Když se papežovo mlčení stává hříchem
27.7. 2016
První islámský mučedník v současné Evropě má své jméno. Je jím Abbé Jacques Hamel, který byl zavražděn 26 července, když slavil mši svatou ve farním kostele Saint Etienne du Rouvray v Normandii. Dva muslimové vtrhli do chrámu, hlučně velebili islám, přítomné věřící zajali jako rukojmí, podřezali hrdlo knězi a těžce zranili několik věřících. Islámský stát prohlásil agresory za „své vojáky“.
Jméno Jacquese Hamela se řadí k tisícům křesťanů, kteří jsou den co den z nenávisti zaživa spalováni, podřezáváni, křižováni. Krvavý čin z 26. července je nicméně velkým mezníkem, neboť k němu došlo poprvé na půdě Evropy a vrhá stín otřesu a úzkosti na křesťany tohoto kontinentu.
Kolik uřezaných hlav bude ještě zapotřebí, aby evropské vlády pochopily, v jaké situaci se nachází Západ?
Tuto otázku klade kardinál Sarah po posledních atentátech. Dodejme: Co se musí stát, aby spolubratři kardinála Saraha v kardinálském kolegiu a konečně i sám papež pochopili tuto strašnou situaci, v jaké se ocitá nejen Západ, ale celá světová církev? To, co dělá tuto situaci úděsnou, je politika vstřícnosti a falešného milosrdenství vůči islámu a všem nepřátelům církve. Jistě, katolíci se mají za své nepřátele modlit, ale musí si být především vědomi, s kým mají co do činění. Nemohou se omezit na to, že se za ně budou modlit. Mají povinnost proti nim bojovat. Katechismus katolické církve mluví o povinnosti těch, kteří nesou odpovědnost za život a blaho rodiny nebo společenství, protože mají nejen právo ale velmi závažnou povinnost je bránit:
»Zachovat obecné blaho vyžaduje, aby byl útočník zneškodněn« (KKC 2265).
Papež František řekl, že je hluboce otřesen tím, že tento akt nesmyslného násilí se stal v kostele během bohoslužeb a liturgického konání, které vyprošuje od Boha mír. Ale vyhnul se tomu, aby vrahy označil pravým jménem. Sám francouzský prezident François Hollande ve své řeči k národu v úterý večer hovořil o válce Francie proti Islámskému státu.
Během svého pontifikátu svatořečil papež František v superrychlém procesu několik postav 20. století jako Oskara Arnulfa Romero a Dona Dino Puglisiho, kteří jistě nebyli zavražděni z nenávisti ke katolické víře. 12. května 2013 kanonizoval na Náměstí Svatého Petra 800 mučedníků z Otranta, kterým Turci 11. srpna 1480 usekli hlavy, protože odmítli zapřít svou víru. Kdyby František oznámil zahájení procesu blahořečení Abbé Jacquese, byl by to pokojný, ale výmluvný signál pro celý svět, že je zde jasná vůle církve bránit svou identitu. Jestliže však bude setrvávat v iluzi, že je možno pořádat ekumenická setkání s islámem, bude opakovat chyby oné škodlivé politiky, která přinášela oběti komunistického pronásledování na oltář tzv. »Ostpolitiky«. Oltář politiky je ovšem něco zcela jiného než oltář, na kterém se přináší nekrvavá oběť Kristova, a Abbé Hamel měl tu milost spojit se 26. července s touto obětí tím, že prolil svou krev.
Roberto de Mattei
