Menu


Sorondo - symbol zmatku v církvi

 

Nekompetence, lajdáctví, pohrdání věřícími katolíky, arogance, ideologie chameleonství. Vatikán shromažďuje tyto charakteristiky, které jsou typické pro církev „na odchodu“. Ale zatímco v jiných případech se vyskytují po jedné nebo dvou, u Marcela Sanchceze Soronda kumulují všechny. Dotyčný prelát figuruje jako kancléř Papežské akademie pro vědu a pro sociální vědy, a to již od roku 1998.

Vyučoval filozofii na Papežské Lateránské univerzitě, jmenován Janem Pavlem II. Byl to velký omyl, ale fakt je ten, že dlouhá léta se neprojevoval tak ani onak. V každém případe měl daleko k rozhodujícím pozicím, a jak se stává u těch, co se potloukají po Vatikánu, přeformoval se během tohoto pontifikátu na politického aktivistu, mondialistu a socialistu.

V tomto duchu od základu přebudoval Papežské akademie, které řídí: Z úctyhodných akademických institucí povolaných diskutovat a prohlubovat aktuální materiály vědecké nebo sociální, aby byly užitečným zdrojem poznání pro papeže, se staly („vědecky“) vyzbrojeným ramenem pro trvalé globalistické a ekologistické pošťuchávání, které má zcela jistě svůj zdroj u Svaté Marty a které pak tuto svéráznou instituci současného pontifikátu svým způsobem vláčí. A že se tento prelát stává základním pilířem Nového Vatikánského Řádu, je zjevné z toho, že už překročil nejen stanovený penzijní věk, ale také již více než dvouletý odklad, který papež některým osobám poskytuje.

Tak se stal Vatikán domem osobností, které představují ono antihumánní a antikřesťanské smýšlení, které vedou agendy OSN a které Jan Pavel II. potíral ze všech sil. Jsou to ekologičtí katastrofisté jako John Schellhuber,ekonomisté a neo-malthuziáni jako Jeffrey Sachs, kteří diktují linii, a kteří musí asistovat ve Vatikánu na „naučné“ lekci Paul Ehrlicha, biologa a ambientalisty známého především pro jeho „populační bombu“, knihu, která vyšla 1968 a v následujících desetiletích velmi ovlivnila protinatální politiku v chudých oblastech.

Sorondo jako »Gran Maestro« této bandy je přesvědčený (aspoň to tvrdí), že přivedl OSN na stejné pozice jako církev, i když je tomu evidentně naopak. Cítí se tak mocným a hájeným, že může svobodně vyhlašovat zcela klamná a pomlouvačná tvrzení – několikrát prohlásil, že kdo je skeptický k teoriím o globálním oteplování, je podplacen petrolejářskými společnostmi – anebo vystřeluje hlouposti, které zesměšňují celou církev a urážejí oběti pronásledování (vzpomeňte si, jak tvrdil, že Čína je země, která nejlépe praktikuje katolickou sociální nauku   ( viz )

Minulý týden překonal všechny hranice slušnosti dvěma epizodami, které vyvolaly reakce a skandál. Jedna z nich se týká už kolikátého kongresu, které monsignore Sorondo s oblibou organizuje, tentokrát na téma „Nové formy solidarity – K bratrskému spojení, integraci a inovaci“. Konala se 5. února a mezi třemi hlavními referenty byl opět Jeffrey Sachs, který ve svém referátu spustil dlouhou tirádu proti prezidentu Trumpovi a líčil ho jako smrtelné nebezpečí pro svět, které bude prý ještě horší, jestli v příštím listopadu vyhraje volby.Nehledě k tomu, nakolik je vhodné, aby se vatikánské konference staly volební tribunou, je otřesné vidět, jak se Sorondo vedle Sachse chechtá a baví inzultacemi svého souseda a tleská (sám) obzvláště ofenzivnímu výroku ( qui ).

Na Trumpovu administraci můžeme mít různé názory, ale je naprosto nepochopitelné, že Svatý Stolec je zatahován do politického boje naprosto nekoncepčního charakteru, a to tím spíše, když se mluvčí řadí do fronty kontroly porodnosti (jako propotratový) proti prezidentu USA, protože se účastní pochodu pro life a vystupuje jako ochránce práva na život.

Ještě závažnější je epizoda mše, kterou Sorondo celebroval ve Vatikánu speciálně pro argentinského prezidenta Fernandeze a jeho družku Fabilu Yanes, při které těmto dvěma cizoložníkům podal svaté přijímání. Skandál spočívá v tom, že prezident je s manželkou rozvedený a žije s družkou, ale především jako vládní činitel prosazuje zákon ve prospěch potratů, což patří k prioritě jeho mandátu.

Fernandez se v Římě setkal s papežem a kardinálem Parolinem a o otázce potratů mluvil jen s tím druhým, který k tomu nezaujal žádné stanovisko. Video se svatokrádežemi obletělo celý svět jakožto doklad, že církev vyprodává to, co představuje základ naší víry. Navíc mše má jasnou politicky peronistickou příchuť.

Celý problém je navíc obtěžkán vysvětlivkami mons. Sorondo pro LiveSiteNews. Diana Montagnová se ptala právě na to. Sorondo volně a po svém tlumočí kanonické právo a tvrdí, že každý kněz je povinen podat svaté přijímání, pokud dotyčný není exkomunikován. Připsal kardinálu Ratzingerovi vůli nebránit v přijímání politikům, kteří prosazují potrat (jde o dopis americkým biskupům, přičemž Diana dokazuje, že jde mylnou interpretaci). Nakonec vysvětluje podle svého i slova sv. Pavla. Vše s patřičnou arogancí, která je mu vlastní.

Jestliže prožíváme periodu zmatku, jak to vyjádřit kardinál Caffarra, pak mons. Sorondo je určitě její prorok.

Riccardo Casciolli, Nuova Bussola Quotidiana