Menu


Papež násílník?

                                                                            3.2. 2017

Proti evidentním faktům není třeba argumentovat. Vstřícná ruka ve vztahu k FSSPX je stejná ruka, která v těchto dnech udeřila do Maltézského řádu a do Františkánů Neposkvrněné.

Případ Maltézského řádu byl uzavřen bezpodmínečnou demisí velmistra a návratem Alberta Boeslagera k moci spolu se silnou německou skupinou, kterou reprezentuje.

Tento případ shrnul Riccardo Cascioli v La Nuova Bussola quotidiana slovy: Činitel odpovědný za mravně nepřípustný proud byl rehabilitován a ten, kdo ho chtěl zadržet, byl poslán domů.

To všechno se stalo v naprostém pohrdání suverenitou řádu, jak vyplývá z dopisu, který 25. ledna zaslal Nejvyšší radě státní sekretář Pietro Parolin jménem Svatého otce; tím byl řád de facto postaven pod kuratelu.

Bylo by logické, aby více než 100 států, se kterými má Maltézský řád diplomatické styky, odvolalo své vyslance vzhledem k tomu, že mají s Vatikánem přímé diplomatické styky a řád nyní plně závisí na Vatikánu.

Pohrdání, jaké Bergoglio projevuje vůči zákonům, se rozšířilo i na mezinárodní právo a na právo italského státu.

Dekret, který se souhlasem papeže poslala Kongregace pro řeholní řády P. Stefanu Maria Manellimu, generálnímu představenému Františkánů Neposkvrněné, kterým se mu zakazuje styk s sdělovacími prostředky a rovněž tak objevit se na veřejnosti; dále účast na jakékoliv iniciativě a setkání jakéhokoliv druhu; a především příkaz, aby do 15 dnů po obdržení dekretu dal plně k dispozici majetek a jakoukoliv jinou sumu, to znamená, aby Kongregaci pro řeholníky předal majetek, kterým podle soudního výroku potvrzeného v opakovaném šetření tribunálem na Avellinu vůbec nedisponuje, protože ten náleží asociacím legálně uznaným italským státem.

V roce 2017 v „církvi milosrdenství scházejí jen oprátky a železná škraboška, a soupis je úplný“, komentuje Marco Tosatti.

Jakoby to nestačilo, mons. Ramon C. Argüelles, arcibiskup v Lipa na Filipínách se dověděl z tiskového komuniké Vatikánu, že je propuštěn.

Neznáme důvody tohoto opatření, ale můžeme si je snadno domyslet: mons. Argüelles kanonicky uznal asociaci, která sdružuje skupinu bývalých seminaristů Františkánů Neposkvrněné, kteří opustili svůj řád, aby mohli studovat a připravovat se na kněžství v naprosté svobodě a nezávislosti. To je jistě neodpustitelná chyba.

Vyvstává otázka, zda papež František není násilnickým papežem v plném smyslu toho termínu. Násilí není jen síla uplatňovaná krutým způsobem, ale také aplikovaná způsobem nelegitimním, s pohrdáním právem k dosažení vlastních cílů.

Tužba mons. Bernarda Fellaye stabilizovat kanonicky postavení FSSPX za podmínek, že se to nedotkne identity jeho institutu, je jistě ocenitelná, ale je třeba se také ptát: Je vhodné uchýlit se pod jurisdikční deštník Říma právě v okamžiku, kdy se zde ignoruje právo a naopak je používáno jako prostředek k potlačení těch, kteří chtějí zůstat věrni katolické víře a mravnosti?

Roberto de Mattei, Corrispondenza Romana