Menu


Významná laická iniciativa u bran Vatikánu


                                                                     

Bergoglio do třetice?

Zatímco renomovaní referenti z celého světa pronášeli 22. dubna v hotelu Columbus mezi jiným nesmlouvavou kritiku papežova listu AL, a současné siituace v církvi, papež František se sotva dva kilometry odtud na Tiberském ostrově pokusil o nezdařený husarský kousek: z islámské genocidy na křesťanech učinit generální obžalobu proti Evropě a Západu, protože dělají překážky masové invazi muslimů. Vraždění křesťanů islamisty připsal abstraktnímu „duchu světa“, jenom ne islámu, kterého naopak prezentoval jako oběť. Jeho glajchšaltování migrantů jako utečenců, kterým zlý Západ brání a zavírá je do koncentračních táborů, to je poselství „Kristova náměstka“.

Apel na papeže

Poselství, které vyslovilo šest významných referentů z rozličných zemí světa, adresovalo papeži výzvu, aby učinil konec zmatkům. Papež se nejen vyhýbá odpovědi na pět otázek, ale vyhýbá se i setkání s jejich čtyřmi autory a staví se tak sám proti vlastnímu leitmotivu, kterým učinil dialog.

PIERANTONI: FRANTIŠEK ZABROUZDAL DO HEREZE

Claudio Pierantoni (Universidad de Chile) zvolil téma, že od zvolení papeže Františka bylo možno z různých stran pozorovat, jak na pontifikátu leží temné stíny. Poukázal na dva papeže, kteří v průběhu těžkých trinitárních a christologických sporů prvních křesťanských staletí upadli do hereze. Liberius (366-384) byl nucen korigovat svůj blud. Honorius I. (625-638) byl po své smrti odsouzen ekumenickým koncilem (3. konstantinopolský).

Pierantoni napjal luk až k papeži Františkovi. Zavládlo nebezpečí, že zavede církev do herezí, protože podkopává základní pilíř křesťanské víry. Italsko-chilský referent mluvil o nezbytnosti bratrského napomenutí, aby se pravdě vrátil patřičný lesk.

SILVAS: MILOSRDENSTVÍ BEZ PRAVDY JE MATKOU ROZVRATU

Anna Silvas z Austrálie (University of New England), sama příslušnice s Římem spojené východní církve, varovala, že katolická církev, která jediná hájila nerozlučnost manželství, jde vstříc nebezpečí, že se dopustí stejného omylu jako v minulosti pravoslavní a protestanti, kteří uznali rozvod a druhé manželství. Tento krok by byl obzvláště fatální, protože koptická církev se nyní vrací k nerozlučnosti svátostného manželství. Milosrdenství bez pravdy je matkou rozvratu, řekla australská znalkyně patristiky.

COLLIN: SOUVISLOST MEZI ODPOREM K HUMANAE VITAE A SPORNÝMI ČÁSTMI AMORIS LAETITIA

Francouz Thibaud Collin (Collège Stanislas, Paris) poukázal na onen nadzemský, často však podzemní řetěz teologů a církevních představitelů nebo celých biskupských konferencí, kteří vedli, nebo vedou tažení proti prorocké encyklice Humanae vitae. Jejich bojkot má na svědomí, že tato encyklika přes nesmírný současný význam se dosud nemohla zcela prosadit. Collin poukázal na to, že odpůrci Humanae vitae se skrývali za pastoračními aspekty a právě jejich zdůrazňování se také poprvé objevilo i v papežském dokumentu AL, aby nabouralo nerozlučnost manželství a velmi brzy i církevní nauku o homosexualitě.

»Mnoho argumentů, které byly použity při synodě, byly tytéž, které se stavěly proti Humanae vitae.« Porušení nauky, které se objevuje v některých pasážích AL, není dnešní, nýbrž sahá daleko zpět. Dnešní krize v církvi v souvislosti s AL je však zčásti „něco dosud nevídaného“.

LIMNSKI: UZNÁNÍ LIDSKÉ PŘIROZENOSTI VYKAZUJE ROZDÍL

Jürgen Liminski zdůraznil historický náčrt významu křesťanské rodiny a manželství. »Manželství mezi mužem a ženou je zárukou budoucnosti«. Poukázal pak na roli hnutí ´68 a z toho plynoucí útoky na manželství a rodinu a na právo nenarozených dětí na život. K tomu citoval „praktikujícího nihilistu“: Jean Paul Sartre jako přívrženec hnutí ´68 v rozporu se skutečností tvrdil, že »lidská přirozenost neexistuje«. Proti tomu Liminski konstatoval, že právě uznání lidské přirozenosti „vytváří rozdíl“. Rodina předchází veškerou veřejnou autoritu. Řekl doslova: »Každý případ je jedinečný, ale nerozlučnost je generální dimenze“. Podkopat tento základ znamená polidštit Boha. Tím nepřímo zaútočil na AL a papeže Františka.

Jean-Paul Messina (Katholische Universität Zentralafrika) varoval před rozličnými pastoračními řešeními podobných situací. Polygamie je velký problém pro křesťanská povolání v Africe. Hlavní obětí jsou ženy. Křesťanská morálka o manželství a rodině »je srdcem evangelizace«, řekl Messina.

FARROV: »PROBUDIL SE NEO-MARCIONISMUS. AL 303 PROTI VERITATIS SPLENDOR 56?

Důležité slovo vnesl Douglas Farrov (McGIll-University, Montreal): Církev se nachází v krizi, protože chce nově tlumočit otázku věrnosti k Bohu Otci a jeho Synu Ježíši Kristu. To je velké gnostické nebezpečí oddělovat spravedlivého Boha od Boha milosrdného. Nastoupilo hlásání neo-marcionismu, který staví spravedlnost proti milosrdenství. V souvislosti s trvalým morálním problémem existuje takřka vždy problém doktrinální. To je pro padlého člověka příznačné. Farrov položil prst na samu ránu slovy: § 303 AL představuje problém: chápe svědomí zecla jinak než Veritatis splendor § 56. Proto pozor: Pojem svědomí nesmí zmizet v černé díře subjektivity.

Anna Silvas vyslovila silné pochybnosti, zda papež František odpoví na dubia kardinálů. Byla také skeptická, pokud jde o „bratrské napomenutí“. Poukázala na Otce mnišství a byla pro řešení sv. Benedikta. Mnišství budovalo mosty v pokorném a společném setrvání u Ježíše a Otce (Jan 14,23) v „ora et labora“, až přejde bouře, která otřásá dnešním světem. »Modlitba je nejnaléhavější politické jednání«.

LAICI BEZ KOMPLEXU MÉNĚCENNOSTI PŘEJÍMAJÍ ODPOVĚDNOST ZA VĚRNOT UČITELSKÉMU ÚŘADU

Jedno je jisté: Jednání v Columbusu ukázalo, že existuje svět věřících a laiků, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti a mluví zcela otevřeně o problémech, které církev prožívá. Boží lid dobře připravený, nijak neotřesený a především milující církev se hlásí ke slovu, že se VII. kapitolou AL není něco v pořádku a že existuje nebezpečí, které ohrožuje podstatu hned tří ze sedmi svátostí. V Hotelu Columbus se sešli zástupci věřících , kteří nejsou ani suverénní ani nemají komplex méněcennosti, ale pokoušejí se jít věrně za učitelským úřadem, který zakusili v životě jako správný a plodný.

Jestliže František ignoruje kardinály, vyslechne alespoň laiky?

Giuseppe Nardi, Katholisches-info