Papežský ekumenismus za zavřenými dveřmi
Zatímco Benedikt XVI. usnadnil návraty těch anglikánů, kteří se nesmířili s „liberálním zvratem“ ve svém společenství, František upřednostňuje, aby zůstali tam, kde jsou.
Když byla v Yorku uvedena do úřadu první biskupka anglikánské církve, vyvolalo to ostré protesty v těch kruzích, které spatřují v levicovém zvratu výprodej křesťanství. Reakce byly tak ostré, že to oživilo zájem o novou vlnu, která směřuje k jednotě s katolickou církví. Tyto zájemce přijímají personální ordinariáty zřízené podle apoštolské konstituce Anglicanorum coetibus Benedikta XVI. z roku 2009. Zatím existují tři tyto ordinariáty: pro Anglii a Wales, pro USA a pro Austrálii.
Tento „ekumenismus návratu“ přijala anglikánská církev po počátečním odporu nakonec s pochopením, takže vyhlášení konstituce se uskutečnilo v roce 2009 současně v Římě a v Canterbury, sídle hlavy anglikánské světové církve.
V roce 2012 přijal anglikánský arcibiskup z Canterbury Rowan Williams pozvání Benedikta XVI. a slavili spolu nešpory v římském klášterním chrámě sv. Ondřeje a Řehoře na Monte Celio. Převorem tohoto kláštera byl konvertita, bývalý anglikán Australan John Hughes. Z tohoto benediktinského kláštera zahájil sv. Augustin z Canterbury r. 597 svou misijní cestu na britské ostrovy.
František chce, aby anglikáni, kteří touží po návratu, zůstali tam, kde jsou
Ale není řečeno, že tito anglikáni najdou u Františka pochopení. Je známo, že Jorge Mario Bergoglio jako arcibiskup v Buenos Aires konstituci Anglicanorum coetibus Benedikta XVI. odmítl. Prozradili to dva Bergogliovi dobří přátelé.
G. J.Venables Tony Palmer
První z nich je argentinský anglikánský biskup Gregory James Venables, primas Iglesia Anglicana del Cono Sur de América, anglikánského společenství jihoamerických států Argentiny, Bolívie, Chile, Paraguaye, Peru a Uruguaye.
Druhým byl Tony Palmer, biskup Communion of Evangelical Episcopal Churches (CEEC), které nespadá pod primase v Canterbury, ale hlásí se k anglikánskému společenství. Jeho styky s Bergogliem začaly v roce 2006 na setkání charismatiků v Buenos Aires a nabyly na intenzitě po Bergogliově volbě papežem.
Palmera, jehož žena je katoličkou, odradil papež František od konverze do katolické církve. Tento jeho přítel brzy nato zahynul při dopravní nehodě v červenci roku 2014. 
Dalšími „nekatolickými“ přáteli Bergoglia jsou židovský rabín Argentinec Abraham Skorka a muslimský imám Omar Abboud, kteří ho doprovázeli na jeho cestě do Svaté země, kde uskutečnili u Zdi nářků bratrské objetí „abrahámovských světových náboženství“.
Zvláštní „papežský vyslanec“ k anglikánské biskupské ordinaci
Na podzim 2014 došlo k další epizodě, která demonstruje „velmi osobitý způsob, jakým František realizuje ekumenismus“. 9. října byl v Atlantě uváděn do úřadu arcibiskup a primas anglikánské Anglican Church in North America (ACNA). Tato ACNA se v roce 2009 odloučila od episkopální církve USA, když tato zvolila svým biskupem praktikujícího homosexuála. Nový primas ACNA Foley Beach se zasazuje za právo na život, za křesťanské manželství a rodinu a bojuje proti potratům, eutanazii a homosňatkům. Jeho uvedení do úřadu se účastnili četní anglikánští biskupové z Afriky a Asie, kteří jsou v kolizi se současným liberálním kurzem v Canterbury.
Na intronizaci nebyla zastoupena ani katolická církev ani delegace Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů. Byl však přítomen anglikánský biskup Venables, Bergogliův přítel, jako zvláštní „papežský“ vyslanec.
Venables vyprávěl účastníkům, že obdržel od Františka nejdříve telefonát, čemuž ani nejdříve nemohl uvěřit, ale pak dokonce vlastnoručně napsaný papežův dopis. V něm hlava katolické církve vyjádřila „svým jménem“ novému anglikánskému arcibiskupovi své osobní blahopřání a ujištění o „svých modlitbách a své podpoře nyní i v budoucnosti v tomto důležitém okamžiku nového počátku a nové misie“.
katholisches.info
