Menu


Svátostná dezinfekce Milána

 

Milánský řeholní fráter Gianbattista se vydal do ulic Milána do boje proti všem virům,

S pravou rukou na Ježíši a na srdci a ( Nejsvětější svátosti v pouzdře v náprsní kapse hábitu a s růžencem v levé ruce zahájil jsem procesí od oltáře v chrámě Božského Srdce. Zpíval jsem „Re di gloria ( Král slávy)

Prošel jsme náměstím Tricolore a zamířil na Corso Monfrote a začal hlasitou modlitbu svatého růžence ( = svatá koruna proti coromavirus). První osoby, které jsem potkal na zastávce 54, se jevily jako bez zájmu, Dvě ženy udělaly znamení kříže. Jeden chudý mě zastavil s otázkou: Co to děláte? Řekl jsem, že nesu do ulic Ježíše a prosím Pannu Marii, uzdravení nemocných, aby nám pomáhali proti coronavirus. Nedbaje na nezájem, kráčel jsem a zpíval s ještě větší vírou každý desátek růžence a vzýval jsem Pannu Marii, sv. Karla a svaté patrony Milána. Kostel sv. Babila – zavřený! Kostel sv. Karla na náměstí – zavřený ! Jak smutné! Pokračuji po Corso Emanuele, které vede k Dómu. Zrak mnoha se obrací k mému růženci, naslouchají mi, jak zpívám, jedna dívka zpívá zbožně se mnou.

Mnozí dělají znamení kříže! Dokonce i dva policisté, kteří patrolují na korzu. Potkám lékaře, na kole, mého přítele. Zastavil a informuje se. Chvilku se mnou postojí a modlí se. Zdraví mě a s dojetím objímá. Došel jsem k dómu, naštěstí je zde otevřeno, alespoň pro modlitbu. Zastavil jsem se u schodů a zpíval latinky gregoriánsky Ave Maria. Vystoupil jsem na schodiště, vyňal schránku a hlasitě jsem žehnal městu. Lidé se zastavují, někteří se žehnají, jeden dokonce poklekl. S radostí v srdci jsem se vrátil do kláštera s jistotou , že Ježíš a Maria již udělali svůj zázrak.

Chiesa e post concilio