Půl století od první mše Pavla VI. v lidovém jazyku
Tuto sobotu uplyne 50 let od první mše, kterou Pavel VI. celebroval v italštině podle misálu 1965. A právě v tuto sobotu 7. března v 18 hodin chce papež František celebrovat v římském farnosti Všech svatých ve stejném kostele jako kdysi Pavel VI.
Byla to tehdy první etapa z mnoha dalších radikálních reforem. Ty vedly až k reformě z roku 1969-70, která zašla daleko za hranice 2VK a provedla úpravy, které nemají na koncil ani vazbu ani oprávnění.
Tato změna liturgie představuje rozhodující událost nejnovějších církevních dějin. Proto překvapuje způsob, jakým chce Vatikán tuto událost připomenout. Misál 1965 byl ovšem jen krátkodobou etapou, která kromě lidového jazyka měla s vlastní reformou jen mámo společného. Má se snad touto mezietapou a nejasnou představou vyvolat dojem, že liturgická reforma odpovídá 2VK?
Na jedné straně chce František svou mší na stejném místě a ve stejný den vzbudit nejvyšší možnou pozornost, na druhé straně se má jednat o bleskovou návštěvu. Čas vymezený na tuto událost je extrémně krátký. Po mši má následovat krátký pozdrav Společenství Synů Boží Prozřetelnosti Dona Oriona, které farnost spravuje, a krátká zastávka v zahradě přilehlé školy. Návštěvu organizuje Státní sekretariát a nikoliv prefekt Papežského domu, jak je to obvyklé.
Důvod není uveden v žádném dokumentu, ale mluví se o něm na všech chodbách Svatého stolce: je jím strach z protestních akcí „konzervativců“. Chiesa e postoconcilio pokládá tyto obavy za komické, protože takové akce konzervativců se neudály za celých 50 let. Poukazuje se však na diminuitio (slábnutí) Novus Ordo.
Více než reakce konzervativců jsou předmětem starostí důvody konzervativců. Ti „neprotestují“ proti „nové mši“. Ona sama vykazuje trvale pokles zájmu. „Starý obřad“, tolik odstrkovaný, je stíhaný ze strany mnoha biskupů tím více, čím více stále přibývá těch, kteří ho vyhledávají, protože v něm nacházejí to, co dosud postrádali. Důvody, které mají podněcující sílu dogmatu, nejsou schopny rozehřát srdce mnoha kněží, kteří jsou v této věci velmi poslušní současného papeže, zatímco jeho předchůdce ignorovali nebo mu oponovali.
Chiesa e postconcilio
