Menu


Návrat do pohjanství

                                                    26. 10. 2019

Církev je v krizi. Katolíci vzdorují papeži

Michael Matt, šéfredaktor The Remnant Newspaper

Otevřený list papeži



Svatosti,

jmenuji se Michael Matt. Jsem katolík od narození, vychovaný v katolických školách od základní až po univerzitu. Jsem také otcem sedmi dětí.

Jsem vydavatel katolických časopisů a pocházím z rodiny vydavatelů katolických novin. Můj dědeček byl vyznamenán jako rytíř Sv. Řehoře právě zde od tvého předchůdce blahé paměti, papeže Pia XI. Po sto padesát let se moje rodina věnovala apoštolátu katolického tisku, bránili církev proti agresorům všeho druhu. Když nacisté okupovali Řím, list mého dědečka byl zařazen na černou listinu a z nařízení samotného Hitlera bylo zakázáno šířit ho v Německu.

Když říkám, že jsem věrný katolík, mluvím za sebe, za svého otce, svého dědečka a pradědečka. Ti všichni jako katoličtí vydavatelé zasvětili svůj život neomylným naukám tvých předchůdců.


Dnes se na tebe obracím se zármutkem v srdci, zatím co vichry onoho modernismu odsouzeného tvým svatým předchůdcem, proti kterým vzdorovali moji rodiče, vanou skrze kolonádu po Via della Conciliazione přes Tiberu do celého světa.

Duch našich otců křičí z jejich hrobů, zatímco Řím pozvedá bílý prapor kapitulace a rezignace na katolickou víru. Toto věčné město, pokřtěné krví prvních mučedníků, tvých předchůdců, pod tvojí kontrolou se vrací ke svým pohanským kořenům.

Během amazonské synody zde v Římě bylo vyhlášeno světu, že Petr se dívá na pohany, aby byl jimi osvícen, naslouchá jim, učí se od nich a druží se k nim. Je to však to, co Kristus od tebe, Petře žádá? Učit se od světa?

Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi z jiného důvodu, alespoň tak tomu učila Církev dva tisíce let.

Ježíš byl poslán na kříž proto, aby vzal na sebe hříchy světa, aby otevřel nebeské brány, které podle Písma byly zavřeny hříchem našich prarodičů v zahradě Eden. Duch Svatý sestoupil na tvé předchůdce, aby upevňovali církev a učinili všechny lidi na zemi dědici nebes a syny Božími.

Církev založená Kristem je podle neomylné nauky samotné církve jediným prostředkem spásy. Je jedinou pravou církví, mimo kterou není spásy.

Svatý otče, přijímáš ještě toto dogma víry?

Tato poslední synoda vyslala do světa dojem, že ty, Svatý otče, jsi rezignoval na nauku, podle které je církev jediným prostředkem spásy.

Je to poselství, které hodláš hlásat? V opačném případě tě prosíme, abys vzal na vědomí fakt, že toto je poselství, které svět přijal od synody, spolu s poselstvím, že můžeš zamítnout víru v peklo a že není jisto, zda věříš v Ježíše Krista, který byl Bůh, když přebýval zde na zemi.

Uprostřed takového zmatku, Svatý otče, musí věřící katolíci volit mezi slovy tvými a slovy tvých předchůdců. Komu máme věřit? Tobě, nebo jim?

Tvoji předchůdci až po Pavla VI. slíbili, že nezmění nic z přijaté tradice, že nebudou dělat žádné úpravy, které dovolují nějaké inovace. Přísahali, že »zachovají všechno to, co bylo zjeveno skrze Krista a jeho nástupce, cokoli schválili a prohlásili předchůdci. Korunovační přísaha tvých předchůdců zavazovala pod přísnou exkomunikací každého, kdokoliv by zaváděl něco nového, co je v rozporu s evangelijní ústavou, čistotou víry a křesťanského náboženství.

V Amoris laetitia jsi řekl světu, že nekající veřejní cizoložníci se mohou za určitých okolností vrátit k svátostnému životu církve, čímž jsi vyhlásil nauku, která je v přímém rozporu s neomylnou naukou církve, jak zdůraznil Jan Pavel II. ve Familiaris consortio.

Po Abu Dhabi jsi informoval svět, že Bůh chce bratrství se všemi náboženstvími. Ale jak to může neprotiřečit Kristovu přikázání, které ti nařizuje křtít všechny národy ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého?

Když jsi přišel do mé vlasti, hovořil jsi před Kongresem za přítomnosti některých nejvýznamnějších lídrů světa, a neřekl jsi ani jedno slovo o Ježíši Kristu. Nevěřím, že sis alespoň nevzpomněl na jeho jméno. Proč, Svatý otče?

V Lundu ve Švédsku ses setkal s luterány, kteří fingovali, že jsou biskupy, a to v katedrále, kterou spravuje Matka Katolická církev, a modlil ses s nimi na památku oné protestantské revoluce, která na pět set let rozdělila křesťanství a kterou velcí světci jako Tomáš Morus připisovali Antikristu. Proč, Svatý otče? Proč ses s nimi modlil? Proč jsi připomínal protestantskou revoluci? Což to není v přímém rozporu s naukou Pia XI. v Mortalium animos, která odsoudila taková setkávání a stanovila, že jednota křesťanů může být prohlášena jen na základě návratu všech křesťanů do katolické církve?

