Apoštolové posledních časů

Ďáblova pronásledování porostou až do nástupu vlády antikristovy a zejména na ně se vztahuje ona první slavná Boží předpověď o prokletí, vynesené proti hadovi v pozemském ráji.

Bůh učinil a vytvořil pouze jediné nepřátelství, a to nesmiřitelné, které potrvá, ba poroste až do konce. Je to nepřátelství mezi Marií, Jeho důstojnou Matkou, a ďáblem, mezi dětmi a služebníky Panny Marie a mezi dětmi a přívrženci Luciferovými. Čeho Lucifer pozbyl pýchou, to Maria získala pokorou. Co Eva zavrhla neposlušností, to Maria získala poslušností. Bůh položil i mnohá nepřátelství, totiž mezi pokolení Panny Marie a pokolení démonovo. To znamená, že Bůh položil odpor a skrytou nenávist mezi pravé děti a služebníky Mariiny a děti a otroky ďáblovy. Ti se vůbec nemají rádi a nemají mezi sebou žádný niterný vztah.

Mariina moc nade všemi ďábly se zaskví zvláště v posledních dobách. Tehdy Satan nastrojí úklady její patě, to znamená pokorným nevolníků a chudým dětem, které Maria povzbudí, aby mu vypověděli válku. V očích světa budou nepatrní a ubozí a budou přede všemi poníženi jako pata. Bude se po nich šlapat, jako se našlapuje na patu, budu utlačováni, jako ostatní údy těla tlačí na patu. Zato však budou bohatí Božími milostmi, které jim Maria bude hojně rozdávat. Svou svatostí budou před Bohem velmi velicí a vyvýšení. Svým nadšením předčí všechny lidi a budou tak silně opřeni o pomoc Boží s pokoru své paty, že ve spojení s Marií rozdrtí hlavu pekelného hada a nastolí vítězství Ježíše Krista.

Bůh chce, aby v přítomné době více než kdykoliv jindy byla jeho svatá Matka poznávána, milována a uctívána. To se bezpochyby stane, když předurčení začnou s milostí Ducha Svatého uctívat Pannu Marii niterným dokonalým úkonem. Pod jejím vedením zakotví v dobrém přístavu navzdory všem bouřím a pirátům. Poznají, že Maria je nejsnazší, nejkratší a nejdokonalejší cestou ke Kristu, a zcela se jí vydají tělem a duší, aby týmž způsobem patřili Kristu.

Budou to služebníci Páně, kteří jako žhoucí oheň všude založí oheň božské lásky.

Budou ostrými šípy v ruce mocné Marie, jako šípy v ruce mocného, aby prokláli nepřítele. Ve svém srdci ponesou zlato lásky, ve svém duchu kadidlo modlitby a ve svém těle myrhu umrtvování. Pro chudé a maličké budou všude líbeznou vůní Kristovou, kdežto pro důležité, bohaté a pyšné tohoto světa budou vůní smrtící.

Budou to hřmící oblaky, poletující vzdechem na sebemenší zavanutí Ducha Svatého. K ničemu se nebudou poutat, ničemu se nebudou divit, nebudou si dělat žádné starosti, ale budou šířit déšť Božího slova a věčného života. Budou hřímat proti hříchu, burácet proti světu, zasáhnou ďábla a jeho pomocníky dvojsečným mečem slova Božího, probodnou skrz naskrz k životu nebo ke smrti všechny, které k nim Bůh pošle.

Budou to praví apoštolové posledních časů, jimž mocný Pán udělí slovo a sílu, aby konali divy a dobyli na nepřátelích slavnou kořist. Budou bezstarostní mezi jinými kněžími, duchovními a kleriky. Avšak budou mít stříbrná křídla holubice, aby letěli, kamkoliv je Duch Svatá zavolá, s čistým úmyslem hledat slávu Boží a spásu duší. Na místech, kde budou kázat, zanechají po sobě jen zlato lásky, která je naplněním celého zákona.

A víme, že to budou praví učedníci Kristovi. Budou kráčet ve šlépějích jeho chudoby, pokory, pohrdání světem a lásky, budou učit úzké cestě k Bohu v čisté pravdě podle svatého evangelia a nikoliv podle zásad tohoto světa.

Ničím se nebudou znepokojovat, nebudou brát ohled na postavení člověka, nikoho nebudou šetřit, nebudou se bát ani poslouchat žádného člověka, i kdyby byl sebemocnější. V pravé ruce ponesou krucifix, v levé růženec a v srdci budou mít svatá jména Ježíš a Maria. V celém svém chování budou projevovat skromnost a Ježíšovo umrtvování.

Hle, to jsou velikáni, kteří přijdou, a Maria bude přítomna z Božího rozkazu, aby rozepjala svou moc nad mocí bezbožníků, modlářů a mohamedánů. Kdy se to stane? To ví jenom Bůh. Na nás je mlčet, modlit se, toužit a čekat: Čekal jsem a čekal (Ž 42, 2)

Existují však i nepraví mariánští ctitelé, totiž ctitelé pokrytečtí, kteří pod pláštěm této věrné Panny ukrývají své hříchy a neřesti, aby se jevili v očích druhých takovými, jakými nejsou.

L. M. Grignion z Monfortu, O pravé mariánské úctě, MCM Olomouc 1997 (s. 37-43)