Papežův důvěrník: Žádná pevná norma neexistuje
21.10.2017
Pro jezuitu Antonia Spadara se může 2+2 rovnat 5. Tento rozchod se skutečností by normálně vyvolal potřásání hlavou a podnítil vtipy. Nyní vyvolává Spadaro pozdvižení novými neobvyklými tézemi.
Jednání o Amoris laetitia v bostonské jezuitské koleji
Tento jezuita je důležitým mužem Bergogliova pontifikátu. Je šéfredaktorem římského jezuitského listu La civilità Cattolica. A patří do skupiny nejbližších papežových důvěrníků. Na jednom jednání, kterého se účastnili také dva kardinálové, 12 biskupů a 24 teologů, patřil k hlavním referentům a vyvolával rozruch.
Jednání se konalo 5.- 6. října v bostonské jezuitské koleji v rámci konference jezuitského řádu. Přítomni byli všichni vedoucí a Bergogliem podporovaní preláti, kteří stojí obzvláště blízko linii argentinského papeže. Patří k nim především kardinál Cupich z Chicaga a kardinál Kevin Farrell. Oběma udělil papež kardinálský klobouk a povolal je na jejich nynější důležité posty: Cupicha na arcibiskupský stolec v Chicagu a Fareella za prefekta nově zřízeného dikasteria pro laiky, rodinu a život. Nezapomnělo se ani na mons. Roberta McElroye, kterého jmenoval 2015 biskupem v San Diegu. National Catholic Reporter, vĺajková loď amerického progresismu, o tomto jednání obšírně referoval.
I v neregulérních svazcích může být Boží milost
V Massachusetts Spadaro prohlásil:
»Amoris laetitia uznává, že i osoby, které žijí v „neregulérních“ rodinných situacích, to je případ znovusezdaných rozvedených a těch, kteří spolu žijí bez sňatku, mohou žít v Boží milosti, mohou milovat a růst ve svém životě v lásce.«
Nyní Spadaro tuto tézi dále rozvedl:
»Z toho musíme vyvodit, jak papež uznal, že není možno mluvit o abstraktní kategorii osob, nebo o existenci nějaké normy, kterou musí všichni v každém případě zachovávat.«
»Jelikož stupeň odpovědnosti není ve všech případech stejný, musí z toho nutně následovat, že pravidla nejsou nutně vždy stejná.«
„Neexistuje žádá norma, která stojí nade vším“
Spadaro se odvolával ve svých vývodech na pastorační linii sicilských biskupů k aplikaci AL, které byly zveřejněny minulý červen.
»Sicilský dokument dokládá jasně, že za určitých okolností je možné, aby znovusezdaní rozvedení po úvaze zpovědníka obdrželi rozhřešení a byli připuštěni k Eucharistii.«
»Není už možné posuzovat lidi podle jedné normy, která stojí nade vším.«
Spadaro je hanbou Tovaryšstva Ježíšova a církve
Je skutečností, že Spadaro mluví o AL v rovině právního pozitivismu, který vylučuje veškerá božská objektivní kritéria. Zda jde o regulérní nebo neregulérní situace, není v tom žádný rozdíl, je možné „žít v Boží milosti“, „milovat“ a „růst“. Není žádné normy, kterou by bylo nutno zachovávat. „Stupeň odpovědnosti“ je flexibilní, kdo ho tedy může měřit nebo posuzovat?
Francisco Fernandez de la Cigoňa reagoval na Spadarovy výroky slovy:
»Je to hanba pro Tovaryšstvo Ježíšovo a pro církev.«
Tato „hanba“ ovšem ujišťuje, že „jen“ zastupuje to, co zastává papež František.
Viz také: Dveře pro cizoložníky se otevírají
Tři mušketýři na papežském dvoře
Giuseppe Nardi, Katholisches