Prohlásil jsi, že ateisté mohou přijít do ráje a předals tak lhostejnému a nevděčnému světu ideu, že spása je možná v jakékoliv víře v Boha.

Řekl jsi, že není tvým úkolem odsuzovat homosexuální kněze a dovolils tak světu závěr, že církev opustila svou vlastní nauku o hříších, které volají do nebe o pomstu. Poctil jsi dokonce „oddaný“ homosexuální pár soukromou audiencí, při které kamery registrovaly každý okamžik tvého implicitního opuštění mravní nauky katolické církve.

A nyní synoda o Amazonii otevírá brány ženám jáhenkám a snad i kněžkám, a porušuje tak nejen nedávnou nauku kanonizovanou tvým předchůdcem v Ordinatio sacerdotalis, ale také vůli samotného Ježíše Krista.

Spolupracoval jsi s globalisty a kontrolory populace, kteří chtějí zařadit potrat a výchovu k antikoncepci na celém světě s cílem dosažení objektivního udržitelného rozvoje OSN do 2030.

Když to všechno uvážíme, co bys dělal, kdybys byl v mé kůži? Jakou nauku bys doporučoval? Skandální novoty člověka jménem František, nebo trvalou a neomylnou nauku všech svých předchůdců až k samotnému svatému Petrovi? Víme, co řekl sám Kristus o tom, kdo by pohoršil i toho nejmenšího, že by bylo lépe uvázat mu na krk mlýnský kámen a ponořit do hlubin moře.

Svatosti, já jsem jeden z těch malých, jako jsou moje děti a synové na celém světě. Pohoršení nikoliv proto, že chceme být pohoršeni, ale protože jimi skutečně jsme; protože vidíme, že to, co náš otec činí a mluví, je v rozporu s dvoutisíciletou naukou a příkladem katolíků.

Je to překvapení, že tolik tvých podřízených ti odporuje, že prosí Boha za tvoje obrácení a ptají se, zda jsi ještě katolík?

Pohanské obřady ve vatikánských zahradách? Myslíš si, že to všechno pomůže našim přátelům protestantům, aby se přiblížili k jednotě s pravou církví Kristovou? I oni jsou pohoršeni tím, co jsi učinil. Přesvědčil jsi mnohé z nich, že papež je skutečná nevěstka babylonská a zapudil jsi je od Kristova stáda i lodičky Petrovy.

Prosím, Svatý otče, představ si jen na chvilku hrůzu tvých synů z takového otcovského pohoršení.

Modlíme se za tebe, Svatý otče, každý den. Ať se ti to líbí nebo ne, obracíme se na tebe jako na Svatého otce, protože úřad, který zastáváš, je svatý nade všechny jiné a ani ty ho nesmíš činit jiným.

Tvůj stolec u Svatého Petra - Svatý Stolec máme v příliš velké úctě, než abychom dovolili komukoliv, i papeži, aby ho bořil.

Prohlásil jsi, že jakkoliv toužíš naslouchat pohanům, nemáš nejmenšího zájmu naslouchat svým pohoršeným synům, nám rigidním neopalagiánům, svého času známým jako praktikující katolíci. V tvých očích jsme rigidní, fanatičtí a farizejští. Ale je-li to pravda, pak to platí i pro dvě stě šedesát tvých předchůdců - rigidních, fanatických a farizejských. A to není možné.

Modlíme se za tebe, modlíme se za tebe kvůli našim dětem v tomto temném období zmatku pro katolíky celého světa. A ve svědomí jsme zavázáni před Božím soudem, abychom ti s veškerou úctou do tváře odporovali.

Opravdu, jako věřící katolíci slibujeme, že vyvineme všechno úsilí až do dne své smrti, abychom vzdorovali tvé agendě revoluční změny církve, kterou milujeme.

Slibujeme, že budeme učit své děti věrnosti katolické Tradici, aby ti otevřeně vzdorovali a učili své děti totéž.

Slibujeme také, že tě budeme milovat a modlit se za tebe každý den. Jednoho dne, dříve než zemřeš, ať tě milost Boží přiměje, aby ses stal znovu plně katolíkem. Slibujeme ti, Svatý otče, že v celém křesťanstvu nebudeš mít přesvědčenější obhájce, než jakými jsou tradiční katolíci, kterými dnes pohrdáš. Katolíci, kteří budou bránit předanou víru svých otců. Katolíci celého světa tě prosí, abys hájil víru a stal se opět náměstkem Krista, a nikoliv náměstkem světa.

Opravdoví přátelé papeže nejsou revolucionáři ani novátoři: jsou to tradicionalisté. Neopustíme svatou Matku Církev. Neopustíme nikdy Krista Krále, i kdyby všichni biskupové světa včetně biskupa Říma ho jednou opustili. Opustili ho ještě jednou, jak to udělali na Kalvárii.

Svatý otče, prosíme tě pro lásku Boží a celého světa, naslouchej volání svých rozptýlených bratří, obrať se a buď jejich pastýřem. Vrať se a buď náměstkem Krista, nástupcem Petra a naším pravým Svatým otcem.

Dokud se tak nestane, nejvěrnější věřící nemají jinou možnost, než ti odporovat. Bůh je nám svědkem, že to budeme dělat až do dne své smrti, či tvého návratu do církve Ježíše Krista.

Christus vincit, Christus regnat, Cristus imperat!



Řím, 26. října 2019