Menu


Plíživý manévr proti kardinálu George Pellovi

Když papež František zřídil Radu osmi, (C 8), ke které patří zástupci různých světadílů, byl automaticky k této nečekané poctě povolán i jediný kardinál Oceánie kardinál George Pell. Ihned se projevily rozdíly: Zatímco ostatní členové osmičky, jako např. honduraský kardinál Maradiaga, vystupovati jako vicepapežové a předháněli se v oznámeních, co všechno se musí v církvi změnit, snažil se australský kardinál tyto snahy o reformu kurie a snahu o podíl na vedení církve minimalizovat. Za tím vším stojí rozdílné chápání církve, kterému ostatní přiřazovali své vlastní Ego.

24. února, několik dní po skončení konzistoře, na které kardinál Kasper přednesl svůj projev o „novém milosrdenství“, zřídil papež František „hospodářské ministerstvo Svatého Stolce“. George Pell byl jako první jmenován kardinálem prefektem a povolán do Říma.

O tomto opatření bylo mnoho dohadů. Umožnilo jmenování nového arcibiskupa v Sydney. Pokud byl kardinál Pell diecézním biskupem, mohl podporovat tradiční liturgii a působit v pastoraci. Jako ekonomický ministr je spíše „vrchním účetním“ Svatého stolce. Navíc ho František zasadil do vosího hnízda. Je to činnost, která méně ohrožuje papeže, ale o to více kardinála.

Tím, že byl povolán do Říma, může být v C 8 nahrazen, jakmile papež jmenuje nového arcibiskupa v Sydney. 18. září byl jím jmenován dominikán Anthony Collin Fisher a stal se australským primasem. Kdysi aspoň částečně zkrotil Jan Pavel II. Kaspera tím, že ho povolal do Říma. Po Benediktově abdikaci ovšem tento manévr zcela ztroskotal.

Obhájce svátosti manželství a mravní nauky

Kardinál Pell jak před synodou tak během ní stál v popředí skupiny pravověrných obhájců církevní nauky. Jako člen dikasteria měl možnosti, které by jako sídelní biskup bez Bergogliova pozvání neměl.

Když kardinál Kasper publikoval svou řeč, kterou měl na kardinálské konzistoři, pod titulem „Evangelium rodiny“, odpověděl mu kardinál Pell v předmluvě knihy „Pravé evangelium rodiny“ (Nakladatelství Media Maria).

Kardinála Burkeho, hlavního mluvčího těch, kteří se na synodě postavili proti úchylkám od morální nauky a od pohřbívání svátosti manželství, papež František již chladnokrevně odstavil. Nyní začínají útoky proti kardinálu Pellovi.

Manévry proti „čestným a nezávislým hlasům v kurii“

Jak potvrzuje Marco Tosatti, pokouší se hlasy v kurii poškozovat „čestného australského kardinála“. Vytýkají mu jeho „otevřený a příliš energický charakter“. Je zajímavé, že tyto útoky začaly bezprostředně po synodě, ačkoliv kardinál je v Římě již půl roku. Samozřejmě že v těchto útocích nechybí poukazy na jeho postoj při synodě.

Na synodě mu vypnuli mikrofon

16. října se kardinál Pell na synodě poprvé přihlásil o slovo. Ohradil se proti způsobům generálního sekretariátu synody a proti jeho informační politice. Bylo to jako povel k povstání a zoufalý sekretář Baldisseri hledal pomoc u Františka.

Baldisseri ihned oznámil, že výsledky ze synodálních skupin nebudou zveřejňovány. To už bylo příliš. Již před tím poukazoval kardinál Müller, Burke a další na jednostranné upřednostňování „Kasperovy strany“. Kardinál Burke hovořil o „manipulaci“.

Kardinál Pell opakoval v aule své výhrady. Trefil do černého a na synodě došlo k otevřené vzpouře proti synodní režii. Aby ho umlčeli, vypnuli mu mikrofon. Australský kardinál však svým hlasem zvládal situaci i bez mikrofonu, dokud ho znovu nezapnuli.

Nějakému prohlášení nevěříme!

Kardinál požadoval: „Je nezbytná transparence. Každý má právo přednést to, co chce“. Následoval bouřlivý potlesk, který vyvrcholil, když kardinál Baldisseri chtěl uklidnit účastníky odkazem na vatikánské tiskové středisko, ale kardinál Pell odpověděl: „Nějakému prohlášení nevěříme!“ Plénum bouřlivě podpořilo řečníka.

Ačkoliv to bylo evidentnímu režisérovi „nového milosrdenství“ zjevně proti srsti, povolil zveřejnění materiálů z pracovních skupin. V tomto okamžiku bylo již Františkovi jasné, že vytoužených cílů od synody 2014 nedosáhne. Rozhodující tři paragrafy skutečně hlasováním neprošly, a tak promotoři neuspěli, nebo téměř neuspěli.

Synodní řád selhal

Papež František jako zběhlý stratég nechal řád synody padnout a zveřejnil také tři body, které neprošly. Šlo o to, aby si zachoval podporu a důvěru médií a určitých církevních kruhů. Především šlo demonstrativní protitah: „Tentokrát to ještě neprošlo, ale příště... „ Příště to bude v říjnu 2015 na stejné téma.

Kardinál Burke již odplatu pocítil. Další odvážný obhájce evangelia (ano ano, ne ne), který je nyní papírově jediný odpovědný za finance Svatého stolce, nachází se na nevděčné pozici. Peníze nehrají v církvi přední roli, ale pro některé přesto, jak známo, peníze znamenají mnoho.

Kardinál je označován za „nevyrovnaného“, „příliš radikálního“. Přesto by upřímnost neměla být proti srsti tomu, který žádá od kněží, aby „nebyli klerikální“.

                                                                           Giuseppe Nardi

                                                                           katholisches info