Menu


Poslední proroctví BXVI: O humanismu Antikrista

                                                                                                 16. 4. 2021

                                 

  

Poslední rozhovor s Benediktem XVI., který Peter Seewald uvedl na konci své úplné biografie bavorského papeže, doznal okamžité rozšíření, ale pak byl ponechán stranou v naději, že upadne do zapomenutí. Přitom Benedikt XVI. ve svých promyšlených odpodědích poskytuje klíč i interpretaci rozhodujících otázek naší doby. Na mnoho Seewaldových otázek se emeritní papež rozhodl neodpovídat, protože "řešení témat, která nastoluje v některých svých otázkách, přirozeně vede k řešení současné situace církve", a tím k zasahování "do práce současného papeže".

Na otázku, co soudí o Františkově odmítání reagovat na známá dubia čtyř kardinálů, tentokrát se "omezil " na připomenutí poslední generální audience dne 27. února 2013: "Uprostřed všech muk, které postihují lidstvo, a znepokojivých a destruktivních síl zlého ducha, bude v Církvi vždy možné rozpoznat tichou sílu Boží dobroty".

Zlý duch tedy pracuje na plné obrátky, aby ničil a znepokojoval lidi; a to tím, že se skrývá za »všeobecnou diktaturu zdánlivě humanistických ideologií, a činí to tak, že vylučuje základní soluhlas společnosti« (Benediktova slova). Právě s humanistickým ospravedlněním se v nedávné minulosti, stejně jako v naší době, realizovaly ty největší ohavnosti. A to vždy ve jménu nového humanismu bez Boha – je dobré to připomnout – jsme uzavřeni ve svých domovech, jsme zbaveni možnosti pracovat důstojným způsobem a jsme stále více nuceni být pokusnými králíky největšího očkovacího experimentu v historii. Ano, protože Giuseppe Conte 29. srpna 2019 po zísání mandátu vlády naznačil nový humanismus jako horizont, k němuž bude orientovat zemi. Nový humanismus znovu nastartoval o několik dní později, 12. září, když papež František ve svém poselství podpořil Globálního pakt o vzdělávání.

O pár měsíců později je tu pandemie. Podivná náhoda, vzhledem k tomu, že Edgar Morin, kterého Conte nazval "vytříbeným myslitelem, který je mi velmi drahý", ve svém "must Beyond the abyss“ jasně napsal, "že by bylo třeba náhlého a strašného nárůstu nebezpečí, příchodu katastrofy, která by představovala elektrošok nezbytný pro uvědomění a rozhodování". Cíl? Zrození třetí vlasti , "zesílení Organizace spojených národů, která vlasti nenahrazuje, ale rozumí jim". Morin si uvědomil, že největší překážkou této změny budou právě národy, ale ty se mohou  stát obzvláště poslušné, když plně pochopí "velikost výzvy“. »I když si toho ještě téměř nikdo není vědom, nikdy nebyla tak velká, vznešená, nezbytná příčina, jako je příčina lidstva, abychom společně a nerozlučně přežili, žili a humanizovali se." Přiměřený ideální rámec pro "etickou odpovědnost" některých exotických praktik k udržování nákazy z minulého roku«.

Proto dorazil elektrošok, přesný jako švýcarské hodinky, obratně zorganizovaný sdělením, se kterým se počítá, jehož přesvědčivý výkon nemusí být prokázán; do té míry, nakolik dnes se spíše pokojně akceptuje, že mohou existovat diskriminovaní lidé, například za to, že se nechtějí nechat očkovat, spíše než aby si zařídil pasu s vlastními zdravotními údaji (kromě jinéhjo ) bez nichž se nebude moci volně pohybovat.

Ale přišla také nečekamá pomoc. V květnu 2020, kdy měl skončit první lockdown, který doslova paralyzoval celý svět, vyšla v Německu biografie Benedikta XVI. Ein Leben, přeložená v říjnu také do italštiny. V poslední kapitole knihy, krátce po výše uvedených pasážích, je rozhodující prohlášení:»Moderní společnost má v úmyslu formulovat protikřesťanské krédo: ti, kdo budou proti, budou potrestáni sociální exkomunikací. Bát se této duchovní síly Antikrista je příliš přirozené a je opravdu nutné, aby modlitby všech diecézí a světové Církve přicházely na pomoc, aby jí odolaly«. Právě v roce 2020, v roce, kdy svět začal zažívat svou křehkost a klam falešné svobody, Benedikt XVI. poukazuje na identitu Antikrista a popisuje jeho dvě základní charakteristiky: falešný humanismus a sociální vyloučení těch, kteří se mu nebudou podrobovat. To bude poslední charakteristika, která umožní rozpoznat protikřesťanský humanismus; všichni, a každý, bez ohledu na rasu, náboženství a společenskou třídu, bude donucen přijít na svatbu Antikrista s  lepším bratrstvím, než jakého byl schopen dosáhnout sám Kristus. Ale ti, kteří jsou proti, ti, kteří odmítají přijmout znamení šelmy na ruce a čelo (Cfr. AP. 13, 16-17), nebudou moci nic nakupovat ani prodávat. Chytrému napověz.

Obsah tohoto falešného humanismu byl v Subiaco popsán již v roce 2005: »Bezpečnost, kterou potřebujeme jako předpoklad naší svobody a důstojnosti, nemůže nakonec pocházet ze systémů technické kontroly, ale může pocházet pouze z morální síly člověka: tam, kde chybí, nebo není dostatečná, změní se moc, kterou člověk má, na stále větší sílu zkázy.« Tato morální síla nemá co ztratit s tímto »novým moralismem, jehož klíčovými slovy jsou spravedlnost, mír, zachování stvoření«. Ani s oním moralismem v křesťanské omáčce, který redukuje »jádro Ježíšova poselství, „Království Boží", na "hodnoty království", ztotožňuje tyto hodnoty s velkými hesly politického moralismu a zároveň je prohlašuje za syntézu všech náboženství. Zapomíná však na Boha, navzdory skutečnosti, kdo je obsahem a příčinou Království Božího.« To znamená: právě nikoliv všichni bratři.

Uzavřené nebe falešného humanismu může být protrženo pouze »Ježíšem Kristem, Synem Božím, kterého dal Otec lidstvu, aby obnovil jeho obraz znetvořený hříchem, dokonalým člověkem, podle něhož se měří pravý humanismus«, jak učil již na počátku svého pontifikátu (10. veřejné zasedání papežských akademií, 15. listopadu 2005).

Podle titulu knihy Ratzingerem velmi váženého filozofa Josefa Piepera, právě na dnešní den, kdy dosáhl 94 let, připadlo emeritnímu papeži oznámit příchod Antikrista a konec času. „Konec času“ se podle Pieperovy analýzy shoduje s nástupem »vlády Antikrista« . Možná právě z tohoto důvodu svatý Malachiáš z Armaghu ve svém proroctví o papežích, mluví o něm jako o "Slávě olivy". Dva svědkové z 11. kapitoly Apokalypsy, kteří mají naplnit své poslání jako proroci, když budou (momentálně) přemoženi Šelmou vystupujícíí z propasti, jsou nazývání dvě olivy. A on, Benedikt, je ona "sláva", termín, kdy naznačuje onu zvěst, a tak doslova „dává o sobě slyšet".

Ad multos annos, Vaše Svatosti!

Luisella Scrosatti  -  La Nuova Bussola Quotidiana