Nemilosrdní tmáři a osvícení liberálové
Bild am Sonntag v rozhovoru s kardinálem Brandmüllerem
Paul Badde
Proč jsou konzervativci tak tvrdí a nemilosrdní?
Opravdu jsou takoví? Já jsem ještě nezažil nikoho, kdo je nemilosrdný, protože je konzervativní. Jsou milosrdní a nemilosrdní liberálové i konzervativci. Ale je lékař milosrdný, když pacienta ušetří zachraňující operace a dovolí mu alkohol a nikotin? Diabetikovi když přidá dort?
Ale nemluví konzervativní spíše o hříchu tam, kde liberál mluví o odpuštění a milosrdenství?
To je pro mě novinka. Odkud to víte? Z novin? I liberalisté mluví o
hříchu. Oni ho ovšem chápou jinak, to je pravda. U nich jsou spíše hříchy parkování a hříchy diety. Co je vlastně hřích?
No prosím, povězte to.
Hřích je morálně méněcenný postoj nebo jednání, které poškozuje samotného člověka nebo druhé lidi. Už jsme přece všichni zakusili, že se nám vede špatně, když děláme to, co je špatné a nesprávné. Podvod, nevěra vražda atd. ještě nikoho neučinily šťastnějším. Dostojevský napsal celé romány o tomto temném tajemství.
Ale nemají konzervativci spíše strach tam, kde jsou liberálové odvážní?
A odkdy, prosím vás? Mluvíme zde snad o slonech, kteří odvážně šlapou v porcelánu? Opatrnost při zacházení s cenným nádobím bych nikdy nezaměňoval s úzkostlivostí.
Jak přišli konzervativci k té pověsti, že jsou tmáři a liberálové naopak osvícené postavy?
To jste mě rozesmál! Vždyť jde o předsudky, které nemají jakékoliv rozumné opodstatnění. Jako tmáři byli označeni již před dvěma sty lety všichni, kteří se stavěli proti pobláznění pokrokem a duchem doby. Jako osvícené postavy označovali sami sebe jakobíni, když kvůli pokroku stínali hlavy.
Proč však jsou mnozí liberálové i po dvou stech letech fascinováni pojmem revoluce?
To se musíte zeptat liberálů. Mne při tom pojmu mrazí. Nezapomínejte, kolik krve a slzí přinesly lidem velké revoluce. I nacisté se pokládali za revolucionáře. Revolucionáři jsou zakladatelé požárů.
Ale nedívají se konzervativci raději zpět, zatímco liberálové skutečně hledí vpřed do budoucnosti? Proč?
Já jsem historik. Minulost je látka velmi konkrétní zkušenosti. Budoucnost je říše snů a svůdců. Tady je možno všechno bez ověření tvrdit a slibovat. Budoucnost je však možno stavět jen na bezpečné základně dějinné zkušenosti.
Proč se dnes rozpoutal spor mezi konzervativci a liberály právě na téma rodiny?
Ideologie, které by chtěly změnit člověka a společnost, začínají ničením rodiny. Tak tomu bylo u Marxe i Lenina. Rodiny jsou základní buňky každé lidské společnosti. Proto jsou tak ohrožovány. S nimi se však nesmí experimentovat. Nechci mluvit nejnovějším nesmyslu „social freezing“ ženských vaječných buněk. Každopádně o rodiny vzplála neuvěřitelná bitva, ve které je bohužel nikdo nebrání tak jako církev. Na to už poukázali prorocky Pavel VI. a Jan Pavel II. před desetiletími.
Jak hodnotíte, že kardinál Müller a kardinál Kasper jsou největšími protihráči v této debatě mezi konzervativci a liberály v německé katolické církvi?
Na to musím odpovědět s Goethem: „Ach, v mé hrudi bydlí dvě duše“. To postihuje také Německo, zvláště od dob reformace, kdy se Německo rozdělilo na dva tábory Tento rozkol prostupuje svým způsobem i katolickou církev v Německu.
Katolická církev kvůli nerozlučnosti manželství se dostala do sporu s Jindřichem VIII. a stálo ji to odštěpení anglikánské církve. Stálo to zato?
Otázka je špatně postavena. Papež ani žádný koncil nemůže pominout Ježíšova slova o manželství. „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“. Věrnost |Božímu slovu vážila pro Klementa VII. víc než politická hrozba anglického krále. Církev nemá dispoziční právo nad svátostmi. Apoštol Pavel říká, že jsme jenom správci a správce musí být věrný. Církev je založená instituce a rozhodující je pro ni vůle Zakladatele.
Nechápeme dnes Boží slovo s pomocí moderních teologů mnohem lépe než dříve?
Boží slovo je nevyčerpatelné ve svém obsahu i rozsahu: Proto existuje pokrok v poznání. Ale je nemyslitelné, aby pozdější poznatky odporovaly dřívějším. 2 x 2 zůstane 4. Pravda se nemění. A Duch Boží si neprotiřečí.
Není tento spor přece jen pro zdravou církev potřebný?
Určitý kvas neklidu dělá dobře každé společnosti. I konzervativci potřebují třecí plochy, na kterých mohou zapalovat své zápalky: I omyl znamená pokrok v poznání.
Nemuseli bychom se bát církve, která se skládá jen z konzervativců?
Záleží na tom, co chápeme jako konzervativní.
A co je konzervativní, pane kardinále?
V kultuře a v náboženství znamená konzervativní něco jiného než v politice. Udržovat sociální vztahy nebo vládní formy jako monarchie za všech okolností není konzervativní. Tak je tomu také v životě. Ještěrka nechá svůj ocas plavat, aby zachránila sama sebe. Opravdový konzervativec umí obětovat to, co je vedlejší, aby získal to podstatné. Přechovávat bezcenné není konzervativní. Není konzervativní přechovávat popel, nýbrž chránit žár, řekl Jan XXIII. V zubní medicině je konzervativní zachovat kořen, a nikoliv trhat zub. Potřebujeme konzervy: krevní, potravinové. Čím by byla umělecká díla bez konzervátorů? I hasič je konzervativní, když dorazí včas!
kath-net
