Menu


Tým Bergoglio

Nový životopis papeže Františka od Austena Ivereigha „The Great Reformer” přináší také vyprávění o skupině kardinálů, kteří se po Benediktově demisi se souhlasem argentinského kardinála J. M. Bergoglia dali do práce a u dalších kardinálů-voličů agitovali ve prospěch jeho zvolení. Jedná se o Kaspera, Daneelse, Lehmana a O´Connora. Pravidla pro konkláve „Universi Dominici Gregis“ v článku 81 cokoliv podobného přísně zakazují.

Aby byl František zbaven možného podezření, provedl autor v knize po první korektuře úpravu a místo „ujistili se o jeho souhlasu“ uvedl „byli přesvědčeni, že by nebyl proti tomu“. V dalších vydáních knihy bude ke kapitole o konkláve připojeno: „Kapitola o konkláve čtená ve své celistvosti dává jasně najevo, že JMB nepodnikal absolutně nic pro podporu své volby“.

Jak se dalo čekat, P. Lombardi uvedl: „Mohu prohlásit, že všichni čtyři jmenovaní výslovně popírají uvedená fakta, jak pokud jde o žádost předchozího souhlasu kardinála Bergoglia, tak o kampaň ve prospěch jeho zvolení.“

Je zajímavé, že sám Ivereigh, významná osobnost anglosaského katolicismu a po určitou dobu tiskový mluvčí kardinála O´Connora, se v obou opravách omezuje na popření odpovědnosti kardinála Bergoglia, ale vůbec nevyvrací to, co otevřeně a ze široka líčí o lobbingu „týmu Bergoglio“.

V následující kapitole jeho knihy navíc můžeme číst: »Další den se František setkal s celým kardinálským sborem včetně těch kardinálů, kteří nebyli voliči. Když se objevil kardinál O´Connor, objal ho, pohrozil mu ukazováčkem a řekl se smíchem: „Je to tvoje vina. Cos mi to provedl?“

Jak píše autor článku na závěr, při vší úctě ke čtyřem kardinálům, vzhledem k serióznosti autora a množství uváděných podrobností, které uvádí (a které vyznívají pro papeže pozitivně), se provedené změny v textu nejeví takového rázu, aby příhoda uvedená Ivereighem tím mohla být odbyta.

Pramen La Stampa, Marco Tosatti