domě, by bylo zcela neospravedlnitelné.

                                                    
Chiesa e post Concilio