Pompeje Pride 2018
Obscénní jarmark před zrakem Panny Marie Růžencové
Biskup v Pompejích požadoval jen ohled k organizátorům a účastníkům Pompej-Pride 2018
Žena v červených šatech s růženci na rukou karikovala sochu Matky Boží, která objímá své děti: „Madona gay“, Bůh nám odpusť toto rouhavé označení. Děje se tak pár kroků od mariánské svatyně v otevřeném výsměchu katolické víře. Provokace, rouhání, každý si může vybrat nejpřiléhavější název pro tento nepopiratelný veřejný akt: gay pride – nejen zde, ale také v Miláně, kde se koná takové zvrácené lidové posvícení.
Předmětem útoku nejsou nějaká práva, ale katolická víra. Neboť ještě existuje křesťanské poselství o lidské lásce, o hříchu, o vykoupení, hlas víry, dodnes bohužel jediné překážky nové ideologie, která se jako láva valí a překrývá smysl pro dobro, zbožnost a úctu. Pompejské Pride 2018 se koná provokačně ve městě, které za svou existenci vděčí růženci; pramálo scházelo, a bylo by dnes známé pouze jako mrtvé město. Pompeje v těchto staletích žily díky Madoně, která se však v sobotu stala objektem výsměchu a pobavení neapolských gayů.
V tomto karnevalovém duhovém reji byla církev terčem útoků několikrát. Jedna reklama tento tanec zahájila slovy: »Na památku všech homosexuálních osob pronásledovaných a zabitých katolickou církvi!« Kdo? Jak? Kdy? Kde? Pravidla novinářství a dějin pro tyto barbary konformismu a neřesti neplatí?
Pompejská diecéze, aby jí zkažená vejce neposkvrnila okna, raději strčila hlavu do peřin a ani ji nenapadlo povzbudit věřící, modlící se smírné růžence před branou baziliky, samozřejmě zavřenou. Tady jsou medová slova biskupa v předvečer show: „Jestliže má být vyjádřen nějaký názor, není možno žádat nic jiného než respekt k přesvědčení věřících. A to i navzdory charakteru, jakým se vyznačují Pompeje, město víry a kultury“.
Církev by měla vyzývat k obrácení, a nikoliv k přijetí. Místo aby připomínala Boží soud nad Sodomity, vpouští dovnitř Trojského koně s výzvou k přizpůsobení a bonismu. Jakoby osud hříšného člověka byl pouze otázkou bontonu. Za slepotu, jakou dokazují tato fakta, se platí vpádem nepřítele na posvátná místa, znečištěná orgiemi, kde má být pošlapán poslední zbytek víry. Celá tato sprosťárna se odbývá před zrakem prominentního člena vlády.
Nuova Bussola quotidiana, Andrea Zambrano
