Menu


K reakci Vatikánu na zprávu "Viganò"

                                                8. 10. 2018

      Kardinál Marc Ouellet                     

 

Když se v L´Osservatore Romano objevil otevřený dopis kardinála Marc Ouelleta, ve kterém autor plísní bývalého nuncia Carlo Maria Viganò za jeho obžalobu Bergoglia ve věci sexuálního lovce McCarricka, kterýsi z věrných fanoušků současného pontifika vyslovil přesvědčení, že tento článek bude beznadějně „náhrobním kamenem“ nad celým případem. Má-li to být skutečně kámen, pak je to balvan, který ovšem padá na nohy samotného jeho autora.

Obě odezvy, které zatím vzešly z Vatikánu k onomu historickému obvinění, představují do písmene gól do vlastní branky.

Marco Tosatti ve Stilum Curiae píše:

Nejsme to my, zatvrzelí antibergogliánští farizeové, nýbrž světový deník The Wall Street Journal, kde najdete nesporné konstatování:

Vatikán odmítá obvinění proti papeži, a přitom potvrzuje jeho hlavní body. A podtitulek vysvětluje:

Papež František je obviněn, že věděl o nezřízenostech kardinála, a přesto ho rehabilitoval a povolal na vlivnou pozici.

Podobné úvahy můžeme najít v mnoha listech a sítích (s výjimkou italských). Podívejme se na některé body z Ouelletova dopisu:

Přejděme k faktům: Říkáš, že jsi informoval 23. června 2013 o případu McCarrick papeže Františka na audienci, kterou poskytl tobě stejně jako mnoho dalším představitelům, kteří se s ním toho dne poprvé setkali. Umím si představit nesmírné množství ústních i psaných informací, které musel při té příležitosti o mnoha osobách a situacích přijmout. Silně pochybuji, že ho zajímal McCarrick právě v bodu, o kterém nás chceš přesvědčit, když se jednalo o arcibiskupa ve věku 82 let, který byl již sedm let mimo svůj úřad.

Je třeba znovu připomenout, že to byl sám papež, který se zeptal nuncia:»Kardinál McCarrick, jaký je?« Odpověděl jsem s veškerou upřímností: Svatý otče, nevím zda znáte kardinála McCarricka, ale když požádáte Kongregaci pro biskupy, je tam o něm tahle velký spis. Pokazil generace seminaristů a kněží a Benedikt mu nařídil život v soukromí, v modlitbě a pokání.

Papež změnil téma rozhovoru, aniž by udělal jedinou poznámku anebo projevil zájem a zvědavost o tak dramatické obvinění.

A Ouellet – (nebo snad sám papež, od něhož měl Ouellet pověření psát?)nám chce namluvit, že mu toto obvinění zcela uniklo. Jsme věřící? Ano. Důvěřivci? Nikoliv, a už vůbec ne kreténi. Jak ho McCarrick zajímal, to se ukázalo hned nato. Jeden z komentátorů Stilum Curiae napsal: Jestliže kardinál Ouellet předpokládá, že papež František neměl zájem o starého kardinála, který je sedm let v důchodu, buď ztratil paměť nebo se pomátl. Stačí připomenout diplomatické mise, kterými Bergoglio pověřil McCarricka v letech 2013 a 2014; tento kardinál cestoval do Číny a na Filipíny, do Arménie, zprostředkovat kontakty mezi kubánským kardinálem Ortegou a Obamou; ve skutečnosti byl McCarrick klíčovou osobností ve všech diplomatických záležitostech papeže. Ostatně sám McCarrick se přímo chvástal svým přátelstvím s Bergogliem, které sahá do epochy, kdy byl arcibiskupem ve Washingtonu. Prostě - existují určité meze, jak vodit katolíky za nos.

Navíc Ouellet tvrdí, že neví o tom a že pochybuje, že by McCarrick byl papežovým rádcem. Ale Rocco Palmo napsal v roce 2016, že McCarrick byl pro pro papeže „hrdinou“, a v roce 2016 podává zprávu o dopisu, který McCarrick poslal papeži, aby do Newarku jmenoval biskupem Joe Tobina. Tak jako Maradiaga, McCarrick navrhl Blase Cupicha pro Chicago. A nejen to. National Catholic Reporter si pochvaloval, že po odchodu Benedikta XVI. se s Františkem vrátil nový život. Že Bergoglio neměl o McCarricka zájem? Co nám to chcete namluvit?

To všechno se událo záhy po volbě, v době, kdy měl být McCarrick v ústraní, jak mu uložil Benedikt. Vlastně musíme Oulletovi být vděčni, že nám objasňuje klíčový bod: McCarrick utekl z uloženého života ústraní, modlitby a pokání, který mu Benedikt uložil.

Ouellet píše: Důvodem je, že tehdy nebyly k dispozici jako dnes dostatečné důkazy o domnělé spoluvině. To vyplývalo z postoje Kongregace vedeného rozvážností, z listů mého předchůdce, skrze Apoštolského nuncia Pietra Sambiho, a pak také tvým prostřednictvím, výzvy, které mu doporučovaly diskrétní styl modlitby a pokání pro jeho dobro a pro dobro církve. Jeho případ by se stal předmětem nových disciplinárních opatření, kdyby Nunciatura ve Washingtonu anebo jiný pramen nám potvrdil dřívější rozhodující informace o jeho chování. Přeji si z úcty k obětem a nárokům spravedlnosti, aby bylo zahájeno řízení v USA a v římské kurii, abychom konečně získali kritický pohled na okolnosti tohoto bolestivého případu, aby se něco podobného v budoucnosti neopakovalo.

Ne ne, nemotejme se. Kdyby nebylo došlo k opatření americké justice v důsledku žaloby jednoho ze zneužitých před mnoha lety, americká církev by se sama vůbec nepohnula. A pokud jde o důkaz: Ouellet ví, že McCarrickovi byla uložena opatření; jak to, že on, hlava kongregace pro biskupy, nezahájil žádné řízení? Má úcta! To je jistě jednání, které inspiruje k důvěře, pro minulost, pro přítomnost i budoucnost. Když už nějaký jiný pramen zveřejní na webu zprávu Richarda Sipe, ve které se praví, že zná nejméně čtyři kněze, kteří měli homosexuální styky s McCarrickem, bylo to uvedeno v reportu P. Gregory Lintona, odsouzeného za zneužívání, který mluvil o kardinálovi... a byl zde report otce Ramseye, který je ve svých žalobách velmi jasný: jak to, že prefekt kongregace nepožadoval vyšetřování? Bylo by zajímavé to vědět.

Neboť poselství, které je možno z toho všeho vyvodit, je toto: Že McCarrick sodomsky zneužíval seminaristy (plnoleté, a zneužíval k tomu moc) a mladé kněze, co na tom, takové jsou lidské slabosti. Tak to řekl Maradiaga: soukromé záležitosti a administrativní věci. Kdyby světská spravedlnost nezvedla pokličku, americký episkopát by nehnul prstem. Když někdo sdělí papeži to, co provádí kardinál s kněžími a seminaristy, může se přece stát, že on po audienci na to všechno zapomene. Tomu máme uvěřit. To je jistě velmi povzbuzující, není-liž pravda. To inspiruje k důvěře v církev a její špičky.

Prefekt Kongregace pro biskupy by měl k tomu všemu především podat náležité vysvětlení, a nikoliv chrlit hrozby na toho, kdo přistihl vrcholnou hierarchii v nedbalkách.

Pramen: Marco Tosatti, Stilum Curiae (kráceno)